• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

19
DUB
2022

Proti ruskému imperialismu

Štítky: imperialismus, Levice, Rusko, Ukrajina, válka
Autor: Ruské socialistické hnutí a Sociální hnutí (Ukrajina)
komentář : vypnuto

Níže přinášíme společné prohlášení významných organizací ruské a ukrajinské radikální levice k válce na Ukrajině. Nesouhlasíme s každým bodem tohoto prohlášení – jmenovitě s letmo zmíněnou otázkou konfliktu na Donbase v roce 2014 ani s implicitní pozicí, že NATO/USA/Británie nemají na vyvolání konfliktu důležitý podíl. Plně však souhlasíme se závěrem, že Rusko napadlo Ukrajinu jako imperialistický agresor a radikální levice se musí postavit na obranu Ukrajiny a za okamžitý odchod resp. porážku ruských vojsk. Hlavním nepřítelem v této válce je Kreml.

 Prohlášení Ruského socialistického hnutí a ukrajinské socialistické organizace Sociální hnutí (Sotsialnyi Rukh)

Ačkoliv většina levice odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, levicový tábor dosud nezaujímá k této válce jednotný postoj. Rádi bychom oslovili tu část levice, která se stále přidržuje postoje „obě strany jsou [stejně] špatné“ a vidí válku jako meziimperialistický konflikt.

Je nejvyšší čas, aby se levice probudila a provedla „konkrétní analýzu konkrétní situace“ místo toho, aby stále reprodukovala obnošené koncepty z dob studené války. Přehlížení ruského imperialismu je ze strany levice obrovská chyba. Je to Putin a ne NATO, který nyní na Ukrajině válčí. Proto je nyní zásadní přesunout pozornost od západního imperialismu k Putinově agresivnímu imperialismu, který má vedle ekonomické i svoji ideologickou a politickou základnu.

Ruský imperialismus se skládá ze dvou prvků. Zaprvé zahrnuje ruský revizionistický nacionalismus. Po roce 2012 se Putin a jeho establishment odklonil od občanské koncepce národa (rossijsky, „vztažený k Rusku jako zemi“) k výlučnému, etnicky podmíněnému konceptu ruskosti (russkij, „etnicky/kulturně být Rusem“. Jeho agrese v roce 2014* a 2022 byla ospravedlňována návratem „původně“ ruské země. Toto pojetí (etnické) „ruskosti“ navíc oživuje imperiální koncept ruského národa z 19. století, který redukuje ukrajinskou a běloruskou identitu na identity regionální. Podle tohoto pohledu tvoří Rusové, Bělorusové a Ukrajinci jediný národ. Využití tohoto pojetí v oficiálních prohlášeních režimu implikuje odmítání nezávislé ukrajinské státnosti. To je důvod, proč nemůžeme s jistotou prohlásit, že Putin chce pouze uznání ruské suverenity nad Krymem a Donbasem. Putin může také toužit po anektování nebo podmanění celé Ukrajiny, což je hrozba, která se objevuje v jeho článku „O historické jednotě Rusů a Ukrajinců“ a v jeho projevu z 21. února 2022. Konečně i výhledy ukrajinsko-ruských mírových jednání vypadají dost bledě, neboť ruský vyjednávací tým vede bývalý ministr kultury Vladimir Medinský, jeden z nejoddanějších stoupenců ideologie „russkij mir“ (etnicky ruský svět) – světa, kde, věřte nám, nikdo nebude šťastný.

Zadruhé, ačkoliv je obtížné vysvětlit Putinovu agresi rozumově, současné dění nám ukazuje, že každopádně může být velmi rozumné brát ruskou imperialistickou rétoriku za bernou minci. Ruský imperialismus je poháněn touhou změnit tzv. „světový pořádek“. Proto Putinem požadovaný odchod NATO z východní Evropy může naznačovat, že Rusko se nemusí zastavit na Ukrajině a Polsko, Lotyšsko, Litva nebo Estonsko se mohou stát dalšími oběťmi Putinovy agrese. Je velmi naivní požadovat ve světle současných okolností demilitarizaci východní Evropy, neboť to pouze povede k uspokojování Putina a učiní to východoevropské země zranitelné vůči jeho agresi. Diskurz kolem rozšiřování NATO upozaďuje Putinovu touhu rozdělit si sféry vlivu v Evropě mezi Spojené státy a Rusko. Být v ruském sféře vlivu znamená politickou podřízenost země Rusku a podrobení se expanzi ruského kapitálu. Příklady Gruzie a Ukrajiny ukazují, že Putin je připraven použít sílu k ovlivnění politického dění v zemích, o nichž se domnívá, že si přejí opustit ruskou vlivovou sféru. Je důležité pochopit, že Putinovo chápání klíčových hráčů světového pořádku je vedle Ruska v zásadě omezeno jen na Spojené státy a Čínu. Suverenitu ostatních zemí neuznává a považuje je za pouhé satelity jednoho ze zmíněných skutečných hráčů mezinárodního uspořádání.

Putin a jeho establishment je velmi cynický. Využívá bombardování Jugoslávie silami NATO, americkou intervenci v Afghánistánu a invazi do Iráku jako štít, kterým hájí bombardování Ukrajiny. V tomto směru musí levice předvést svoji konzistenci a říci NE všem imperialistickým agresím ve světě. Dnes je na Ukrajině imperialistickým agresorem Rusko, ne NATO, a pokud nebude Rusko na Ukrajině zastaveno, bude ve své agresi určitě pokračovat.

Navíc nesmíme chovat žádné iluze, pokud jde o Putinův režim. Nepředstavuje žádnou alternativu k západnímu kapitalismu, je to autoritářský a oligarchický kapitalismus. Úroveň nerovnosti v Rusku v posledních 20 letech Putinovy vlády významně vzrostla. Putin je nejenom nepřítelem dělnické třídy, ale také nepřítelem všech forem demokracie. Lidové zapojení do politiky a dobrovolných sdružení je v Rusku vnímáno s podezíravostí. Putin je bytostným antikomunistou a nepřítelem všeho, za co levice bojovala ve 20. století a za co bojuje ve století 21. V jeho světonázoru má silnější právo bít slabšího, bohatý právo vykořisťovat chudého a potentát u moci právo rozhodovat jménem bezprávého obyvatelstva. Tento světonázor musí na Ukrajině utrpět těžkou porážku. Aby uvnitř Ruska mohlo dojít k politické změně, musí být ruská armáda na Ukrajině poražena.

Chceme se zmínit i o velmi rozporuplném požadavku na vojenskou pomoc Ukrajině. Chápeme dopady militarizace na světovou pokrokovou levici a levicový odpor vůči rozšiřování NATO nebo západním intervencím. Ale k vytvoření celého obrázku je potřeba rozšířit si kontext toho, co se reálně odehrává. Zaprvé, země NATO poskytovaly Rusku zbraně bez ohledu na embargo z roku 2014 (Francie, Německo, Itálie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Slovensko a Španělsko). Proto diskuze o tom, zda zbraně poslané do regionu skončí v dobrých nebo špatných rukou je poněkud s křížkem po funuse. Zbraně již jsou ve špatných rukou a země EU pouze napraví své předchozí špatné činy poskytnutím zbraní Ukrajině. Navíc alternativní bezpečnostní záruky, které navrhuje vláda Ukrajiny, kladou požadavek na zapojení řady zemí a mohou být pravděpodobně uskutečněny jen při jejich aktivní účasti. Zadruhé, jak řada článků zdůraznila, pluk Azov představuje problém. Ale na rozdíl od roku 2014 už krajní pravice nehraje v této válce prominentní úlohu – válka se stala lidovou válkou – a naši soudruzi z antiautoritářské levice Ukrajiny, Ruska a Běloruska bojují společně proti imperialismu. Jak se stalo v posledních dnech zřejmé, Rusko se snaží kompenzovat své neúspěchy v pozemních bojích leteckými údery. Protiletecká obrana nedá Azovu žádnou další sílu, ale pomůže Ukrajině udržet kontrolu nad svým územím a snížit počet úmrtí civilistů i v případě selhání mírových jednání.

Podle našeho názoru musí levice požadovat:

  • Okamžitý odchod všech ruských vojsk z území Ukrajiny
  • Nové cílené, osobní sankce proti Putinovi a jeho multimilionářům (Je důležité chápat, že Putin a jeho establishment se stará jen o své soukromé bohatství; k celkovému stavu ruského hospodářství jsou lhostejní. Levice může rovněž použít tento požadavek k odhalení pokrytectví těch, kteří sponzorují Putinův režim a armádu, a dokonce i v dnešní situaci prodávají zbraně Rusku)
  • Zvýšení vojenské pomoci Ukrajině dodávkou systémů protivzdušné obrany
  • Povolání mírových sborů OSN ze zemí mimo NATO k ochraně civilistů včetně ochrany humanitárních koridorů a ochrany jaderných zařízení (Ruské veto v Radě bezpečnosti OSN může být překonáno hlasováním ve Valném shromáždění)

Levice musí také podpořit ukrajinskou levici, která se brání, umožnit ji být slyšet, dát ji ústřední prostor k vyjádření a také ji podpořit finančně. Jsme si vědomi toho, že jsou tu miliony ukrajinských pracovníků v zásadních provozech a také humanitární pracovníci z řad dobrovolníků, kteří umožňují, aby odpor pokračoval.

Řada dalších požadavků – podpora všem uprchlíkům v Evropě bez ohledu na občanství, zrušení ukrajinského zahraničního dluhu, sankce proti ruským oligarchům apod. je levicí obecně přijímána a není asi třeba je tu diskutovat.

Ruská invaze představuje strašlivý precedens pro řešení konfliktů, který v sobě nese i riziko jaderné války. Proto levice musí přijít s vlastní představou mezinárodních vztahů a architektury mezinárodní bezpečnosti, která by měla zahrnovat vícestranné jaderné odzbrojení (závazné pro všechny jaderné mocnosti) a institucionalizaci mezinárodní ekonomické odpovědi na imperialistické agrese ve světě. Vojenská porážka Ruska by měla být prvním krokem k demokratizaci světového pořádku a vzniku mezinárodního bezpečnostního systému a mezinárodní levice se do řešení této problematiky musí zapojit.

* – Levá perspektiva nepovažuje rozpoutání občanské války na Donbase v roce 2014 za důsledek ruské agrese, ale za vyústění tragického vývoje událostí a reakčního kurzu kyjevského režimu po převratu na Majdanu.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.