Telefonické průzkumy prováděné Nadací veřejného mínění v Rusku naznačují, že zatímco podpora vládě zůstává zhruba stabilní, v posledních dvou týdnech vzrostl počet těch, kteří se chtějí zúčastnit protestů, z 15 % na 19 %. 24 % lidí věří, že „značný počet“ by se zúčastnil protestů v jejich regionu, oproti 17 % minulý týden.

Slovy ruského socialistického hnutí „není žádným velkým překvapením, že se lidé radikalizují. Kvalita života rychle klesá, režim ničí jakoukoli možnost legálně vyjádřit svou nespokojenost a věznice se plní disidenty. Systémové „opoziční“ strany, které by čistě kvůli volebnímu hodnocení měly vyjadřovat a hájit zájmy své veřejnosti, mezitím sklonily hlavu před režimem a v některých případech ho dokonce předběhly v protilidových vzkazech a iniciativách.“

Zatímco skutečná čísla o velikosti nespokojenosti ruské populace nelze najít, objevují se stále větší známky toho, že počet těch, kdo jsou proti válce, je mnohem větší než první opatrné odhady.

Anonymní student Uralské federální univerzity využil univerzitní akci s Marií Zacharovovou, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, aby veřejně zpochybnil vládní lži a činy ohledně Ukrajiny. I když Zacharovová využila přerušení jako příležitost k 30minutové tirádě v publiku, student přesto dokázal veřejně vyjádřit nesouhlas tváří tvář vedoucímu vládnímu činiteli.

„Ruská vláda po desetiletí hrdě mluvila o suverenitě, o sebeurčení národů, a pak se v určitém okamžiku rozhodla zavřít oči před nezávislostí Ukrajiny, její suverenitou a z nějakého důvodu se rozhodla určovat osud národa bez účasti národa samotného. Pokud mě paměť neklame, žádný ukrajinský představitel nežádal Rusko, aby je osvobodilo od neonacistů, nežádal je, aby je denacifikovali, nežádal je, aby udělali něco takového… tak jak se to stalo?“

Úřad ruského státního zastupitelství bude vyšetřovat Nezávislý odborový svaz novinářů a pracovníků médií. Vyšetřování bude vyžadovat úplný přístup ke všem finančním záznamům svazu, všem jeho zakládajícím dokumentům a nahrávkám zástupců svazu hovořících s tiskem, aby se zjistilo, zda „dodržuje zákony týkající se veřejných sdružení, odborů a informací“. I když se zatím nejedná o skutečný akt represe proti svazu, jde zjevně o pokus vyděsit ruské dělnické hnutí v důsledku války na Ukrajině a jejích finančních dopadů, rostoucí nespokojenosti na pracovištích po celé zemi a probíhajícího případu proti Kirillu Ukrajincevovi, vůdce Kurýrního odborového svazu.

Umělkyně Saša Skočilenková, která je minimálně do konce května ve vyšetřovací vazbě, zveřejnila otevřený dopis dostupný online v angličtině. Ve svém dopise své uvěznění nazývá „performancí“, které ani v nejmenším nelituje. „Svoboda slova, svoboda projevu a mír jsou podle mého názoru neocenitelné a nebojím se za ně zaplatit nějakými deseti lety vězení. I deset let bude malá cena za možnost vyjádřit svůj názor pokojně a beze zbraní.“