• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

04
Zář
2013

Průmyslové dědictví stále na okraji zájmu

Štítky: Historie, Kultura, Praha
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

zlichovKdyž se řekne kulturní památka, lidem se obvykle vybaví zámek, hrad, sakrální stavba nebo nějaký pozoruhodný dům ve městě či chalupa na vesnici. Daleko méně často si pod tímto pojmem představíme například továrnu nebo dopravní stavbu. A přitom neprávem, neboť v místě pracovní aktivity člověk nezřídka tráví více času než ve svém obydlí, a proto reprezentuje kulturu dané společnosti neméně než výše zmíněné objekty. Bohužel, nedosti na bídném stavu mnoha našich hradů a zámků, ochraně technických a industriálních památek se stále dostává jen okrajové pozornosti, jak o tom svědčí dva příklady z Prahy 5.

Městská část Praha 5 v minulosti patřila k výrazně průmyslovým částem Prahy, byť třeba ne v takové míře jako čtvrtě továrních hal, Libeň a Vysočany. Každopádně až donedávna zdejší druhovýrobě vévodila produkce strojírenského (tramvaje, motory) a potravinářského průmyslu, jehož posledním výrazným reprezentantem a mohykánem zůstává smíchovský pivovar Staropramen. Zatímco vaření piva se zde stále daří a závod vesele pracuje, jinde se po změně poměrů v roce 1989 zavřely po poslední směně vrata, zhaslo světlo a osiřelé haly továren vyčkávaly na svůj osud. A ten k nim bohužel někdy byl krutý.

Dokladem tohoto tvrzení budiž zlíchovský Lihovar, který jistě dobře zná každý, kdo do Prahy zavítá od Příbrami a Strakonic. Původně továrna na líh a potaš (uhličitan draselný) Fischl & Rosenbaum zahájila svoji činnost v roce 1880. Patřila k průmyslovým lihovarům vyrábějícím líh z melasy a po přestavbě z roku 1907, ze které má současnou podobu, vyráběla 120 hektolitrů lihu denně. Potaš dodávala blízké sklárně (dnes již téměř celá zbořena, zůstalo jméno ulice). Po druhé světové válce prošel lihovar znárodněním a zrušením výroby potaše. Od roku 1957 naopak rozšířil svůj sortiment kromě lihu i na ocet, v jehož produkci brzy zaujmul přední místo v celé Evropě. Později začal produkovat také řadu lihovin (různé druhy rumu, vodka Zlatý anděl aj.).

Výroba v lihovaru skončila v roce 2000 a o dva roky později byla část areálu, jmenovitě vizuálně dominantní několikapatrová rafinerie a varna lihu se zajímavým točitým litinovým schodištěm a polygonální cihlový komín s podsadou prohlášeny národními kulturními památkami. Jejich zachování bylo zapracováno do projektu revitalizace mrtvého areálu na kulturně-kancelářsko-bytový komplex, s nímž přišla společnost Zlatý lihovar a.s.

Bohužel developer, jehož mateřská společnost Goldfin Investment sídlí na Panenských ostrovech, nechává továrnu bez ohledu na částečnou památkovou ochranu již 14 let chátrat a to takovým způsobem, že již několikrát došlo ke zřícení střech a dokonce i nosných zdí řady objektů – naposledy spadlo koncem června letošního roku celé průčelí býv. potašovny (pozdější octárny) do Nádražní ulice. Objekt varny sice stále stojí, ale vypadá velmi zuboženě, ze střechy například vyrůstají náletové dřeviny.

Developer v objektu žádnou údržbu již několik let neprovádí a ani radnice městské části, kterou dlouhá léta vedla ODS, se navzdory stížnostem veřejnosti nad chátráním lihovaru nijak zvlášť nepozastavuje. Není tedy divu, že Národní památkový ústav zařazuje smíchovský lihovar již několik let mezi nejohroženější kulturní památky u nás vůbec.

Továrna Technoplyn v Prokopském údolí dopadla ještě hůře než lihovar. Původní akciová společnost Český průmysl pro výrobu a zužitkování kyseliny uhličité založená Arnoštem Grossmanem začala v roce 1899 v hlubočepské továrně vyrábět pálením vápence oxid uhličitý pro potřeby sodovkáren. V roce 1910 se výrobní repertoár rozšířil o produkci kyslíku. Po roce 1948 byla znárodněná továrna začleněna do podniku Technoplyn a svůj výrobní sortiment si zachovala až do začátku 90. let.

Po získání soukromého vlastníka to šlo s továrnou rychle skopce: nejpozději v roce 1994 ukončila výrobu a od té doby nezadržitelně chátrá, přičemž na rozdíl od smíchovského lihovaru k tomu vedle nepřízně počasí notně přispěly i požáry způsobené občasnými obyvateli továrních budov. Snaha Národního památkového ústavu zapsat objekt coby zachovalého reprezentanta industriální architektury přelomu 19. a 20. století v roce 2008 (podle některých pramenů 2010) za národní kulturní památku nebyla kvůli negativní reakci Ministerstva kultury úspěšná.

Továrna Technoplyn se dostala do rukou developera JRD, který pojal rozhodnutí ji za každou cenu zbořit a na jejím místě vystavět nízkoenergetické bydlení – rezidenční projekt Trilobit se 40 byty a sedmdesáti parkovacími místy v podzemních garážích. Oproti původnímu architektonickému záměru se v současných plánech nepočítá se zachováním žádného z objektů. Na tomto záměru JRD trvá navzdory odporu veřejnosti a řady místně působících občanských sdružení, kterým se kromě zboření továrny nelíbí ani umisťování nových obytných staveb do těsné blízkosti (ochranného pásma) přírodní rezervace.

JRD nicméně získal demoliční výměr a v současnosti se do továrny již zakusují bagry. Praha tak přichází o další industriální památku.

Přitom hned vedle demolovaného Technoplynu stojí v plné kráse bývalá továrna Hydroxygen, postavená v roce 1939 ve funkcionalistickém stylu architektem Františkem A. Librou. Továrna na acetylen vyráběla pouze do roku 1948, aby následně sloužila několik desítek let jako skladiště právě pro vedle stojící Technoplyn. V roce 1982 byl na ni vydán demoliční výměr, což zdvihlo opět vlnu odporu od místních obyvatel, památkářů a nadšenců do průmyslového dědictví. Na základě tohoto občanského aktivismu (v dobách normalizace, kdy se údajně všichni báli do čehokoliv zasahovat) se v roce 1989 stala továrna národní kulturní památkou a v roce 1999 byla adaptována architekty Františkem Pajerem a Karlem Hronem. V současnosti se v ní vyrábí samolepící materiály.

Příklad Hydroxygenu, stejně jako další příklady ze současnosti (zachráněné staré nádraží v Ústí nad Orlicí, nákladové nádraží Žižkov a další) ukazuje, že bojovat za zachování technických památek lze a může vést k úspěchu nejen se zachováním zajímavé architektury ale i s jejím dalším smysluplným využitím. Ani řádění developerů ani liknavost či úmyslná slepota jejich radničních kompliců tak nemusí nutně slavit svůj triumf.

Pozvánka na akci občanské sdružení Prokopovo – Zažít Hlubočepy jinak 21. září 2013

Akce probíhá bez podpory městské části Praha 5!

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.