Organizace Amazon Conservation, která se zabývá ochranou amazonského deštného pralesa a monitorováním jeho stavu, vydala předběžnou zprávu, podle které byl rok 2020, rok pandemie covidu-19, jedním z nejničivějších za posledních dvacet let, pokud jde o úbytek tohoto unikátního rezervoáru zemské biodiverzity. V roce 2020 došlo k zničení 2,3 milionů hektarů amazonského deštného pralesa, což je třetí nejvyšší hodnota po letech 2016 a 2017. Oproti roku 2019 byl zaznamenán 17% nárůst deforestace celé oblasti. Za hlavní příčinu alarmujícího stavu zpráva uvádí nekontrolovatelné lesní požáry.

Největší rozloha ztraceného deštěného pralesa (65 % celkové rozlohy ztráty lesa; 1,5 milionů hektarů) připadá na Brazílii, kde došlo k 13% nárůstu odlesňování oproti roku 2019. Plocha zmizelého lesa je třetí největší za posledních deset let, přičemž nejvíce se tento proces dotýkal oblasti jižní Amazonie. Převládající vzorec je v tomto případě odlesnění a následné spalování čerstvě pokácené biomasy, které se nezřídka vymkne kontrole. Hlavním důvodem odlesňování je rozšiřování ploch pro komerční chov dobytka pro světové trhy, který má podporu krajně pravicového brazilského prezidenta Bolsonaira.

V Bolívii došlo v roce 2020 ke ztrátě 240 tisíc hektarů pralesa, což je nejvíce v posledních dvaceti letech. Hlavním ohniskem ničení lesa nejen v Bolívii, ale v celé Amazonii je jihovýchodní oblast bolívijské Amazonie známá jako Chiquitano a Chaco, kde během roku rovněž zuřily lesní požáry.

Rovněž v Peru byl rok 2020 pokud jde o ničení pralesa rekordní, s celkovou absolutní ztrátou odlesněných oblastí okolo 190 tisíc hektarů. Ačkoliv podle zprávy došlo k omezení ničení lesa v důsledku ilegální těžby zlata, zvýšila se naopak ztráta pralesní plochy způsobená rozšiřováním malých zemědělských ploch a pastvin.

Kolumbijská Amazonie byla odlesněna druhým nejrychlejším tempem za posledních dvacet let se ztrátou 140 tisíc hektarů. Nejvíce zasažen byl severozápad kolumbijské Amazonie, kde se přitom nachází několik národních přírodních parků a domorodých rezervací. Ochránci pralesa, ekologičtí a lidskoprávní aktivisté, předáci sociálních hnutí a aktivní obhájci domorodých obyvatel jsou v Kolumbii dlouhodobě terčem brutální represe, mimosoudních poprav a násilí ze strany pravicových polovojenských skupin i kriminálních gangů.

K menším ztrátám pralesa došlo i v Ekvádoru a Venezuele.

Brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru na podzim 2020 uvedl, že požáry v Amazonii, k nimž vloni došlo, byly nejhorší za celou dekádu. Satelitní snímky odhalily v září 2020 na 32 tisíc ohnisek pralesních požárů. Vedle zničení deštěného pralesa s jeho nesmírnou biodiverzitou se tyto požáry také výrazně podílely na zvyšování obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. Podle informací brazilské ekologické organizace Observatório do Clima země Amazonie ve svých oficiálních zprávách podhodnocují objem CO2 produkovaný odlesňováním až o 37 %. Množství takto vzniklého plynu v Brazílii výrazně převyšuje množství oxidu uhličitého vzniklého z osobní dopravy.

Ničení pralesa má tedy negativní dopad na celou planetu a k jeho zastavení je potřeba spojit síly nejen bojovníků za klimatickou spravedlnost, ale i síly domorodých komunit, drobných pěstitelů a bezzemků a obecně všech bojovníků za spravedlnost sociální, za světovou sociální revoluci.