• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

16
ČVC
2012

Rostlinná nebo živočišná strava?

Autor: Vlastimil Lepšík
komentář : vypnuto

Již bezmála 10 000 let uplynulo od doby, kdy se moderní člověk rozhodl domestikovat první hospodářská zvířata (pravděpodobně nejdříve ovci, poté kozu, skot, vepře a koně, později kur) a zajistit si tak větší existenční nezávislosti na nahodilých přírodních podmínkách. Za tímto účelem se člověk přibližně ve stejné době učí systematicky pěstovat první rostliny. Oproti svým příbuzným, kteří se stále věnovali pouze lovu či sběru, jim relativně stálý zdroj potravy v průběhu novodobých dějin umožňil nebývalý populační růst.[1] I přes jisté negativní aspekty se toto plánování ukázalo být oproti lovecko-sběrnému obstarávání potravy evolučně výhodnější a až na některé výjimky časem převládlo.

Existenční zajištění a kumulace životních prostředků poté pravděpodobně stálo za třídním rozdělením společnosti. Vzrůst nezávislosti na přírodních podmínkách pro některé jedince představoval možnost, díky růstu množství volného času, vyššího kulturního rozvoje. Tento kvalitativní růst jedinců (rozvoj písma, matematiky atd.) a vyloučení jiných jedinců z tohoto rozvoje s sebou neslo vertikální diferenciaci společnosti. Ač se v průběhu tisíciletí měnil způsob, jímž si vládnoucí skupiny přivlastňovaly produkty zemědělské výroby, nejdříve do 19. století n.l. v každé národní populaci převládá počet osob přímo zainteresovaných na produkci potravin, jejíž intenzifikace do té doby probíhá jen pozvolnu (s mírnými inovačními skoky) a pro samotné výrobce samo o sobě nepředstavuje žádné vyhlídky na výrazné všeobecné zlepšní životního standardu.

Teprve nástup průmyslové výroby potravin v 19. století[2] poprvé v historii přinesl, alespoň hypoteticky, možnost celoplanetárního zabezpečení potravinové potřebnosti každého konkrétního člověka, a to s minimem vynaloženého úsilí. S rozvojem výrobního způsobu založeném na prodeji námezdní práce, kde se časem jedinou příležitostí pro tvorbu zisku stane snižování nákladů na obnovu pracovní síly, tedy i nepřímo na výrobu potravin, však k celosvětovému nasycení populace nedošlo. Naopak, v roce 2012 prakticky nikdo nepopírá existenci hladomorů a lidí bez základních životních potřeb vůbec. Za 10 000 let experimentů na poli se zajištováním základních biotických potřeb člověka jsme se dostali do situace, kdy přes stále rostoucí produkci v zemědělství stále více osob, nejen v tzv. Třetím světě, nemá přístup k potravinám a tento počet vzrůstá dokonce i relativně.[3]  Z hlediska zhodnocování kapitálu přebytečná populace je tak ve stále větší míře odsuzována ke smrti hladem, zatímco stále více strojů spotřebovává stále více produktů zemědělské výroby.

Ke zvrácení tohoto trendu a k podřízení výdobytků průmyslové revoluce, resp. techniky a vědy vůbec, k uspokojení základních životních potřeb člověka vede, podle našeho mínění, jen angažovaný postoj, jehož jednu z forem sebeorganizace volí např. členové NAL. Z titulu článku jsme se však chtěli věnovat postavení zvířat (či mimolidských živočišných druhů) a rostlinné stravy v soudobém procesu výroby. Jakým způsobem se změnil jejich chov za dobu 10 000 let a jak a k jakým účelům jsou zvířata chována dnes? Dokážeme se bez jejich chovu obejít?

Moderní velkochov jen pramálo připomíná původní životní podmínky zvířat. V systému, kde o bytí a existenci každého podnikatelského záměru rozhoduje míra zisku s níž se v co nejkratším čase zhodnocují vložené prostředky, se životní prostor a cyklus každého hospodářského zvířete smrskl na minimum. Využitelnost produkce dosáhla zatím svých mezí pří opětovném zkrmování mletých kostí starších generací zvířat generací novou. V blízké budoucnosti si lze představit i umělou syntézu nejrůznějších tkání. Z hlediska redistribuce produktů průmyslové produkce zvířat je však třeba říci, že tato jinak energeticky a na zdroje náročná výroba je značně nerovnoměrná – zatímco dělník v Číně obsluhující linku na výrobu spojů Vašeho PC bude mít maso na svém jídelníčku jen občas, pokud vůbec, Váš soused ho bude mít na svém stole nejspíše 3x denně.

Jestliže jsou proletáři nuceni hledat úspory při regeneraci své pracovní síly a bezděčně se tak stávají vegany[4], za vzrůstající poptávkou po potravinách živočišného původu v poslední době stojí kvantitativní růst středních tříd zejména v Číně a Brazílii.[5] Neklademe si však za cíl horovat za porci masa pro každého námezdně pracujícího každý den, ale s ohledem na širší společenské podmínky ukázat, že i etický přístup ve vztahu ke zvířatům lze spojit s efektivní třídní politikou.

Nebudeme se zde proto zabývat vyvracením dětinských tvrzení, že „bez masa to prostě nejde“, či „bez masa nemohu žít“. Rozvoj vědeckých poznatků v oblasti životosprávy dnes již řadu let umožňuje obejít se při konzumaci bez potravin živočišného původu. Bližší pohled do jakéhokoliv velkochovu, ať už s označením farma roku či bez něj, by pak s rozhodnutím omezit konzumaci těchto potravin měl pomoci daleko lépe. Lidé stavějící se proti dominanci zbožních vztahů ve společnosti však mohou mimo tento etický rozměr (dnes zbytečné vykořisťování zvířat) akcentovat i právo každého člověka této planety na přístup k potravinám, jehož lze lépe dosáhnout přechodem na rostlinnou stravu. Mimochodem k podobnému závěru se došlo na jinak formálně rovnostářské Kubě, tedy ve společnosti s velmi omezenými zdroji, kde maso slouží zejména k výživě dětem.

Při formování vědomí proletářů o stravě bez živočišných produktů však i dnes, podobně jako kdysi u George Orwella, značně negativní roli hraje sebeprezentace těchto produktů jako nízkokalorických a vhodných k ochraně zdraví. Varovným příkladem je tak například jinak dobře zpracovatelné a nízkonákladové Robi maso, kde se však každému námezdně pracujícímu musí při čtení příbalové informace, že se jedná o zboží s „nízkou energetickou hodnotou“, otvírat kudla v kapse. Nepomohl by naopak globálnímu rozšíření rostlinných potravin důraz na jejich kalorickou vydatnost?



[1]      Tento populační boom však nutně nebyl jen veskrze pozivitní. Usedlý způsob života spolu s vyšší koncentrací obyvatelstva na jednom území s sebou nesl i vyšší výskyt přenosných onemocnění. Nedokonalé mletí obilovin přinášelo opotřebení chrupu vlivem zbytků mlecích kamenů v mouce. Časté jistě byly i choroby způsobené nevyvážeností stravy. Člověk-lovec tak oproti svému sousedu zemědělci budil přecejen zdravější dojem.

[2]      Průmyslová revoluce v Anglii by však patrně nebyla možná bez levné pracovní síly tvořené vyhnanými malorolníky z nově tvořených velkopastvin.

[3]      Přes různé proklamace k tomu dochází „paradoxně“ v zemích s (neo)liberální volnotržní politikou. A jak by také nemohlo, když je v těchto zemích často jediným vlastníkem zemědělské půdy společnost, jejíž několik majitelů spokojeně udrží při životě i při sebevětším plýtvání jen několikanásobek průměrno nutného kalorického příjmu člověka, zatímco jejich jinak energetický náročný způsob života a života jejich servisních tříd zvláště v tzv. Prvním světě dokonale spotřebuje zbytek produkce, která by se jinak mohla věnovat výrobě potravin pro většinu obyvatel té které rozvojové země (viz biopaliva a konkurence na trhu se zemědělskými produkty).

[4]      Obecně nižší náročnost výroby veganské stravy, kritické poznámky též v http://greenaction.cz/teorie/veganstvi-kontra-ochrana-prirody.html

[5]      http://www.eurosolar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2009050001

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.