• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

20
ÚNO
2023

Rozhovor o boji francouzských pracujících proti Macronově důchodové reformě

Štítky: Antikapitalismus, Evropa, Odbory a pracoviště
Autor: Rozhovor vedl Muhammed Shabeer
komentář : vypnuto

Francouzská dělnická třída se bouří a protestuje proti důchodové reformě, kterou navrhla neoliberální vláda v čele s Emmanuelem Macronem. Velké odbory, levicové strany, skupiny mládeže a další zahájily po celé zemi masivní protesty požadující, aby vláda stáhla kontroverzní plány, které zvýší věk odchodu do důchodu v zemi z 62 na 64 let. 19. ledna se kolem dvou milionů lidí účastnilo protestů a mobilizací pořádaných po celé Francii. Druhý den mobilizace byl zorganizován 31. ledna. Zpravodajské zdroje uvedly, že protestů organizovaných v mnoha městech se zúčastnilo až 2,8 milionu lidí. Podle odhadů odborů se do stávky zapojily téměř tři čtvrtiny pracovníků v rafinériích, které patří významné ropné společnosti TotalEnergies. Podobně se podle odhadu odborů do protestních akcí zapojilo asi 55 % zaměstnanců v sektoru vzdělávání. Sociální hnutí účastnící se stávek a jiných akcí na pracovištích varovala, že jejich mobilizace ještě zesílí, pokud vláda neustoupí.

Peoples Dispatch (PD) hovořil s Vladimirem Nieddu z Lidového hnutí za zdraví (PHM) Francie ohledně pravděpodobných dopadů navrhovaných důchodových reforem na francouzskou dělnickou třídu a sektor veřejného zdraví. Nieddu je také členem Mezinárodní komise La Fédération SUD Santé Sociaux.

Peoples Dispatch (PD): Jaké jsou hlavní návrhy důchodové reformy Emmanuela Macrona? Jaká je podle vás logika vlády při provádění těchto reforem?

Vladimir Nieddu (VN): Rada ministrů francouzské vlády přijala 23. ledna návrh důchodové reformy, jejímž hlavním cílem je zvýšit věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Macron je připraven diskutovat o dalších ustanoveních reformy, ale ne o tomto. Aby lidé přijali toto ustanovení, které v současnosti odmítají dvě třetiny populace a 93 % zaměstnanců, nadále zdůrazňuje to, co lze považovat za lepší aspekty reformy. Ani tato takzvaná příznivější opatření však neobstojí v podrobné analýze: ať už jde o zvýšení minimálního důchodu na 85 % čisté mezioborové minimální mzdy (SMIC) nebo 1 200 eur hrubého, předčasný odchod do důchodu z důvodu dlouhé kariéry nebo větší zvážení náročnosti pracovních podmínek.

Cíl zvýšit minimální důchod na 85 % SMIC je v zákoně stanoven již 20 let a stále se neuplatňuje. Předčasný odchod do důchodu byl v předchozím zákoně definován příznivěji a byl to sám Macron, kdo odstranil kritéria pro definování pracovní zátěže, která existovala dříve. Macron byl již v roce 2019 nucen stáhnout důchodovou reformu po mimořádné mobilizaci zaměstnanců, obyvatelstva a části odborového hnutí, včetně Všeobecné konfederace práce (CGT), Fédération syndicale unitaire (FSU), SOLIDAIRES a Force Ouvrière (FO).

25. dubna 2019 Macron řekl: „Dokud nevyřešíme problém nezaměstnanosti v naší zemi, upřímně řečeno, bylo by docela pokrytecké zvyšovat věk odchodu do důchodu. Máte-li dnes nízkou kvalifikaci, žijete-li v regionu, který se potýká s problémy se zaměstnáním nebo strukturálními problémy určitých odvětví, když se sám nacházíte v nesnázích, když máte roztříštěnou kariéru, hodně štěstí, když se těch 62 let vůbec dožijete. To je realita naší země.“ Nyní Macron říká opak toho, co říkal tehdy. Tváří v tvář tomuto paradoxnímu či rozporuplnému jednání je jasné, že logiku této reformy je třeba hledat jinde.

PD: Jaké byly reakce obyvatelstva, zejména dělnické třídy, na navrhované reformy? Do jaké míry podle vás reformy poškozují práva pracovníků?

VN: Obyvatelstvo a pracující pochopili, že Macron chce přesunout odpovědnost za nesení případných budoucích deficitů pouze na dělnickou třídu, nikoli na kapitál, protože penzijní fondy jsou letos přebytkové a mají značné rezervy. Chápou, že chce snížit výši jejich budoucích důchodů, zatímco miliardáři se v posledních letech bezostyšně obohacovali, a že chce prosazovat rozšiřování penzijního připojištění v situaci, kdy by si je mohli dovolit jen ti s vysokými platy.

Lidé zejména chápou, že Macron chce prosazovat ultraliberální evropskou politiku snižování deficitu ve jménu nelegitimního dluhu, který není dluhem pracujících. Během krize COVID-19 bylo Macronovým mottem říkat, že se s krizí vypořádá, „ať to bude stát, co to bude stát“. Dnes dělníci vidí, že tíha krize spočívá pouze na jejich bedrech; jasně vidí lži vlády a Macronovo porušování slibů z roku 2019 neprodlužovat věk odchodu do důchodu.

Nepamatuji si, že bych od roku 1968, ještě před zahájením rozprav v parlamentu, viděl tak lidovou reakci, ani aby se tak rychle zvrhlo slovo vlády. Debata o otevřené stávce byla vedena veřejně v televizních kanálech, rádiích a na valných shromážděních – například v SNCF (Société nationale des chemins de fer français), národní železniční společnosti. V energetickém sektoru vyhrožuje CGT (General Confederation of Labour) miliardářům, že zastaví elektřinu a uvolní ji do nemocnic a školek. Zaměstnanci v rafineriích, přístavech a docích oznámili plán na zvýšení mobilizace a před demonstracemi a meziprofesní generální stávkou, která se konala 31. ledna, již proběhla řada místních nebo sektorových akcí.

PD: Jaký dopad budou mít reformy na zdravotnictví, které je již nyní v tísni kvůli úsporám, inflaci a nedostatku zaměstnanců?                                     

VN: Dopad těchto reforem v sektoru zdravotnictví a sociální péče bude značný. Tento sektor – se svými 2,3 miliony pracovníků neboli téměř 10 % aktivní populace – tvoří z více než 80 % ženy, které budou touto reformou zasaženy nejvíce. Ministr-delegát Franck Riester 23. ledna v Senátu přiznal: „Ženy jsou mírně penalizovány odkládáním zákonného věku. […] Nikdy jsme neřekli, že každý vyjde jako vítěz.“

Zdravotní sestry, které mohly dříve odejít do důchodu v 55 letech, byly penalizovány již v září 2010, kdy jim byl důchod zvýšen na 60 let. S novou reformou by byly opět penalizovány, protože by se jim věk odchodu do důchodu posunul o další čtyři roky dopředu, takže by to bylo 64 let. Z tohoto příkladu je vidět, že jsou penalizovány mnohem výrazněji než ta část populace, které by se pracovní kariéra prodloužila jen o dva roky. V roce 2010 se pečovatelům ve veřejném sektoru zvýšil věk odchodu do důchodu z 55 na 57 let, a pokud nevyhrajeme nyní, odešli by v nejlepším případě do důchodu v 59 letech. Samotné tyto dvě kategorie pracovníků tvoří více než 60 % zaměstnanců veřejných nemocnic. A pro všechny pracovníky v soukromém zdravotním a sociálním sektoru bude odchod do důchodu 64 let, bez ohledu na faktory, jako je noční práce, práce na směny, práce o víkendech…

PD: Jako odborář a člen PHM France, jaké požadavky máte, abyste pomohli lidem čelit krizi životních nákladů a krizi nemocnic?

VN: PHM France sama o sobě nemá žádné zřetelné požadavky, protože je to prostor pro artikulaci debat a lidových bojů. Jednáme v rámci široké koalice s názvem „Naše zdraví v ohrožení“, která podporuje a sdílí požadavky meziodborové iniciativy. Najdeme tam CGT a SUD Santé Sociaux spojené s mnoha dělnickými kolektivy a místními výbory na obranu zdraví. Právě ty požadují následující: okamžité zvýšení platu o 300 eur (327,12 USD), okamžité najmutí 200 000 pečovatelů, ukončení zavírání nemocničních lůžek a uzavření místních nemocnic a porodnic.

PHM také podporuje akci sociálních pracovníků a pečovatelek, kteří 2. února v Paříži protestovali, kteří požadují stejné odměňování jako má veřejný sektor a kteří brání svou národní kolektivní smlouvu, která je už od roku 2005 v ohrožení. Jsou organizovani v místních odborových a mimoodborových výborech, seskupených v rámci národní koordinace, kterých se účastní sociální federace SUD Santé a mnoho odborových svazů CGT a které se velmi brzy sejdou v Lille.

PHM France také podporuje spolu s 200 organizacemi, které 14. května demonstrují v Lure, boj za obranu a zlepšení veřejných služeb. Vyzýváme k systému sociálního zabezpečení, který by proplácel 100 % všech nákladů na léčbu a ošetření a zrušil všechny zdravotní odpočty, které penalizují pacienty.

Konečně, já osobně hájím existenci systému sociálního zabezpečení bez hranic a bez bariér, který by podle mého názoru měl být nárokem všech národů světa. Jak COVID-19 opět ukázal, viry nemají hranice.

Převzato z: https://peoplesdispatch.org/

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.