• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

26
DUB
2019

Rozhovor s brazilským profesorem Alessandrem Pinzanim o krajně pravicové vládě prezidenta Jaira Bolsonara

Štítky: Antifašizmus, Latinská Amerika, Politika, Svět
Autor: Andrea Cerqueirová
komentář : vypnuto
brazilská vlajka

Podle profesora Alessandra Pinzaniho, který hostuje v pražském Centru globálních studií, dali brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi hlas hlavně lidé z vyšší a střední třídy. Dostal ale i hlasy nejchudších, do velké míry díky mediálně zmanipulované kampani a navzdory tomu, že jejich život zlepšily sociální programy levicových vlád. Dnes mnozí litují. Kvůli zahraniční politice se navíc Bolsonaro dostal do sporu s armádou a lidmi z agrobyznysu.

Jedinou reformou, kterou Bolsonarův kabinet nabízí, je pracovat déle a jít později do důchodu, což je sice dobré pro zaměstnavatele, ale ekonomice to nijak nepomůže.

Jste spoluautorem výzkumu o dopadech sociálního programu levicových vlád, nazvaného Bolsa familia (Rodinný balíček). Můžete program krátce představit?

Sociální program Bolsa familia byl vytvořen bývalým brazilským prezidentem Lulou. Jeho cílem je řešit extrémní chudobu. A ta se od běžné chudoby liší. Lidé v extrémní chudobě žijí méně než za dolar na den, mnohdy dokonce za půl dolaru. Bolsa familia podporuje takto chudé rodiny při splnění dvou podmínek: jejich děti musí být očkovány, aby se předešlo závažným nemocem, a musí plnit povinnosti v rámci povinné školní docházky, tedy chodit do školy. Je to vynikající program, ale je třeba si uvědomit, že poskytovaná dávka činí pouze jednu třetinu minimální mzdy. Přesto pomáhá zlepšit sociální situaci 55 milionům chudých lidí v Brazílii (celkový počet obyvatel země je více než 200 milionů). Pro mnohé z nich znamená první skutečně pravidelný příjem v životě.

Co váš výzkum ukázal? V čem program lidem, které jste oslovili, nejvíc změnil život?

Výzkum potvrdil, že program má pozitivní materiální i nemateriální dopad – lidé cítí, že se stávají občany. Bolsa familia jim pomáhá osvobodit se prostřednictvím peněžních dávek. Jedna z žen nám v rámci výzkumu řekla, že peníze z programu jí poskytují svobodu. Další uvedla, že dříve se cítila jako divoké zvíře, které každé ráno musí jít shánět potravu pro svoje děti i pro sebe, a teď konečně může žít jako člověk. Bolsa familia jí umožnila trochu plánovat, uspokojit základní potřeby dětí i své.

Není za prezidenta Bolsonara a jeho vlády, program osekáván?

Současná vláda mlží. Dříve jsme věděli, jak je program významný pro lidi, nyní se změnil přístup – jsou poskytovány informace o tom, jaké výsledky přináší pro rodiny. Ukazuje se, že vláda patrně způsobuje situaci, kdy dotace z programu dostává méně lidí než v minulosti. Nicméně k jeho zužování docházelo už za předchozího prezidenta Michela Temera, který nastoupil po levicové vládě a začal praktikovat pravicovou politiku. Vláda osekávání programu zdůvodnila tím, že docházelo k jeho zneužívání. Tato argumentace ale plave na vodě. Nyní se vláda snaží zneužívat situaci, kdy extrémně chudí lidé mají po několik málo měsíců v roce příjem za zemědělské práce, přičemž další měsíce jsou na tom zase bídně. Zatímco levicové vlády zjišťovaly příjem v rámci Bolsa familia po celý rok, současná vláda zkoumá, kolik má člověk příjem za jeden či dva měsíce v roce, a pokud si nárazově přivydělá, o dávku přijde.

K úplnému zrušení programu vláda nechce přistoupit?

Zatím ne. V Brazílii je to velmi oblíbený program a vláda si naštěstí netroufá jej zrušit. Ruší a výrazně osekává jiné sociální programy, kterých za prezidenta Luly vzniklo devětapadesát. Většina z nich řešila chudobu, kdežto Bolsa familia, jak už jsem uvedl, řeší extrémní chudobu.

Guvernér státu Maranhão z komunistické strany (PCdoB) krátce po inauguraci Bolsonara vyzval své kolegy, aby využívali zákonodárné iniciativy jednotlivých států. Jaké možnosti mají státy, bez ohledu na centrální vládu, v pokračování sociálních programů?

Co se týče federálních programů, jednotlivé brazilské státy nemají moc možností jít proti federální vládě. Můžou sice zakládat vlastní programy, ale ty budou fungovat jen ve státě, kde budou zavedeny.

Když bylo zavedeno tolik sociálních programů s tak obrovským dosahem, proč vlastně lidé dali levici sbohem a do čela si zvolili politika z úplně opačné strany spektra?

Existuje řada důvodů, proč i někteří chudí lidé zvolili Bolsonara s jeho pravicovou vládou, i když je třeba říct, že většina chudých ho nevolila. Byl totiž zvolen především hlasy střední třídy a bohatých. Jedním z důvodů, proč mu dali svůj hlas i někteří obyvatelé favel, je vliv masových médií, která jsou většinou pravicová. I když tato média Bolsonara přímo nepodporovala, dělala masovou kampaň proti tehdy vládní levicové Straně pracujících (PT – Partido Trabalhista).

Druhým důvodem bylo náboženství. Mnoho chudých je evangelikálního vyznání a mnoho těchto uskupení podporovalo Bolsonara v modlitebnách. To je spojené s třetím faktorem, proč Bolsonara volili – chudé rodiny se obrací k „tradičním hodnotám“, které mají spojené s těžkou prací a náboženstvím. Čtvrtým důvodem je násilí, které v posledních letech v Brazílii skutečně explodovalo. Dokonce i někteří lidé z favel doufali, že Bolsonaro, který sliboval tvrdou ruku, násilí zastaví. Jsou to ale jen subjektivní zdůvodnění lidí, která se nemusí zakládat na objektivních příčinách. Opakuji ale, že Bolsonara zvolili hlavně pravicoví voliči, střední třída a bohatí, nikoli chudí.

Bylo důvodem Bolsonarova vítězství i to, že proti němu v druhém kole stál slabý kandidát? Některé hypotézy říkaly, že kdyby se s Bolsonarem do druhého kola dostal kandidát levicové Demokratické strany práce (PDT) Ciro Gomes, měl by větší šanci Bolsonara porazit.

Možná máte pravdu. Ciro Gomes, který skončil třetí, by pravděpodobně nad Bolsonarem zvítězil. Mnoho lidí totiž nevolilo přímo Bolsonara, ale proti samotné Straně pracujících, která se po dlouhých letech vládnutí stala velmi nepopulární. I proto Bolsonaro nepožívá příliš velkou popularitu, což je v začátku mandátu neobvyklé.

Litují někteří lidé, že ho volili?

Ano. A to nejen voliči, kteří byli zmanipulováni médii. Zklamáni jsou i mnozí jeho zastánci. Třeba bohatí lidé z agrobyznysu – předseda svazu těchto korporací řekl, že by lidé neměli Bolsonara podporovat.

Z jakého důvodu? Bolsonaro přece prosazuje neoliberální reformy, které by těmto korporacím mohly vyhovovat…

Jde o zahraniční politiku. Bolsonaro uplatňuje svéráznou zahraniční politiku, zaměřenou jen na partnerství s USA, takže například Čína dnes přestává odebírat sóju z Brazílie, kterou dříve ve velkém nakupovala. Dnes se obrací na jiné země, dokonce i na USA, s nimiž jinak vede obchodní válku. Bolsonaro se také, po vzoru USA, rozhodl přesunout americkou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma. V důsledku toho se řada arabských zemí rozhodla nekupovat brazilské fazole a maso, včetně kuřat. Mnoho brazilských států dosud prodávalo většinu produkce kuřecího masa a zemědělských produktů do arabských zemí, což přestalo platit.

Pro pozorovatele působí zvláštně i to, že zatímco vláda odmítla intervenci do Venezuely, Bolsonaro působil při setkání s prezidentem USA Donaldem Trumpem až úslužně. Není v brazilské vládě, kvůli zahraniční orientaci prezidenta, rozkol?

V brazilské vládě rozpor existuje. Bolsonaro by americkou intervenci do Venezuely podpořil rád, Američanům by poskytl i vlastní vojáky. Jenže brazilské vojsko to odmítá. Viceprezident Brazílie Hamilton Mourão intervenci podpořit nechce, stojí proti Bolsonarovi. Stejně tak se staví proti tomu, aby v zemi byly americké základny.

Jak Brazilci reagovali na to, když Trump nabídl Bolsonarovi vstup Brazílie do NATO?

K tomu neexistuje žádný sociologický výzkum. Veřejné mínění v zemi je velmi polarizované. Bolsonarovi největší zastánci by případný vstup Brazílie do NATO podpořili. Podpořili by vše, co chce. Každopádně většina mediálně vlivných osobností Bolsonarovy myšlenky a činy nepodporuje.

V co může rozpor ve vládě přerůst? Nemůže to dospět až k odvolání prezidenta?

Kdyby Bolsonaro pokračoval v dosavadní politice, je pravděpodobné, že by nepřežil ani rok v úřadě. Existují dokonce názory, že ho armáda využila, či dokonce zneužila, aby se dostala k moci, a nyní o jeho odvolání usiluje. Na druhé straně mnohé nasvědčuje tomu, že armáda zatím nevidí vhodnou chvíli k tomu, aby se otevřeně dostala k moci (v současné době jsou někteří vojenští důstojníci ve vládě). Brazílie je v ekonomické krizi, takže je možné, že vyčkává. Ještě tedy není jasné, jak se bude situace ohledně rozštěpení vlády vyvíjet.

Mohla by na vládním rozkolu získat levice, která Bolsonara tvrdě kritizuje?

Zatím se nedá říct, že by toho levice mohla bezprostředně využít. Pozitivní přesto je, že od prvního zvolení Luly v roce 2002 je levice konečně zase jednotná. Poté, co začala vládnout první Lulova vláda, začaly na levici rozpory. Od Luly se odpojila radikální levice i část té umírněnější. Nyní se levice spojila proti Bolsonarovi. U mnoha lidí má podporu, problémem je ale trvající nepopularita Strany pracujících. Kdyby levice byla schopna vytvořit nový levicový subjekt, mohla by uspět.

Mnohým možná vadí, že někteří politici PT podlehli korupci. Na scéně jsou ale přece i jiné levicové strany…

Jistě, s těmi ostatními veřejnost takový problém nemá. Vše záleží i na tom, jak to dopadne s bývalým prezidentem Lulou. Jestli bude zproštěn viny a propuštěn, PT by ho navrhla jako příštího kandidáta a pravděpodobně by získal podporu. Ovšem ne od všech levicových stran.

Lula je nejznámější představitel Strany pracujících. Je zajímavé, že on osobně by podporu získal, ale jeho strana ne…

V brazilské politice jsou osobnosti důležitější než strany. Lidé by volili Lulu, nebo Dilmu, ale ne PT. Někdy se stává, že konkrétní kandidáti získávají ve volbách sedmdesát i osmdesát procent a jejich strana třeba jen dvacet procent.

Jak vidíte politickou a ekonomickou budoucnost Brazílie? Je na konci tunelu nějaké světlo?

Zatím ne. V nejbližším období nejsem optimista. I za Luly se zemi dařilo spíš z hlediska vnitřní spotřeby, že se dobře prodávaly výrobky, ale situace Brazílie v mezinárodní ekonomice ideální nebyla. Ceny komodit, třeba ropy, jsou stále relativně nízké. Domácí poptávka není vzhledem k cenám moc silná a současná vláda se ji nesnaží podpořit žádnými politickými opatřeními. Bez silnější ekonomické reformy se situace v Brazílii nezlepší. Jenže jedinou reformou, kterou Bolsonarův kabinet nabízí, je pracovat déle a jít později do důchodu, což je sice dobré pro zaměstnavatele, ale ekonomice to nijak nepomůže.

Působíte na univerzitě ve Florianopolis, od letošního ledna jste hostujícím profesorem českého Centra globálních studií. Mluví se o tom, že v Brazílii dochází k ohrožení akademických svobod. Je to pravda?

Situace není jednoduchá. Moje kolegyně Marcia Tiburi už musela Brazílii opustit, byla příliš vidět a ze strany Bolsonarových příznivců jí bylo vyhrožováno na sociálních sítích i telefonicky. Zatím nevíme, jestli na univerzitách nastanou vážnější problémy, protože akademické svobody jsou chráněny ústavou. Aktuálně mohou problémy nastat na základních a středních školách. Někteří politici z Bolsonarovy strany rozjeli iniciativu, že žáci a studenti mohou zavolat na speciální telefonní linku a nahlásit „nevhodnou výuku“ učitelů. Právně s tím nic moc dělat nelze, ale mnoho učitelů se za této situace raději vyhne určitým tématům, aby nebyli napadeni. Je to tlak na autocenzuru.

Bolsonarovi vadí kritický výklad období vojenské diktatury, která v zemi vládla od šedesátých do osmdesátých let minulého století. Co dalšího ho dráždí?

Začínají se prosazovat názory, aby byly odmítány projekty lidí, kteří žádají o výzkumné granty a chtějí provozovat kurzy týkající se kritického myšlení. Nálepkováno je to jako takzvaný kulturní marxismus. Týká se to LGBT osob, chudoby, genderu, marxismu a jiných levicových témat. Hlavní grantová agentura je zatím svobodná a autonomní. Doufejme, že to vydrží. Legislativní opatření, které zahrnuje, co je pro vládu nežádoucí, by správně mělo být označeno za protiústavní, ale než se tento problém vyřeší, může zasáhnout mnoho vyučujících právě tím, že způsobí autocenzuru.

Olej do ohně přidává i ministryně pro rodinu Damares Alves, která v den svého jmenování do funkce vykřikovala, že „je nová éra, chlapeček musí být oblečen do modré a holčička do růžové“. Později Alves uspořádala seminář proti feminismu. Vyvolávají tyto aktivity z nejvyšších míst ve společnosti nenávist?

Brazilská společnost byla, to si přiznejme, do nemalé míry šovinistická už v minulosti. Jen to nebylo tolik vidět. Za této atmosféry se situace samozřejmě zhoršuje. Je třeba říct, že levicové vlády v tomto ohledu působily pozitivně, výrazně přispěly například ke zlepšení situace v oblasti LGBT, což ale neznamená, že se celá brazilská populace v tomto směru zlepšila. Právě kvůli špatné situaci v zemi jsem přijel pracovat do České republiky a následovala mě i moje žena. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet.

Převzato z webu A2larm

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.