• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

16
BřE
2021

Rudolf Cortés a socialistická kultura Československa

Štítky: Historie, Kultura, Z domova
Autor: Leopold Vejr
komentář : vypnuto

16. března 2021 uplynulo 100 let od narození jednoho z nejslavnějších českých zpěváků a bezpochyby největší hvězdy československé populární hudby 50. let Rudolfa Cortése (16. 3. 1921 – 12. 12. 1986). Příjemně mě překvapilo, že tomuto výročí věnovala pozornost zařazením vzpomínkových pořadů i Česká televize.

 

 

 

 

 

 

 


Život a dílo Rudolfa Cortése nelze oddělit od dějin československé kultury 40. – 80. let minulého století. Příznačná pro svou dobu je i poválečná změna jeho občanského jména Kraisinger (po otci, bednáři z Plzně) na Cortés (po matce, narozené v Brazílii), v době, kdy německá příjmení byla v československém prostředí trnem v oku (s výjimkou Gottwalda).
50. léta minulého století jsou dnes často vnímána jako éra budovatelských písní, častušek a hysterického budovatelského nadšení. Kdo se však zaobírá gramofonovými deskami, rozhlasovými či televizními záznamy té doby, dobře ví, že populární hudba té doby byla poněkud odlišná. Málokterý sběratel gramofonových desek například má jakoukoli s budovatelskou písní. Ani já takovou nemám. Nedělejme si iluze, že snad majitelé tyto desky po převratu na začátku 90. let zlostně rozbíjeli. Kdepak, tehdy staré šelakové desky z 50. let už nikoho nezajímaly. To, že budovatelské písně skoro nikdo ve sbírkách nemá, svědčí jen o tom, že ani v 50. letech – natož v letech 60. – 80. – téměř nevycházely, a pokud ano, byly zcela na okraji zájmu. Téměř nikdo je nevydával, nekupoval, ani později neničil.


Rudolf Cortés, vyučený kožešník z chudých poměrů, zahájil svou pěveckou dráhu na počátku 40. let, v těžkém období nacistické okupace. Na vrcholu slávy stanul ve 2. polovině 40. let a v 50. letech, v době vítězné socialistické revoluce a nejtvrdších třídních bojů mezi starým a novým světem, které s sebou nesly i určité omyly. Možná zajímavá, ale možná jen příznačná je skutečnost, že Cortés po celé období „šel s dobou“. Není zaznamenána žádná jeho angažovanost pro politiku KSČ ani proti ní. „Nová vlna“ kultury 60. let ho odstavila z prvního místa, ale nikdy nečelil žádné perzekuci ani politickému upozadění a byl oficiálně uznáván až do své smrti. Držel se stranou od politických sporů a převratů po XX. sjezdu, v roce 1968 i po „normalizaci“. Zdá se, že v tomto ohledu byl obrazem typického loajálního umělce a loajálního občana.


Některé z písní té doby měly pokrokový podtext, zejména v boji proti rasismu v USA: „Kalná řeka“, „Nelly Gray“ či „Virginie“. 

50. léta minulého století jsou často spojována s pojmem „kultu osobnosti“, vztahovaným zejména k J. V. Stalinovi. Svědectví pamětníků dokazují, že u české (či československé) mládeže své doby měl mnohem větší kult zpěvák Cortés než největší političtí vůdci své doby Stalin, Gottwald, Zápotocký a další, nemluvě už o Chruščovovi a Novotném, kteří v boji proti „kultu osobnosti“ v roli vůdců působili poněkud komicky.


Má babička, v 50. letech školačka, vzpomíná, jak tehdy děvčata fanaticky milovala Rudolfa Cortése. Společně mu pletla svetr a pro každé děvče bylo největší ctí uplést jeden řádek svetru pro Cortése. Představitelé strany a státu jim byli lhostejní, hvězdou byl nejslavnější zpěvák.


Rudolf Cortés byl hvězdou číslo 1 v době, kdy neexistovala soutěž o Zlatého slavíka ani žádná podobná. Od začátku 60. let postupně jeho slávu předčil Karel Gott, ale v Gottově éře působila celá řada slavných a uznávaných zpěváků a zpěvaček, jejichž popularita byla těsně za ním – v 60. letech například Matuška, Neckář, Suchý, Vondráčková, Kubišová a mnozí další. Cortés byl v 50. letech první a po něm dlouho nikdo. Další slavní zpěváci se objevili až ve 2. polovině 50. let a zůstávali daleko v Cortésově stínu – Vašíček, Adam, Chladil, Zíma a jiní. Éra ženského sólového zpěvu teprve začínala se Salačovou, Veselou či Simonovou.


Příznačná pro „socialistickou“ kulturu ČS(S)R je skutečnost, že její nejslavnější zpěvák Rudolf Cortés zřejmě nikdy v časech své největší slávy nenazpíval jedinou budovatelskou píseň a zůstal k budování socialismu a politické linii své doby zcela lhostejný, podobně jako jeho následník Karel Gott v 60. – 80. letech.


Cortés byl interpretem veselých apolitických popěvků typu „Čert ví proč“ (1953) či feministické „Až budeš má“ (1954) a jeho asi největším hitem byla naprosto apolitická píseň „Dobrou noc“ (1952). V polovině 50. let stál u zrodu československé country, když nazpíval píseň „Starý honec krav“ (1954), později známé jako „Nebeští jezdci“ zejména v podání W. Matušky. Ostatně vícero slavných Cortésových písní dosáhlo později úspěchy v podání jeho následníků – zejména Gotta, Matušky a Hály.

 
Politickou zajímavostí v osudu Rudolfa Cortése je jeho účinkování ve filmu „Hvězda jede na jih“ z roku 1958, kdy byla dočasně Titova Jugoslávie vzata na milost, aby byla brzy potom znovu odmítnuta a film s ní… 
 
 
Zřejmě poprvé zpíval Cortés budovatelské písně až v roce 1967, za zenitem své slávy, ze které byl vytlačen mladou generací. K 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce nazpíval „Píseň o vlasti“, ve které se dopustil zjevného přeřeknutí: „Země má je velkou zemí mládí, svobodná a šťastná pro jiné…“ místo „nad jiné“ 8). V repetici už je to správně. Svědectvím o nedbalosti své doby je skutečnost, že nahrávka s přeřeknutím byla tehdy zveřejněna.
Ostatně Cortés již tehdy zřejmě zápasil s Alzheimerovou nemocí. Přesto natočil krásnou verzi „Večerů pod Moskvou“, bohužel již v době, kdy se tomu většina československých posluchačů spíše smála, než by si toho vážila. 
  
V 70. letech natočil Cortés několik pěkných českých písní v country stylu, které dle mého názoru zůstaly nedoceněné, jako např. „Zapadákov“ (1975). Některé z nich se však hrají dodnes.
 
 Ačkoli je Rudolf Cortés již 35 let po smrti, jeho dílo v české a československé pokrokové kultuře je nezapomenutelné. Současně je pro nás varováním, jak málo jsme dokázali uměleckou frontu získat na svou stranu.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.