Ruská agrese na Ukrajině rozdělila mezinárodní komunistické a dělnické hnutí podobně jako řada jiných podstatných politických událostí posledních desítek let.

Většina ruských komunistických stran a organizací nepřekvapila svým sociálimperialistickým stanoviskem, podporou velmocenského šovinismu Putinova oligarchického vedení. Už dlouho předtím byly tyto síly v čele s Komunistickou stranou Ruské federace známy svým přisluhováním kontrarevoluční věrchušce a velkoruským šovinismem.
Putinův věrný pes Zjuganov se nechal po fašistické agresi svého chlebodárce slyšet, že „Komunistická strana Ruské federace chápe důvody zvláštní operace na Ukrajině a vyzývá orgány Ruské federace, aby pečlivě a vytrvale přijímaly komplexní opatření na ochranu civilního obyvatelstva, včetně případných provokací fašistických gangů.“ Plně na straně masového vraha Putina jsou i další zrádci socialismu ze strany „Komunisté Ruska“. Jeden z nich, poslanec Тulské oblastní dumy Jurij Mojsejev, například tvrdí, že „speciální operace, která právě probíhá na Donbasu … je jedinou zbývající možností ukončení krveprolití a šikany, k nimž vůči ruskojazyčnému obyvatelstvu na území Ukrajiny dochází. Předpokládám, že tyto akce by měly ponoukat k míru a přece jen posadit k jednacímu stolu druhou stranu konfliktu.“ Vladimír Kаzаnin, poslanec Оmského zákonodárného sboru, žvanil: „Musíme hodit banderovce za Karpaty. A samotná populace je tam neonacistická. Z 90 %.“ Představitelé strany Komunisté Ruska, které by spíše slušel název Fašisté Ruska, se trumfují v podpoře nespravedlivé dobyvačné války. První tajemník tatarského oddělení strany a poslanec Kаzаňské městské dumy Аlfred Valijev říká: „Rozhodnutí hlavy státu o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny schvalujeme a plně podporujeme.“ A co bude s demilitarizací a denacifikací v Rusku?!

Několik statečných ruských komunistů i dalších politiků a veřejně známých osobností se navzdory hrozbě represí vyslovilo proti útočné válce páchané Putinovou teroristickou bandou. Ruskem vedenou válku proti Ukrajině odmítla řada prohlášení zahraničních i domácích komunistických a dělnických stran a organizací a revolučních odborů, jednotlivých i společných. Tato stanoviska současně nejsou podporou imperialismu USA a jeho spojenců ani neobdivují ukrajinskou kyjevskou vládu.
Valné shromáždění OSN 2. března na mimořádném zasedání přijalo poměrem hlasů 141:5 rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu a vyzývající k okamžitému ukončení bojů a stažení ruských vojáků. Mezi 35 státy, jejichž zástupci se zdrželi hlasování, byla například Čína, Kuba, Vietnam, Laos, Írán, Indie či Kazachstán. Proti hlasovalo Rusko, Bělorusko, Sýrie, Eritrea a Korejská lidově demokratická republika.

Hlasování KLDR proti rezoluci, jako jediného státu hlásícího se k socialismu (ostatní takové se zdržely hlasování), bylo v rozporu s principy zahraniční politiky KLDR zakotvenými v její ústavě, prosazují nezávislost, mír a přátelství jako základní ideály zahraniční politiky a zásady vnější činnosti KLDR. Proklamované zásady úplné rovnosti, nezávislosti, vzájemné úcty, nezasahování do vnitřních věcí a vzájemného prospěchu zůstaly v tomto případě jen na papíře.