• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

20
SRP
2022

Rusko a Evropská unie pokračují v přechodu k válečným ekonomikám

Štítky: Ekonomika, Evropská unie, Rusko, Svět, válka
Autor: John P. Ruehl
komentář : vypnuto

Rusko a Západ daly najevo svůj záměr zapojit se do dlouhodobé konfrontace o Ukrajinu. Zatímco Rusko jasně pocítilo účinek sankcí, EU zůstává zranitelná vůči ruským pokusům využít energii k rozdělení členských států.

Poté, co ruský prezident Vladimir Putin v březnu vyhlásil vítězství nad „ekonomickou bleskovou válkou“ západních sankcí, musí čelit pokračující západní finanční podpoře Ukrajiny, která bojuje proti ruským silám. Kreml bude navíc nucen financovat rekonstrukci a integraci dobytého ukrajinského území.

S rostoucími náklady Putin stále více prosazoval potřebu upevnit bezprostřední a dlouhodobou pozici ruské ekonomiky. V dubnu šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullina prohlásila, že ruská ekonomika zaznamená „strukturální transformaci“ během druhého a třetího čtvrtletí tohoto roku, aby se vyrovnala inflace, problémy s dodavatelským řetězcem a snížení dovozu.

Aby Kreml zmírnil domácí obavy související s náklady na válku, zvýšil v květnu minimální mzdu a výplaty důchodů o 10 procent. Zdá se, že tato iniciativa také pomohla utlumit jakoukoli domácí opozici 30. června, kdy byly dolní komoře ruského parlamentu Dumě předloženy dva návrhy zákonů, které měly ruské vládě poskytnout větší kontrolu nad domácí ekonomikou.

První návrh umožní ruské vládě přinutit domácí společnosti, aby přijaly vládní zakázky a dodaly ozbrojeným silám zboží a služby potřebné pro to, co Rusko nazývá svou „zvláštní vojenskou operací“. Aby ujistil podnikatelskou komunitu, že tento návrh zákona na ně nebude mít negativní dopad, řekl místopředseda vlády Jurij Borisov, že navrhovaný zákon „nestanoví povinnou konverzi civilních malých a středních podniků pro potřeby ozbrojených sil“. Místo toho by návrh zákona primárně cílil na společnosti v obranném sektoru, které již spolupracují s vládou.

Druhý návrh zákona, který zavede změny ve federálním pracovním právu, umožňuje ruské vládě překonat potenciální nedostatek pracovních sil tím, že vládě umožní nařídit, aby zaměstnanci pracovali přesčas, v noci, o víkendech a svátcích.

I po podepsání dohod bude ruská vláda moci změnit podmínky jakékoli smlouvy. Kreml naznačil, že bez těchto „zvláštních ekonomických opatření“ hrozí, že se ruská vojenská kampaň na Ukrajině zastaví. Poté, co byly zákony přijaty 5. července Dumou, nyní čekají na další přezkoumání, než je bude moci Putin podepsat.

Tato opatření jsou součástí pokračujících pokusů Ruska stabilizovat svou ekonomiku uprostřed rostoucí globální ekonomické nestability. Navzdory snahám Západu zmrazit velké ruské devizové rezervy má Kreml stále přístup k přibližně polovině z 600 miliard dolarů, které vybudoval na svou ochranu od roku 2014, po anexi Krymu. Rusko se pokusilo vyvinout konkurenční platební systémy a obchodní sítě s Čínou, prosazovalo „novou rezervní měnu“ pro mezinárodní obchod, aby narušilo dominanci amerického dolaru, a podporovalo další podobná opatření na ochranu své ekonomiky.

Doposud však záchranou Kremlu bylo především drastické zvýšení cen energií od doby, kdy v únoru napadl Ukrajinu. Dokonce i ve srovnání s rokem 2021, který pro ruskou vládu představoval relativně vysoké daňové příjmy, vzrostly výběry v dubnu 2022 o více než 30 procent ve srovnání s dubnem 2021, a to navzdory výraznému snížení evropské poptávky po ruské energii.

Evropští lídři vyzvali k asertivnější reakci na globální ekonomickou nestabilitu podobnou rozhodným krokům podniknutým proti Rusku. 13. června francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Evropa potřebuje „válečnou ekonomiku“, aby zvládla ekonomický dopad konfliktu a posílila svou strategickou autonomii. 6. července francouzská vláda oznámila, že znárodňuje svou jadernou společnost Électricité de France (EDF). 22. července německá vláda provedla mnohomiliardové vykoupení velké společnosti dovážející plyn Uniper, která byla první energetickou společností v zemi.

Tyto manévry jsou však pouze odrazem širší ekonomické zranitelnosti Evropy prostřednictvím energetiky. Po USA a Číně tvoří 27 států EU třetí největší energetický trh na světě. Velká část jejich dodávek energie pochází z nečlenských států, zejména z Ruska. A i když ekonomická síla Západu daleko předčí ruskou, peníze samy o sobě nemohou vyřešit problém zmenšujících se zásob energie pramenící ze sankcí a kremelských iniciativ na snížení vývozu energie.

V Německu by „úplné a trvalé uzavření zbývajících dodávek ruského zemního plynu do Evropy“ mohlo mít za následek mezi lety 2022 a 2024 ztrátu HDP ve výši 4,8 procenta ve srovnání s HDP v roce 2021, uvádí pracovní dokument Mezinárodního měnového fondu. Německá vláda již 23. června vystupňovala z prvního stupně („včasné varování“) svého třístupňového nouzového plánu na dodávku plynu na druhý („poplach“). Stupeň tři („nouzový stav“) by německé vládě umožnil zavést a převzít kontrolu nad přidělováním zemního plynu v celé zemi. Rakousko, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a další země rovněž nedávno zvýšily nouzová opatření týkající se plynu.

EU se snažila zavést kolektivní opatření na úsporu energie s cílem zmírnit bolest mezi členskými státy a zvýšit institucionální solidaritu. Na zasedání Evropské komise 19. července se EU pokusila zavést právo zavést mezi členské státy povinný příděl plynu. Takové návrhy však narazily na značný odpor jak více proruských států v evropské politice, tak širší politické třídy.

Například 13. července Maďarsko oznámilo energetický nouzový plán, který zahrnoval omezení toku plynu a dalších zdrojů energie do jiných zemí na evropském energetickém trhu. Rozhodnutí vyvolalo kritiku ze strany evropské komisařky pro energetiku Kadri Simsonové. 21. července Španělsko a Portugalsko oznámily, že nepodpoří iniciativu EU snížit spotřebu zemního plynu v bloku o 15 procent.

Návrh německého poslance z července, že by východoevropské země mohly sdílet plyn s Německem, také vedl k odmítnutí několika polských politiků, kteří dříve kritizovali rostoucí německé nákupy ruského zemního plynu od anexe Krymu v roce 2014 až do roku 2022.

Vzhledem k tomu, že energetické obavy tlačí evropské země k tomu, aby uplatňovaly politiku sebezáchovy před solidaritou, navrhla EU ambiciózní iniciativy na snížení cen. Spolu s USA představila EU začátkem července tlak na cenový strop ruské ropy.

To by však mimo jiné vyžadovalo spolupráci s hlavními odběrateli, jako je Čína a Indie, kteří již odebírají ruskou ropu za nižší než tržní hodnotu, a rovněž koordinaci s Organizací zemí vyvážejících ropu, která nemá příliš důvodů podnikat kroky ke snížení cen ropy.

Předchozí mezinárodní úsilí o ovlivnění toků ropy a cen od hlavních vývozců, jako byl program ropa za potraviny v Iráku v 90. letech a režim výjimek ze sankcí z roku 2011 v Libyi, vedly k významnému vykořisťování, které tyto systémy vážně podkopalo. Pokusy o stanovení cenového stropu na ruskou ropu pravděpodobně také zapříčiní, že Kreml využije své zásoby zemního plynu k prohloubení globální energetické krize dalším omezením dodávek plynu.

A stejně jako problémy, kterým čelí ruský vojensko-průmyslový komplex, problémy s dodavatelským řetězcem a výrobou se staly zjevnými západním armádám, které se snaží pomoci ukrajinskému válečnému úsilí. Do května byly například vyčerpány zásoby různých amerických raket, zatímco Nizozemsko oznámilo, že již nemůže posílat na Ukrajinu houfnice.

Systémová korupce na Ukrajině navíc zůstává hlavním zájmem západních vlád, které zemi poskytují finanční pomoc. Riziko, že miliardy dolarů přijdou vniveč, jen dále přispěje k „únavě z Ukrajiny“, která hrozí nahlodat západní podporu Kyjevu.

Kreml, který si od roku 2014 zvykl na sankce a ekonomickou nestabilitu, věří, že ruský práh ekonomické bolesti překračuje práh Západu. Jak se blíží zima a poptávka po energii roste, EU riskuje rozpory mezi členskými státy kvůli napětí ohledně dodávek. Přivedení války domů evropským občanům tímto způsobem může Rusku pomoci dosáhnout diplomatického průlomu v konfliktu a odhalit omezení EU v jejích pokusech překonat národní zájmy členských států.

Tento článek byl publikován na Globetrotter.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Co je „dělnická aristokracie“ – existovala v minulosti a existuje dnes?

23 ledna, 2023

Pokračující protesty požadují rezignaci peruánské prezidentky

22 ledna, 2023

Solidaritu s protiválečnými aktivisty z Ruska!

19 ledna, 2023

Rozbroje v královské rodině a pohled na monarchii

18 ledna, 2023

Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba

17 ledna, 2023

Archivy

  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.