Reakce západních delegací na neformální setkání Rady bezpečnosti OSN o zločinech nacionalistů na Ukrajině zanechalo v ruských diplomatech nepříjemnou pachuť, uvedl Dmitrij Poljanský, první ruský zástupce stálého představitele v radě bezpečnosti.

Ve středu se v Moskvě konalo setkání nazvané „Oděsa sedm let poté: neonacismus a násilný nacionalismus jako motory ukrajinského konfliktu.“ Účastníci událostí roku 2014 se na událost připojili přes video odkaz. Šlo o bývalého zástupce náčelníka oděské policie Dmitrije Fuchedžiho, bývalého zastupitele oblastní rady a kandidáta na starostu Oděsy Alexeje Albu a také Sergeje Kirčuka. Anna Tuv, obyvatelka Gorlovky, která při ostřelování města ukrajinskou armádou přišla o manžela i dceru, vypověděla svůj příběh. Mluvila i o pokračujících zločinech ukrajinských nacionalistů proti civilistům a neochotě Kyjeva tyto případy vyšetřovat.

Západní státy nebyly na úrovni stálých zástupců vůbec přítomné. Žádný z nich nereagoval ani nekomentoval slova očitých svědků událostí na Ukrajině. Místo toho pak Estonsko, Irsko, Francie, Norsko, Velká Británie, Spojené státy, Belgie a Německo obvinilo Moskvu, že se snaží o „podporu falešných příběhů o Ukrajině.“ Západní státy vyjádřily lítost „za tuto úmyslnou snahu odvést pozornost mezinárodní komunity od ruských destabilizujících aktivit namířených proti Ukrajině.“ Tyto země zároveň vyzvaly Rusko, aby přestalo z lidských tragédií vytloukat politický kapitál.

Podle ruského diplomata tedy jako odpověď na upřímné, prokázané výpovědi očitých svědků a osobní dojmy a prožitky se Moskvě vrátila klasická západní mantra o údajně ničivých aktivitách Ruska podnikaných proti Kyjevu.

„Obecně tedy podle nich, jak se ukázalo, začalo všechno kvůli nám (všechny problémy měl způsobit projekt ´Ruské jaro´) a jako řečníky jsme si vybrali provokatéry, uvedl diplomat. Jak odporné je to vůči Anně Tuv, která přišla o členy své rodiny a sama zůstala doživotně postižená.

Podle diplomata si při diskusi dalších konfliktů v Radě bezpečnosti zástupci západních států „běžně zvou jako řečníky občanské aktivisty z Blízkého východu nebo Afriky, kteří z kusu papíru dobrou angličtinou nebo francouzštinou čtou svědectví o zločinech úřadů proti jednotlivým zemím a uvádějí údaje o porušování lidských práv.“

„Těm se naslouchá, ale jakmile přijde řeč na Ukrajinu, tak to se najednou nehodí, asi protože je Ukrajina bělošská a z definice uhlazená a my jako Rusko a proruští separatisté jsme vinní za všechno špatné, co se tam děje,“ uvedl Poljanský.

Celé setkání z tohoto důvodu nazval „festivalem pokrytectví.“ Jak upozornil, „korunu všemu asi nasadilo Estonsko, které vztekle házelo všechnu představitelnou špínu na naši hlavu.“

Západ bude zjevně podporovat jakékoliv akce a prohlášení Ukrajinců, přepisovat v jejich zájmu dějiny a „všechno jim odpouštět,“ uzavřel Poljanský.

Situace na východě Ukrajiny

Před nedávnem projevily západní státy i Kyjev obavy ohledně „agresivních aktivit“ Ruska na Ukrajině a přesunu ruských jednotek poblíž hranic s Ukrajinou. V dubnu proto vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Ruslan Chomčak prohlásil, že vzhledem k tomuto vývoji Kyjev zamýšlí posílit skupiny svých bojových jednotek ve směru Donbasu a Krymu.

Ruský ministr zahraničí označil řeči o možném vojenském střetnutí mezi Ruskem a Ukrajinou za další přelud Kyjeva. Jak upozornil tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, každé země hraničící s nestabilní oblastí by podnikla nutná opatření pro svoji vlastní bezpečnost. Peskov navíc uvedl, že Rusko může přesouvat na svém vlastním území jednotky podle svého uvážení.

Prezident Vladimir Putin předtím uvedl, že Moskva se nechystá nikoho napadnout. Podle něj je tzv. ruská hrozba „výmysl lidí, kteří chtějí profitovat ze své role předvoje protiruských bojovníků, tak aby z toho měli oni sami výhody a prémie.“

(zdroj Ria Novosti; převzato ze stránek: http://redstaroverdonbass.blogspot.com/ )