• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

27
LED
2022

Současné umění odráží odcizenou společnost

Štítky: Kultura, Levice, Rozhovor
Autor: Petra Prokšanová
komentář : vypnuto

Rozhovor s malířem a pedagogem Dominikem Formanem

Ahoj, Dominiku, pro rozhovor jsem tě oslovila jako vcelku známou osobnost levicového hnutí, můžeš se nám ale i přesto trochu představit?

Jsem malíř a pedagog, učím sedmým rokem na střední škole kresbu a dějiny umění. Žiji v Praze, kde jsem se také narodil.

Vím, že se zabýváš výtvarným uměním, jak ses k tomu dostal?

Ke kreslení jsem měl od dětství kladný vztah a moje okolí mě v tom podporovalo. Od první třídy jsem chodil do lidušky, poté asi ve třinácti letech nastala učebnicová krize dětského výtvarného projevu, zcela mě pohltil zájem o sport a k výtvarnu jsem se vrátil kolem sedmnácti let, kdy jsem začal navštěvovat kurzy figurální kresby u prof. Borise Jirků na VŠUP. Poté jsem vystudoval učitelství českého jazyka a výtvarné výchovy na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a také ateliér malířství na brněnské Fakultě výtvarného umění VUT.

V rámci vašeho kolektivu vznikla skupina Radikální realisté, můžeš ji představit?

Jsme volné uskupení několika umělců, všichni jsme více méně fungovali v rámci zavedených struktur umělecké scény, ale postupně jsme dospěli do bodu, kdy jsme se chtěli nějak ostřeji vymezit, distancovat od toho, co představuje současné umění. Hlavně proto, že už nám přišla současná výtvarná produkce příliš vyprázdněná a nekonečně se cyklící sama v sobě, jednoduše nudná a nezajímavá. A také absolutně nesrozumitelná pro diváka, který není zasvěcen. Zkrátka jsme si i díky objevení sovětského teoretika Michaila Lifšice, který byl mj. velkým přítelem György Lukácse, uvědomili, že současné umění přesně odráží dnešní odcizenou, úpadkovou kapitalistickou společnost a že se v něm recyklují postupy, které se od 60. let nezměnily.

Co se vám s Radikálními realisty podařilo uskutečnit za akce?

Nejdůležitější bylo sepsání a publikování Manifestu radikálního realismu. Ten vyvolal bouřlivou vlnu reakcí na umělecké scéně, protože byl nečekaný a zároveň většinu lidí strašně podráždil. Od té doby jsme zrealizovali několik tuzemských i zahraničních výstav a prohloubili malířské schopnosti. Snažíme se navazovat na určité autory socialistického realismu a přinést jiný pohled na socialistický realismus, než je ten prezentovaný současnou liberální ideologií. Podle mě je socialistický realismus poslední velkolepá kapitola dějin evropského umění a je natolik bohatý a vnitřně rozrůzněný, že lze hovořit o slohu. A jako každý sloh obsahuje vynikající, hluboce pravdivá díla i díla mělká, dogmatická nebo nevydařená. Za skvělé umělce považujeme např. Alexandra Deineku, Geli Korzheva, Arkady Plastova nebo Andreje Vasněcova, ale nalezli bychom jich mnohem více. I ženy, jako byly např. Tatjana Jablonskaja nebo Věra Muchina.
Už delší dobu se veřejně mluví o krizi levice. Co si o tom myslíš, když se v levicových kruzích sám pohybuješ?

Bohužel si myslím, že na tom levice nikdy nebyla hůř. Obě dvě stabilní parlamentní strany se do Sněmovny při letošních volbách nedostaly a mimoparlamentní levici svírají kulturní války. Samotný pojem levice se vyprázdnil natolik, že už ani není jasné, co vlastně takový levičák prosazuje za postoje. Obávám se, že začínáme pociťovat stále strmější pád k americkému pojetí levicovosti. Za levicové, nebo dokonce neomarxistické je označováno vše, co bojuje proti všemožným formám kulturního útlaku. Veškerá kritická energie, jež by mohla podkopávat daný společenský řád, se vyčerpává v hyperkorektních zápasech za práva etnických, genderových a sexuálních menšin, zatímco ekonomickou, třídní hierarchii znejasňuje, činí ji méně viditelnou. Koná tak především službu kapitálu, kterému je nakonec jedno, jaké kulturní výdobytky si přivlastní. Lze si bez větší námahy představit nadnárodní korporace, jejichž dominantní ideologií bude queer, feminismus nebo ekologická udržitelnost, a přesto budou stejně nevybíravě vykořisťovat své zaměstnance a kolonizovat přírodní zdroje. Liberální levičáci tuto pozici vehementně brání a každého kritika obviňují z fašismu. Obyčejní pracující jsou levicí zrazováni, což je žene do náručí pravicově populistických stran.

KSČM čelí nejen odlivu voličů, ale i stárnutí členské základny. Přitom by se nabízelo, aby se centrem levicových aktivit i sdružování lidí stala právě komunistická strana. Proč myslíš, že tomu tak není, a je to vůbec potřeba?

Velká výhoda KSČM je ta, že je konstituována idejí socialismu, i když se občas zdá, jako by na to její představitelé zapomínali. Problémem je, že strana nedokáže patřičně využít svůj potenciál, zčásti zřejmě z určité setrvačnosti způsobené podílem na moci, zčásti možná kvůli ambivalentnímu postoji ke své minulosti. Už je ale na čase přejít do ofenzivy. Pokud v průzkumu ke 30 letům od pádu minulého režimu vyjde, že více než třetina společnosti si myslí, že za socialismu bylo lépe, je to pro stranu obrovská příležitost. Straně může její parlamentní výpadek jedině prospět, musí se však hlasitěji a viditelněji deklarovat jako strana pracujících. Je tu mnoho témat, na kterých může KSČM vybudovat svoji politiku, měla by být ale radikálnější, jednoznačně hájit zájmy lidí proti kapitálu. Lidé musí uvěřit, že jim může pomoci z jejich tíživých životních situací, musí ztělesňovat naději. Pokud začne vytvářet vzdělávací a kulturní aktivity a více sdružovat lidi, bude to jedině dobře.

Na závěr si dovolím jednu otázku ke tvé profesi. Jací jsou dnešní středoškoláci? Zajímají se o společenské dění, politiku?

Nesleduji na středoškolácích nějaký výrazný zájem o politiku, na druhou stranu tomu rozumím vzhledem k podmínkám, ve kterých se v současnosti vyskytují. Internet a sociální sítě zásadním způsobem ovlivňují způsob myšlení, takže udržet a prohlubovat kontinuální zájem o cokoliv je dnes mnohem složitější, než kdykoliv dříve. Destruktivní dopady těchto sil zřejmě v budoucnu ještě poznáme. Ale určitě budou existovat i výjimky, které potvrzují pravidlo.

Chtěl bys čtenářům Haló novin ještě něco vzkázat?

Aby si v následujících těžkých časech udrželi optimistickou a bojovnou náladu, protože ji budou vzhledem k nástupu nové neoliberální vlády potřebovat.

(Převzato z: https://www.ihano.cz/ )

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.