• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

06
BřE
2020

Spojil je Donbas, válka a smrt

Štítky: Rusko, Ukrajina, válka
Autor: Dmitry Rodionov
komentář : vypnuto
Hlava Luganské lidové republiky (LLR) Leonid Pasečnik obvinil ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského ze smrti 4 členů milic v důsledku ostřelování vesnice Zolotoe. Zelenský je vrchním velitelem ozbrojených sil, na jejichž rozkaz došlo k palbě na sídelní oblasti v Donbasu.
 
Situace se má tak: prezidenti Ukrajiny se mění, Minský proces se vleče a ostřelování pokračuje každý den a každý den je více a více mrtvých.
 
Každý den jsou na frontě bojovníci, každý den plní svoji bojovou povinnost a nikdy neví, zda tento den nebude jejich posledním.
 
Každý z těch lidí má svůj život, své jméno a osud. A je to často úplně jinak, než jak ukazují válečné filmy, které pro nás točí. A mnohdy není mezi padlými ani profesionální voják.
 
Před třemi lety, 8, února 2017, byl v Doněcku zabit bývalý příslušník ochranky v supermarketu, Michail Tolstych (Givi). Byl zabit ubohým způsobem, tajně, protože ve skutečné bitvě se to ukrajinským vojákům více než tři roky nedařilo. Pohřeb Giviho navštívilo víc lidí, než se shromáždilo v Kyjevě během „Majdanu“. Byl to hrozivý pohled a je mi nekonečně líto, že Novorusko nemůže vzdát poctu každému bojovníkovi, ačkoliv mnoho z nich mělo stejnou cenu jako Givi, Motorola, Zacharčenko a Mozgovoj.
 
Každý den je na kalendáři války vyznačena něčí smrt. Pro mě bude 8. únor nejen připomínkou Giviho, kterého jsem neměl to štěstí osobně poznat, ale také vzpomínkovým dnem na tři vojáky dobrovolnického komunistického oddílu brigády Přízrak, pro které válka skončila již před pěti lety, v roce 2015, na samém začátku Debalčevské operace poblíž vesnice Komisarovka v LLR.
 
Vsevolod „Kovyl“ Petrovský 11. 4. 1986 – 8. 2. 2015
Jevgenij „Tajmyr“ Pavlenko 2. 11. 1979 – 2. 8. 2015
Sergej „Seňa“ Korněv 30. 7. 1993 – 2. 8. 2015
 
Krásný okamžik zastihl je
mezi vznosnými bohy, to
byly jiné narozeniny,
jeden den smrti.
 
Tyto řádky byly napsány ruským básníkem Alexandrem Charčikovem o úplně jiné válce. Ale z nějakého důvodu si mi vždycky připomenou.
 
Tři bojovníci evakuovali zraněného průzkumníka během nepřátelské palby. Granát vybuchnul jen několik metrů od nich. Největším paradoxem je, že ten zraněný muž přežil. Ti tři, kteří se ho snažili zachránit, ale ne. Pro dva z nich to navíc byla teprve druhá nebo třetí bojová zkušenost. Byli to úplně různí lidé, z různých měst, kteří se předtím neznali a nikdy by se nepoznali, nebýt války. Spojila je smrt, kterou vůbec nikdo nečekal, která ale ve válce může přijít odkudkoliv během jakékoliv vteřiny.
 
Petrohraďan Jevgenij Pavlenko šel do války v prosinci 2014. Chtěl se zapojit již na jaře, od samého začátku, ale nemohl tak učinit. Nechal po sobě doma dvě dcerky staré pět a sedm let. V Petrohradě učil ruštinu a literaturu. Vtipálek, šprýmař a intelektuál, tak jej popsali jeho přátelé. Byl aktivistou známé strany, která se kromě jiného proslavila tím, že se aktivně účastnila dobrovolnického hnutí na Donbase. Účastnil se odvážných přímých akcí včetně obrany veteránů v Lotyšsku. Jako pravý pitěrský intelektuál moc miloval svoje město, všechno o něm věděl a urputně čelil jakékoliv destrukci starého St. Petěrburgu. Když pracoval jako učitel ruských jazykových kurzů pro cizince na St. Petěrburské státní univerzitě a Hercenově univerzitě, bral své studenty na tajemná a turistům neznámá zákoutí města, povídal jim o jejich historii a také o městských legendách.
 
Nesnášel jakoukoliv nespravedlnost. To jej přivedlo napřed do politiky a – když začala genocida na Donbase – také do války. Byl ale příliš rozvážný na to, aby jenom jednoduše vzal roha a o svém rozhodnutí dlouho přemýšlel. Nakonec koncem roku 2014 odešel, aniž by někomu něco řekl. V souladu se svým přesvědčením se stal členem dobrovolnického komunistického oddílu Přízraku. Pro Jevegenije Pavlenka válka trvala jen něco přes měsíc.
 
Doněcký bojovník Vsevolod Petrovský bojoval asi stejně dlouho. Do války se ale dostal už dřív, protože ta konec konců sama přišla do jeho domova. Nejprve byl válečný zpravodaj, potom komisař Přízraku. Před válkou byl Petrovský poměrně známý – básník, historik, novinář, politický aktivista. Je zajímavé, že ve svých mladých letech podporoval první Oranžový majdan [2004-2005], ale brzy o něm ztratil iluze a začal pátrat po příčinách toho, co se v zemi odehrává, četl knihy – a v důsledku toho se stal jedním ze zakladatelů známé organizace Borotba, která je dnes na Ukrajině zakázaná.
 
Samozřejmě, tím že žil v Doněcku, se od samého začátku dostal do těsného vztahu k „Ruskému jaru“, již v prvních dnech války šel jako dobrovolník, psal zprávy z fronty, pracoval pro ministerstvo informací Doněcké lidové republiky (DLR), byl válečným korespondentem pro Strelkova, pak přešel k zakladateli brigády Přízrak Mozgovému a odešel do Alčevska.
 
Od začátku mohl odjet so Spojených států, kde žijí jeho rodiče, ale jak by skutečný vlastenec mohl opustit zemi, když v ní začala válka?
 
Jeho a Pavlenka spojovala skutečnost, že ani jeden neměl žádné zkušenosti a pro oba válka skončila, aniž by skutečně začala. Ale válka je loterie a člověk se zkušeností může přežít týden a člověk bez nich klidně až do vítězství.
 
Přežít až do vítězství – každý o tom sní a pak jde do války. Ne každému se jeho sen splní. Když tři záchranáři zraněného spolubojovníka nedaleko Komisarovky zemřeli po výbuchu střely kousek od nich, nemohli vědět, že jejich sny se nesplní. A kdyby to věděli, zastavilo by je to?
 
Nemohli vědět, že za deset dní se nad Debalčevem rozvine prapor Novoruska a skončí jedna z nejkrvavějších, největších a nejdůležitějších operací celé války.
 
A samozřejmě, ani oni, ale ani ti, kdo si užili toto vítězství, kteří pamatovali na padlé a zároveň hleděli k novým vítězstvím, nemohli vědět, že úplné vítězství je ještě velmi, velmi daleko. Že před námi leží roky nepředstavitelného napětí, kdy se zdá, že žádná válka už není, kdy ale každý rok umírají spolubojovníci pod palbou nepřátelských nábojů a granátů, které dopadají na poklidná města Donbasu.
 
Neznáme je všechny jmény, ale musíme udržovat vzpomínky na ty, kdo svými těly vydláždili cestu k vítězství a ani sekundu se nerozmýšleli o tom, zda dělají správnou věc. Kdyby jich nebylo, Donbas by nedržel pevně již šestý rok v řadě.
Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.