• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

07
SRP
2014

Střet civilizací v žaláři nejtemnějším

Štítky: Antirasizmus, Společnost, Z domova
Autor: Dagmar Daňková
komentář : vypnuto

1024px-Harmony_Day_(5475651018)Žákyně Střední školy zdravotnické v Ústí nad Labem neuspěla u společné (tzv. státní) části maturitní zkoušky z českého jazyka, neboť nedokázala rozebrat román Ivana Olbrachta Žalář nejtemnější. Žákyně podala odvolání proti rozhodnutí maturitní komise; do projednávání velmi emotivně zasáhl i její otec. Krajský úřad neshledal žádné porušení právních předpisů, nebyl však schopen vydat zcela jednoznačné stanovisko, neboť se jednalo o typickou situaci „tvrzení proti tvrzení“, a proto povolil opakování zkoušky před maturitní komisí s jiným složením. V tomto pokusu již žákyně uspěla, byť s minimálním počtem bodů.

Odhaduji, že taková zpráva by ani v okurkové sezóně, jíž léto roku 2014 pohříchu není, nevyvolala žádný zvláštní ohlas. Pár čtenářů by možná zavrtělo hlavou nad tím, že se dnes z češtiny ústně maturuje formou rozboru pouze jediného díla ze seznamu četby o 20 titulech; učitelé by se mohli opět rozhořčit nad tím, že úředníci zasahují do rozhodnutí kvalifikovaných odborníků, což je obzvlášť zarážející v případě státní maturity, kde hodnocení probíhá podle přesně stanovených kritérií. Ale nezanedbatelná část čtenářů by nepochybně hájila i právo žáka na odvolání (dle  § 82 zákona č. 561/2004 Sb.), neboť přece i tam, kde jsou zkoušející důkladně proškoleni a „kalibrováni“ dle pokynů Cermatu, může dojít k selhání lidského faktoru.

Vše se ovšem dramaticky změní, jakmile se v titulku článku objeví „muslim“. Ano, Nur Ashraf Bekaije palestinského původu a vyznává islám. Svou stížnost opřela o to, že vyučující češtiny a dějepisu David Kafka (pastor Apoštolské církve) v hodinách vždy akcentoval křesťanství a její víru dehonestoval. V dokumentaci školy skutečně figurují zápisy z třídních schůzek, v nichž rodiče (a zjevně nikoli jen muslimové) na přemrštěný náboženský zápal pana učitele Kafky poukazují. Ten se brání tím, že postupoval vždy v souladu s platným vzdělávacím programem, o křesťanství i islámu otevřeně diskutoval, žáky jiného vyznání neurážel. Vedení školy mu přesto adresovalo vytýkací dopis.

I to je pořád ještě celkem banální, i když pro všechny zúčastněné jistě nepříjemná situace. Můžeme dlouze polemizovat o tom, do jaké míry smí učitel ve výuce vyjadřovat své osobní názory a jak přesně rozeznat okamžik, kdy už tím porušuje princip konfesní neutrality, což je pilíř veřejného, tedy sekulárního a apolitického vzdělávání. Jako politicky i občansky angažovaný člověk jsem si tohoto dilematu ve své pedagogické práci více než dobře vědoma. Vodítko mi poskytují dvě pravidla z oblasti lékařství — „Dosis sola facit venenum“ (jed od léku odlišuje pouze podávané množství) a „Primum non nocere“ (především neuškodit). Angažovaný učitel zkrátka musí velmi zvažovat, zda svým zaujetím pro určité téma žáky opravdu pouze inspiruje, zda už je neindoktrinuje, nebo příliš nezahlcuje a ve výsledku neodrazuje. A především si musí svou objektivitu a nestrannost hlídat mnohem přísněji než kolega, který si místo četby posvátných textů či účasti na demonstracích chodí zahrát volejbal.

Ostatně vůbec nemusí jít jen o učitelovo náboženské vyznání, politické přesvědčení či občanský aktivismus. Hranice mezi tím, kdy se zapálený učitel chemie, hudby či němčiny mění z trochu výstředního sympaťáka v podivínského „pošuka“, je skutečně velice tenká. A dojde-li na rozepři ohledně klasifikace, může si být učitel jist, že žák zaútočí přesně na takovou „slabinu“, odlišnost či zvláštnost. Obávám se, že přesně tohle postihlo kolegu Kafku, a to možná bylo i příčinou, proč jej lidé z vedení školy ani z krajského úřadu nepodpořili. Je mi to líto, protože věřím, že pan Kafka je upřímný a dobrý člověk, jenž ve svých kázáních velmi pěkně hovoří například o „Božím působení mezi romskou komunitou“.

O to víc mne mrzí, že se celého případu chopil publicista Jan Šinágl. To, co bylo původně celkem běžným sporem o hodnocení maturitní zkoušky, jakých mimochodem krajské úřady po celé republice řeší každoročně několik, přerostlo rovnou do „střetu civilizací“: „Kolik takových lekcí a varování ještě bude potřeba, nebo už jsme za hranicí možného, záchranného návratu? Doby volání o pomoc v nouzi, kterou jsme si zavinili sami a kdy jsme se pomoci i někdy dočkali, jsou už pryč. Věřím, že Evropa má stále sílu k návratu ke svým křesťansko-židovským kořenům, pokud na odpovědná místa nastoupí skutečně odpovědní a ne strašpytlové a zbabělci!“ (viz zde).

Byla sepsána i výzva ministru Chládkovi, aby zvážil odvolání ředitelky školy. V ní padají i argumenty tohoto kalibru:  „Nelidské chování muslimů ve světě je proti nálezu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ze dne 13. 2. 2003 a věřím, že v zájmu demokracie České republiky je nepodněcovat nebo dokonce podporovat takové chování v naší kultuře.“ Tím se ovšem debata vychyluje tam, kde ji pan učitel Kafka ani ředitelka Zoubková rozhodně nepotřebují mít. V zájmu jejich školy je totiž trvat na tom, že žáci jsou hodnoceni výhradně na základě znalostí. Přistoupíme-li na argumentaci pana Šinágla a dalších, přiznáme, že jádro problému skutečně spočívá v tom, že Nur Ashraf Bekai a její rodina jsou „cizáci“ — když se jim to u nás nezamlouvá, ať „táhnou“, což je zhruba vyznění převážné většiny internetových diskusí k této kauze. V zemi, kde otcové stavějící učitele „do latě“ sklidí často potlesk a uznání, vypukne naprosté zděšení, pokud se stejnou razancí vystoupí na obranu své dcery muslim. Pan Šinágl i mnozí debatéři opakovaně zdůrazňují, že muslimským dívkám bývá vzdělání odepíráno, což zrovna v případě otce bojujícího za to, aby jeho dcera složila maturitní zkoušku na zdravotnické škole, vyznívá vrcholně absurdně a nekonzistentně. Podotýkám přitom, že mně jako učiteli se ani trochu nelíbí, když rodiče kvůli neúspěchu svých dětí přicházejí do školy na pedagogy „řvát“, nesmírně mne dráždí, když vytahují unfair argumenty nebo smyšlené křivdy, ale činí tak bohužel mnozí — „muslim/nemuslim“! A pokud si dokážu odmyslet svou profesní předpojatost, budu v principu vždy hájit právo žáka na odvolání, vždyť nikdo z nás není neomylný ani stoprocentně spravedlivý. Na rozdíl od zdravotnictví, kde je chybný postup mnohdy ireverzibilní až fatální, školství opravnými prostředky (například právě možností opakování zkoušky před jinou komisí) naštěstí disponuje. Je to jistě hodně kontroverzní, ale osobně lépe snesu pomyšlení na to, že se vyhoví žádosti o přezkoušení i tam, kde jsou důvody „pofidérní“, než když žák odchází ze školy s hořkostí a pocitem ponížení.

Motivem v úvodu zmíněného románu Ivana Olbrachta je chorobná posedlost, která zastiňuje rozum. Duševní slepota ničí hlavního hrdinu hůře než ta fyzická; vede k rozvratu, chaosu a destrukci. Přála bych nám všem, aby se česká škola nestala „žalářem nejtemnějším“ plným předsudků, bigotnosti a nenávisti. A neodpustím si poznámku, že pro začátek by možná stačilo, kdyby diskusím třeba právě o této kauze neudával tón Jan Šinágl a jeho příznivci.

Článek vyšel 5. srpna 2014 v Deníku Referendum.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Co je „dělnická aristokracie“ – existovala v minulosti a existuje dnes?

23 ledna, 2023

Pokračující protesty požadují rezignaci peruánské prezidentky

22 ledna, 2023

Solidaritu s protiválečnými aktivisty z Ruska!

19 ledna, 2023

Rozbroje v královské rodině a pohled na monarchii

18 ledna, 2023

Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba

17 ledna, 2023

Archivy

  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.