• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

24
ÚNO
2012

Studenti a pedagogové nesmí spadnout do pasti „nepolitického protestu“

Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Ve čtvrtek 23. února se na půdě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze konalo shromáždění studentů, vysokoškolských pedagogů a dalších členů akademické obce fakulty k připravované akci Týden neklidu na českých vysokých školách. Shromáždění svolané děkanem 1. LF UK, profesorem Tomášem Zimou, informovalo o kritickém postoji akademické obce k plánované reformě vysokých škol ministra Dobeše a vyzvalo k účasti na protestech, nicméně v některých bodech zůstalo vážnosti situace dlužno.

Na úvod shromáždění si vzal slovo děkan 1. lékařské fakulty UK, prof. Zima, který několik desítek účastníků seznámil s vývojem situace kolem vysokoškolské reformy tj. kolem návrhů zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům. Podle Zimy se celá reforma VŠ připravovala původně na návrh průmyslníků s cílem dosáhnout dalšího zkrácení bakalářského studia na dva roky a zajistit přímé zastoupení byznysu ve vedení vysokých škol, ve schvalování učiva apod.

V současné době je podle Zimy hlavní problém „reformy“ v oblasti omezování autonomie vysokých škol, jmenovitě ve snaze posílit pravomoc správních rad s účastí osob jmenovaných politiky, ve snížení role akademických senátů a participace studentů, ve snížení role fakult a dále v otázkách tzv. funkčních míst.

Zatímco dnes může mít fakulta/univerzita tolik docentů a profesorů, kolik jich splní předepsaná kritéria (výstupy vědecké práce ve formě publikací, pedagogická činnost, vedení studentů), reforma předpokládá zavést funkci docentů a profesorů jako omezeně dostupná pracovní zařazení, kterých vysokoškolský učitel a vědec bude moci dosáhnout až po mnohem delší době.

Zima se věnoval i otázce školného, kde kritizoval především fakt, že tento zákon nebyl s akademickou sférou vůbec konzultován. Zima vyjádřil přesvědčení, že ne/zavedení školného je legitimní politické rozhodnutí, nicméně případné školné by nemělo být „nemravné“, což soudí o současné podobě zákona vzhledem k jeho zcela okaté podpoře soukromých bankovních ústavů studenty i státem. Také vyjádřil obavu o to, zda se o peníze ze školného nebude krátit rozpočtové financování vysokých škol.

Celkově Zima označil oba „reformní“ zákony v současné podobě za nepřijatelné.

V podobném duchu se nesl rovněž projev předsedy akademického senátu 1. LF Uk, profesora Přemysla Strejce, který přečetl prohlášení schválené touto korporací. I zde byl důraz kladen na kritiku posilování role státních institucí na úkor autonomie vysokých škol a na nepřijatelnost omezování akademických svobod. Přímo o školném chyběla v prohlášení jakákoliv zmínka, i když i zde byl příslušný zákon v současné podobě odmítnut.

Podporu akademických senátům a České konferenci rektorů VŠ vyjádřila také zástupkyně vysokoškolského odborového svazu.

V posledním příspěvku promluvil mluvčí koordinační rady studentů, postgraduální student 1. LF UK, Marek Hilšer, který se věnoval již představení konkrétních akcí v rámci tzv. týdne neklidu na protest proti „reformě“. Zejména zdůraznil dvě akce – Noc univerzit 28.2., kdy se na půdě všech státních vysokých škol (kromě profláklé pravičácké bašty – VŠE) odehrají přednášky, prezentace vědeckých prací, ukázky umělecké tvorby, filmové projekce, cvičení apod.), a protestní pochod 29.2. od 10:00 k budově vlády.

Také Hilšer zdůraznil, že hlavním smyslem protestu je boj proti omezování akademické samosprávy a ohrožení akademických svobod, přičemž se výslovně ohradil proti tomu, že „studentům jde o školné“.

Po tomto příspěvku následovala diskuze, kde, a to nutno zdůraznit, padala od přítomných studentů i pedagogů mnohem ostřejší kritika reforem, než od jmenovaných řečníků.

Tvrdě bylo kritizováno zavedení školného jako takového. Jde o opatření, které vždy zvyšuje nerovnost v přístupu ke vzdělání a dělá ze vzdělání zboží dostupné pouze majetným vrstvám. Školné je dalším z prostředků proměny vysokých škol a univerzit z prostoru svobodného bádání na oblast produkce pracovních sil šitých na míru trhu a v horším případě přímo na továrny na tituly. Nemá tedy smysl bavit se o školném „nemravném“ a „mravném“. Zkušenosti ze zahraničí, například z Británie, také jasně hovoří proti školnému.

Jiní diskutující zase kritizovali, že prohlášení akademických shromáždění jsou sama o sobě úplně k ničemu a že tváří v tvář současné vládě je potřeba radikálních akcí. Například Noc univerzit podle jednoho z přítomných studentů „přesvědčí pouze přesvědčené“ – je třeba jít účinněji mezi studenty, kteří se zatím z různých důvodů o protesty ani moc nezajímají. Kritika zazněla také na to, že prohlášení akademického senátu nepožaduje demisi ministra školství Dobeše.

Zajímavá byla reakce, která na tyto poznámky a diskusní příspěvky přišla od řečníků – všichni s nimi samozřejmě „souhlasili“. Tak najednou zaznělo, že nejlepší by pochopitelně nebylo školné žádné, a že „maximálně“ snad lze uvažovat o zpoplatnění překročení řádné doby studia i o jeden rok. Zima a Hilšer pouze apelovali, aby protesty, kde přece jde (podle nich) hlavně o samosprávu, nebyly „zpolitizovány“ a aby akcent na problém školného neposloužil „nepřátelům vysokých škol“, kterých je prý plná politika. Školné prý také studentskou a akademickou veřejnost rozděluje, a toho je třeba se vyvarovat. Musíme držet spolu a „nezaplést se do politických her“…

Úvodní příspěvky stejně jako diskuze ukázaly jasné limity organizačního a politického vedení současných studentských protestů: Ty se mají podle připravovaného scénáře omezit pouze na otázku (jakkoliv důležitou) vysokoškolské autonomie a funkčních míst, zatímco otázky sociální (školné) a postupná proměna funkce vzdělávacího systému podle potřeb trhu a podle principů fungování trhu mají být upozaděny.

Není jistě náhoda, že vedení studentských a akademických protestů dává do popředí právě ty požadavky, které vysokým školám mají udržet status jisté elity vůči zbytku společnosti resp. mají studenty a akademické pracovníky odtrhnout od celospolečenských problémů a možného nalezení průsečíků bojů a rezistence různých společenských skupin vůči fakticky týmž silám neoliberalismu a na místo toho je poutají k problémům spíše úžeji vymezeným, stavovským.

Tato skutečnost odráží značné sociální rozvrstvení mezi „kolegy“ z akademické obce a psychologii lidí vědomých si potřeby nehrotit situaci, aby bylo v pravý čas možné dohodnout se ještě „mezi svými“.

Ačkoliv odpor Zimy nebo Hilšera k připravované „reformě“ je tak nepochybně autentický, nelze zavírat oči před tím, že oba stále hledají naději v nalezení jakýchsi osvícených partnerů v řadách elit a politické garnitury, nikoliv v nalezení mostu, který by propojil akademické protesty s dalším vřením v řadách společnosti (označovaném pejorativně jako „politika“). Pro dokreslení situace je ostatně ještě třeba dodat, že o Zimovi se na podzim roku 2010 uvažovalo jako o „superlídrovi“ pražské kandidátky ODS do komunálních voleb, zatímco Hilšer byl v roce 2009 kandidátem pravicové SNK-ED do Evropského parlamentu.

Souhrnně lze říci, že pokud diskuze na půdě 1. lékařské fakulty UK přinesla nějaké varování, pak ono nespočívá v údajném nebezpečí politizace protestů, ale právě naopak v pasti „nepolitického“, akademického, úzkoprse pojatého protestu, vědomě či podvědomě designovaného toliko jako cesta ke kulatému stolu, kde se nakonec – na úkor studentů – lídři dohodnou třeba na podobě „mravnějšího“ školného.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.