• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

13
DUB
2020

Těší mě historické knihy, písně a moji přátelé

Štítky: Historie, Latinská Amerika, Levá perspektiva, Rozhovor
Autor: Monika HOŘENÍ
komentář : vypnuto

Rozhovor s aktivní ženou Miladou Sigmundovou z Neratovic

Žijeme dosti dramatické období. Jak to prožíváte vy?

Nu, jak prožívám současné období, to je dáno tím, že během pěti měsíců jsem měla tři operace plic, dvě poslední v průběhu měsíce. A vzhledem k tomu, že – jak říká moje sestřenka – je nutno brát věci pozitivně, mohu s klidným svědomím říci, že nikde nepoletuji a nevystrčím nos z bytu. S půlkou plic bych asi takovému koronaviru chutnala moc a moc a tu radost ničemu a nikomu neudělám. Takže krátce, beru situaci, jaká je, a musela bych se přizpůsobit, i kdybych byla zdravá.

Jak udržujete kontakty s veřejností, s rodinou?

Já naštěstí nejsem sama. Především je tady syn se svojí úžasnou paní, kteří se o mě starají tak, že jsem jako v bavlnce. Nakupují, a nejen potraviny, ale i léky plus všelijaké pomůcky na moje bolavá záda. Jen pro vysvětlení. Museli mi odebrat jedno žebro a člověk by nikdy neřekl, jak to bude chybět. Ale zase musím zaťukat, že mám takového syna.

Dále je tady sestřenka se svojí rodinou a pochopitelně moji přátele jak ze spolku Levá perspektiva, tak jiní, například ze studií na VŠE, nebo přítelkyně, kterou jsem poznala před lety za velice složitých okolností pro nás obě a které si nesmírně vážím. Své přátelství osvědčila mnohokrát.

A konečně nesmím zapomenout ani na přátele na Facebooku. S některými se dokonce osobně znám. Ale i jiní mně vyjadřují podporu, diskutujeme o situaci doma i ve světě. Takže i v nich mám spřízněné duše.

Sledujete celosvětový výskyt koronaviru, jak se kam převaluje, kde to zvládli, kde méně?

K tomu celosvětovému procesu mne v tuto chvíli napadá především radost z pomoci Ruska, Číny a především Kuby Itálii. Nu, však Kuba je moje srdeční záležitost.

Vím, že jste velkou znalkyní Latinské Ameriky. Kde se tato láska vzala?

Jak jsem k Latinské Americe i Kubě přišla? Je to složitější, protože jsem to vzala oklikou přes Španělsko. Nebo přesněji řečeno přes španělskou občanskou válku, interbrigády a jejich hrdiny. Např. jsem četla o dívkách, které v Barceloně měly rozdávat odznaky s oslavou generála Franka. Na rub ale vyryly »Viva Espana!«. Všechny byly popraveny…

Anebo jsem si zamilovala poezii i divadelní hry Federika Garcíi Lorcy, taktéž zavražděného španělskými fašisty. A to všechno vedlo k tomu, že jsem se i začala učit španělsky. Do toho potom přišly diskuse, především doma s rodiči, kdo to jsou ti vousáči, kteří někde v kubánských horách bojují proti diktátorovi a vousy nesundají, dokud nezvítězí. Už tenkrát jsme se ptali, jaký je jejich další politický program, jsou to marxisté, komunisté? Začala se objevovat jména nejenom Fidel, ale v souvislosti s další politickou orientací Kubánské revoluce i jména Raúla Castra, a především Che Guevary.

Prožívala jsem to vše velice intenzivně. Měla jsem za přátele radikální studenty z Latinské Ameriky, moje kamarádka byla z Kolumbie. Takže i o partyzánském hnutí v této zemi jsem byla informována včetně jeho velkých osobností, jako byl kněz Camilo Torres, který padl v partyzánských bojích v roce 1966. A tím jsem se dostala i k teologii osvobození.

A ještě jedna vzpomínka. Jeden z mých přátel padl v partyzánských bojích ve Venezuele. Mám od něho pohled poslaný z neznáma. V textu mi děkuje za spolupráci v propagaci boje venezuelského lidu. Zvlášť pečlivě tento pohled opatruji.

To jsou intenzivní prožitky. A sledujete situaci v latinskoamerických zemích i v současnosti? Ono je to tam značně proměnlivé a někdy to jde proti pokroku…

Ano, současný vývoj v Latinské Americe moc radosti nedodává. Spíš jde o porážky levice, viz Bolívie, anebo nástup režimů servilních k USA a domácí velkoburžoazii. Neřekla bych proto ani u brazilského prezidenta Bolsonara, že jde o populismus. Ano. Využil kolísavosti středních vrstev, zneužil toho, že lidé, kteří za minulých pokrokových vlád se poněkud zmohli, se začali řadit výš a zájmy chudých jim začaly být ukradené. Byla a je to sprostá manipulace ve prospěch těch nejmocnějších doma i v zahraničí.

Musím ovšem smutně podotknout, že předchozí levicové režimy jak v Brazílii, tak i jinde si neuvědomily starou zkušenost, že revoluce se musí umět ubránit.

Přemýšlíte, jak jsme jako lidská společnost zranitelní? Sice máme dobrou výživu, a přesto nás plošně ohrozí jeden virus. Nebojíte se, že může dojít k naplnění toho, co nám předkládají různé katastrofické filmy o biologických zbraních apod.?

Pochopitelně je svět zranitelný, protože lidstvo se chová nikoli jako součást přírody, ale činí tak, jak ji ničit. Nejsem nějaká ekoteroristka, jsou mně tito lidé nesympatičtí, odmítám i jejich nereálné a, řekněme, i hloupé požadavky – např. k jaderným elektrárnám aj. Nebo drancovaní lesů. A nejde jen o tropické pralesy, ale lesy tady u nás. Což je, stejně jako v případě těch tropických, především otázka zisku. A k tomu se většina těch tzv. ekologů i u nás doma raději nevyjadřuje.

V současné situaci se jako akceschopný ukázal stát, ale můžeme to říci o Evropské unii?

Ano, další je otázka takových nadnárodních organizací, jako je EU, o čemž přemýšlím. Předesílám, že jsem byla od počátku proti našemu vstupu do Unie. Člověk ani nemusí být ekonomem, aby pochopil, že v kapitalistické společnosti jde o boj kdo s koho ve všech sférách. A vítězí ten dravější, bezohlednější, i ten, kdo umí líp s lidmi manipulovat. Ostatně se ukázalo, že přes ujišťování o podpoře i naší republiky ze všelijakých evropských fondů jde o přerozdělení vytvořených hodnot ve prospěch nejsilnějších států a nejsilnějších nadnárodních společností.

Co je vaše radost? Čím se bavíte, těšíte?

Pro kontakt s lidmi je vynikající Facebook, to je vlastně také takový můj koníček. Ale nesmím zapomenout na svého největšího koníčka, historii. Mám tady spoustu knih. Například »Velké dějiny zemí Koruny české«, jejichž kompletní vydání jsem dostala jako odměnu k výhře v soutěži O poklad Anežky České. Je toho nejmíň 16 dílů, a tak je příjemné využít čas jejich četbou. Podtrhuji systematickou četbou. Zatím jsem vždy po nich sáhla, jen když mě zajímal konkrétní problém.

Také si na YouTube pouštím písně. Udělala jsem si alba a pouštím si písně od Victora Jary, symbolu chilského odporu proti fašistickému režimu generála Augusta Pinocheta, a kubánské zpěvačky Nathalie Cardone »Hasta siempre, comandante«. Tato její píseň o Che Guevarovi je hodně působivá. Anebo takové písně, jako je »Bandiera rossa«. Dokonce se mi podařilo najít i písně ze španělské občanské války. A konečně bojové ruské, jako je »Píseň o křižníku Varjag« anebo »Varšavjanka«, píseň kterou miloval V. I. Lenin, i když jde původně o revoluční píseň polskou. Mám ale i Vladimira Vysockého, z jeho úžasných písní mám nejraději »On ně věrnulsja iz boja«.

Ale nejen tím jsem zabavena. Všichni přátelé a známí vědí, že milovaným členem mé domácnosti je černý kocour Barnabáš. Je to mazlivka a teď, kdy jsem už konečně z nemocnice doma, ho mám v patách neustále. Ostatně on je už od doby, kdy se před pěti lety u mne ukázala rakovina, velice osvědčeným a i lékaři uznávaným terapeutem.

Takže teď jenom překonat následky operací, zesílit plíce i tělo a zase se vidět na protestech proti NATO, při vzpomínce na Oděsu anebo i při obyčejné vycházce.

Řekla jste, že jste se účastnila soutěže O poklad Anežky České. Kdy to bylo?

Tuto soutěž jsem vyhrála na podzim roku 2003. Byl to její poslední díl, potom oblíbená soutěž skončila, přestože psali diváci i ředitelé historických objektů, kteří nabízeli pro další natáčení »své« objekty, a zdarma.

Soutěžila jsem v Nostickém paláci na Malé Straně, hostitelem byl tenkrát ministr kultury Pavel Dostál. Sešla se příjemná skupina milovníků historie. V polední přestávce jsem dalším účastníkům šla ukázat domek na Kampě, který Nosticové nechali postavit pro svého vychovatele Josefa Dobrovského. Dnes se tento domek také zkráceně nazývá Werichova vila.

Převzato z Halo novin: ZDE

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.