• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

15
Zář
2022

Těžká porážka levice v hlasování o nové chilské ústavě

Štítky: Chile, Latinská Amerika, Levice, Politika
Autor: Taroa Zúñiga Silva a Vijay Prashad
komentář : vypnuto

Dne 4. září 2022 hlasovalo více než 13 milionů Chilanů – z přibližně 15 milionů obyvatel způsobilých k volbám – o návrhu na zavedení nové ústavy v zemi. Už v březnu začaly průzkumy naznačovat, že ústava neprojde. Průzkumy však také už měsíce naznačovaly ztenčování náskoku pro tábor odpůrců, a tak zastánci nové ústavy zůstávali v naději, že jejich kampaň nakonec úspěšně přesvědčí veřejnost, aby opustila ústavu z roku 1980, kterou zemi předložila vláda vojenské diktatury vedená generálem Augustem Pinochetem. Datum hlasování, 4. září, připomínalo den, kdy Salvador Allende zvítězil ve volbách o prezidentský úřad v roce 1970. K tomuto datu ti, kdo chtěli novou ústavu, navrhovali, že duch Pinocheta – který Allenda svrhl násilným převratem v roce 1973 – by byl vymýcen. Jak se ale ukázalo, Pinochetova ústava zůstává v platnosti, více než 61 procent voličů novou ústavu odmítlo a schválilo ji pouze 38 procent voličů.

Den před volbami ve čtvrti Recoleta (část chilského hlavního města Santiago) vedl starosta Daniel Jadue masivní shromáždění na podporu schválení nové ústavy. Desetitisíce lidí se shromáždily v této převážně dělnické oblasti s nadějí, jak se vyjádřil Jadue, že ukončí platnost „ústavy zneužívání“. To jim však nemělo být dopřáno. Dokonce i v Recoletě, kde je Jadue oblíbeným starostou, byla ústava poražena. Nová ústava získala o 23 000 hlasů více než Jadue v posledních volbách – což je známka toho, že počet voličů na levici vzrostl – ale hlasy pro odmítnutí ústavy byly větší, což znamenalo, že noví voliči měli větší vliv na celkový výsledek.

7. září nám Jadue řekl, že se cítí „klidně“, že pro ústavu hlasovalo téměř 5 milionů Chilanů a že „poprvé máme ústavní projekt, který je napsaný a lze jej přeměnit na mnohem konkrétnější politický program.“ „Neexistuje žádné definitivní vítězství a žádná definitivní porážka,“ řekl nám Jadue. Lidé hlasovali nejen o ústavě, ale také o hrozné ekonomické situaci (inflace v Chile je více než 14,1 procenta) a o tom, jak ji vláda řídí. Stejně jako byl plebiscit z roku 2020 o návrhu nové ústavy trestem pro bývalého prezidenta Sebastiána Piñeru, bylo toto hlasování trestem za neschopnost Boricovy vlády řešit problémy lidí. Jadueův „klid“ pramení z jeho důvěry, že pokud levice půjde k lidem s akčním programem a bude schopna oslovit jejich potřeby, pak 5 milionů, kteří hlasovali pro ústavu, zjistí, že jejich počet výrazně vzrostl.

Během několika hodin po zveřejnění závěrečného hlasování se analytici ze všech stran snažili vyrovnat s tím, co bylo pro vládu velkou porážkou. Francisca Fernández Droguettová, členka Hnutí za vodu a území, napsala v článku pro El Ciudadano, že vysvětlení porážky spočívá v rozhodnutí vlády učinit tyto volby povinnými. „Povinné hlasování nás postavilo tváří v tvář sektoru společnosti, o kterém jsme nevěděli nic, pokud jde o jeho tendence, a nejen politické tendence, ale také hodnoty.“ Přesně to se stalo v Recoletě. Poukázala na to, že mezi politickou třídou panuje obecný názor, že ti, kdo historicky volili, budou mít – kvůli své obecné orientaci na stát – názor, který se blíží formám progresivismu. Ukázalo se, že tomu tak není. Kampaň za ústavu nezdůrazňovala ekonomická témata, která jsou důležitá pro lidi, kteří žijí na drsném konci sociální nerovnosti. Reakce na prohru – obviňování chudých (rotear, to je pohrdavé slovo) ze ztráty – byla ve skutečnosti odrazem úzkoprsé politiky, která byla viditelná během kampaně za novou ústavu.

Droguettové názor na povinné hlasování je sdílen napříč politickým spektrem. Do roku 2012 bylo hlasování v Chile povinné, ale registrace do seznamu voličů byla dobrovolná; poté, v roce 2012, po schválení reformy volebního zákona, byla registrace prováděna automaticky, ale hlasování bylo dobrovolné. Pro následné volby se vláda rozhodla učinit celý volební proces povinným pro všechny Chilany starší 18 let, kteří byli oprávněni volit, s uložením značných pokut pro ty, kteří nebudou volit. Jak se ukázalo, volilo 85,81 procenta voličů, což je mnohem více než 55,65 procenta voličů, kteří volili při druhé rekordní účasti v Chile během prezidentských voleb v roce 2021.

Porovnání mezi druhým kolem voleb během prezidentských voleb v roce 2021 a nedávným hlasováním o ústavě je poučné. V prosinci 2021 získal chilský prezident Gabriel Boric – vedoucí středolevé koalice Apruebo Dignidad – 4,6 milionu hlasů. Apruebo Dignidad propagovala ústavu a získala 4,8 milionu hlasů. To znamená, že hlasování v Apruebo Dignidad v prosinci 2021 a hlasování o nové ústavě bylo přibližně stejné. Boricův soupeř – José Antonio Kast – který otevřeně chválil Pinocheta – získal 3,65 milionu hlasů. Kast vedl kampaň proti nové ústavě a byl poražen hlasy 7,88 milionu voličů. To znamená, že hlasů proti ústavě bylo dvakrát více než hlasů, které Kast dokázal nasbírat. Toto číslo, jak nám řekl Jadue, nelze číst jako posun Chile doprava, ale představuje spíše absolutní odmítnutí celého politického systému včetně ústavodárného shromáždění.

Jedním z nejméně zmiňovaných prvků politického života v Chile – stejně jako v jiných částech Latinské Ameriky – je rychlý růst evangelikálních (zejména letničních/pentekostálních) církví. Asi 20 procent obyvatel Chile se identifikuje jako evangelikáni. V roce 2021 šel Kast na děkovnou bohoslužbu evangelického sboru, jako jediný poslanec pozvaný na takovou akci. Velká část evangelikálních voličů, kteří byli nuceni volit kvůli novému povinnému systému, odmítla návrh nové ústavy kvůli jeho liberální sociální agendě. Jadue nám řekl, že evangelikální komunita neuznala, že nová ústava poskytuje evangelikálům „rovné zacházení s římskokatolickou církví, protože zajišťuje svobodu vyznání“.

Ti, kdo nebyli pro ústavu, začali hned po prosazení ústavodárného shromáždění bojovat proti jejímu liberálnímu programu. Zatímco ti, kteří byli pro novou ústavu, čekali na její sepsání a zdrželi se kampaní v regionech, kde vládly evangelické církve a kde byl jasný odpor k ústavě. Ústava byla odmítnuta jako výraz rostoucí nespokojenosti mezi Chilany ohledně obecného směru sociálního liberalismu, který mnozí – včetně vedení Frente Amplio – považovali za nevyhnutelný pokrok v politice země. Vzdálenost mezi evangelikály a levým středem je zřejmá nejen v Chile – kde jsou nyní k vidění výsledky –, ale také v Brazílii, kterou v říjnu čekají následné prezidentské volby.

Mezitím, dva dny po hlasování, vyšly školní děti do ulic. Text, který daly do oběhu pro svůj protest, je plný poezie: „Tváří v tvář lidem bez paměti tvoří studenti historii organizací a bojem“. Celá tato epocha nové ústavy a středolevé Boricovy vlády začala v letech 2011-2013, kdy Boric a mnoho členů jeho kabinetu studovali na vysoké škole a když začali svou politickou kariéru. Středoškoláci – kteří čelili brutální policii a nyní se vymezují proti Boricovi – chtějí otevřít novou cestu. Byli konsternováni hlasováním, kde chtěli rozhodovat o své budoucnosti, ale kterých se pro svůj věk nemohli zúčastnit.

Tento článek byl produkován Globetrotter.

Taroa Zúñiga Silva je spisovatelka a španělská mediální koordinátorka pro Globetrotter. Je spolueditorkou s Giordanou Garcíou Sojo z Venezuely, Vórtice de la Guerra del Siglo XXI (2020). Je členkou koordinačního výboru Argos: Mezinárodní pozorovatel pro migraci a lidská práva a je členkou Mecha Cooperativa, projektu Ejército Comunicacional de Liberación.

Vijay Prashad je indický historik, redaktor a novinář. Je spisovatelem a hlavním korespondentem společnosti Globetrotter. Je redaktorem LeftWord Books a ředitelem Tricontinental: Institute for Social Research. Je vedoucím nerezidentem na Chongyang Institute for Financial Studies, Renmin University of China. Napsal více než 20 knih, včetně The Darker Nations and The Poorer Nations. Jeho posledními knihami jsou Struggle Makes Us Human: Learning from Movements for Socialism a (s Noamem Chomskym) The Withdrawal: Iraq, Libya, Afghanistan, and the Fragility of U.S. Power.

Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.