• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

11
ČVC
2014

Těžký život českých hasičů

Štítky: Česká politika, Odbory a pracoviště, Z domova
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

hasiciPodle mezinárodního průzkumu agentury GfK z roku 2010, kterého se zúčastnilo dvacet tisíc lidí z Evropy, USA, Brazílie, Kolumbie a Indie, náleží hasičům v žebříčku vnímání prestiže povolání mezi veřejností první místo. Dá se předpokládat, že nejinak tomu bude i u nás. Bohužel, stejně jako u doktorů, vědců, zdravotních sester a řady jiných, veřejností oceňovaných profesí ani u hasičů neodpovídá toto uznání jejich skutečnému ohodnocení a společenské resp. státní podpoře. Propouštění, snižování platů a u dobrovolných hasičů i potýkání se zastaralou technikou tvoří smutnou realitu hasičských sborů posledních let.

Tupé škrty sranda-ministra Johna

Profesionálních hasičů z Hasičského záchranného sboru České republiky působí v současnosti něco kolem devíti tisíc. Za posledních pár let jejich počet poklesl o více než tisícovku. Jejich mzda se zároveň mezi lety 2010-13 snížila v průměru o 3500 Kč, čímž sotva přesáhla průměrnou mzdu v ČR. Hlavní podíl na tomto neutěšeném vývoji mají zejména rozsáhlé tupé škrty v rezortu ministerstva vnitra, praktikované v letech 2010-13 Kalouskovo-Nečasovou vládou, ve spojení s (záměrným?) destruktivním personálním obsazením ministerstva vnitra postavičkami z panoptika typu Radka Johna.

Veřejní hasiči z povolání nejsou v Česku příliš starou institucí. Ještě za československé první republiky měla svůj profesionální hasičský sbor pouze města Praha, Brno a Plzeň. Jednotka profesionálních hasičů zvaná Regiment požární policie Čechy – Morava vznikla z českých četníků pod německým vedením za Protektorátu vládním nařízením z roku 1942, s koncem války se pak rozpustila.

Za počátek moderní profesionální protipožární ochrany lze označit až zákon č.62/1950 Sb. o ochraně před požáry a jinými živelnými katastrofami, který stanovil povinnost vytvořit profesionální hasiče ve všech městech s více než 50 tisíci obyvatel a dále všude tam, kde to shledal jako vhodné Krajský národní výbor. Ve všech ostatních obcích pak působili hasiči dobrovolní. Další zlepšení činnosti hasičů (přejmenovaných ale již na požárníky) přinesl zákon č. 35/1953 Sb. o státním požárním dozoru a požární ochraně. V 70. letech již působili profesionální hasiči prakticky ve všech okresních městech Československa. V této době se také v činnosti hasičů objevuje a až dodnes stále roste podíl „mimopožární“ aktivity, například pomoc při povodních a jiných živelných katastrofách, vyprošťování při dopravních nehodách apod.

Současná protipožární ochrana je upravena zejména zákonem z roku 1985 a zákonem z roku 2001, na jehož základě vznikl moderní integrovaný záchranný systém. Výjezdy profesionálních hasičů k požárům dnes tvoří asi jen 20 % všech zásahů. Pokud by v roce 2013 nepadla Nečasova vláda, pak by podle odborníků z Odborového svazu hasičů vrátily její škrty úroveň pokrytí našeho území stanicemi profesionálních hasičů zpět o čtyřicet let!

Hasiči nebo muzejníci?

Velmi důležitou roli při hašení požárů, likvidování kalamit, pomoci při nehodách i jinde mají ovšem vedle profesionálních (a závodních) hasičů také hasiči dobrovolní, kteří tuto činnost vykonávají neplaceně jako svůj „vedlejšák“.

Na rozdíl od svých profesionálních kolegů u nás mají dobrovolní hasiči dlouhou a bohatou historii. První sbor dobrovolných hasičů vznikl v Českých zemích a zároveň v celé střední Evropě již v roce 1850 v Zákupech u České Lípy. O dynamice růstu dobrovolného hasičství v druhé polovině 19. století svědčí skutečnost, že zatímco v roce 1869 existovalo pouze 76 spolků dobrovolných hasičů, v roce 1880 to již bylo 1362 spolků a o deset let později jich existovalo již přes tři a půl tisíce! V dobách 1. republiky se i s ohledem na již zmíněný zanedbaný vývoj profesionálních hasičů účastnilo činnosti dobrovolnických hasičských sborů přes půl milionu lidí.

Dobrovolná pomoc při hašení požárů se rozvíjela i v celém období po 2. světové válce s jistou stagnací v první polovině 90. let. V současnosti je činnost dobrovolných hasičů nesmírně populární, kdy jejich sdružení čítají na 353 tisíc členů (jde o jednu z nejrozšířenějších spolkových aktivit v Česku) včetně 50 tisíc dětí a mladistvých. Desetitisíce jich pak fungují přímo v jednotkách, které se účastní výjezdů.

Pokud se profesionální hasiči museli potýkat s propouštěním a mzdovými škrty, dobrovolné mnohdy sužuje zastaralost techniky daná neuspokojivým financováním ze strany vlády, krajů a obcí. Již v roce 2009 tak například dobrovolní hasiči z Nového Knína iniciovali petici na zlepšení financování této činnosti, neboť podle vyjádření jednoho jejich člena je „vozový park dobrovolných hasičů ve většině případů sbírkou muzejních exponátů, které vypadají velice zachovale, ale to jen díky nezměrné snaze samotných hasičů tuto techniku opravovat.“

Podle vysílání Českého rozhlasu Vysočina z 19. března 2014 zase „dobrovolní hasiči z Vysočiny lamentují nad stavem své zastaralé techniky. Zatímco se profesionální hasiči v Dukovanech radují nad novým moderním autem, například hasiči v Brtnici doufají, že jim při výjezdu zase něco neupadne. A že vůbec budou mít čím hasit, protože z cisterny jim dírou utíká voda.“

Mnohé jednotky dobrovolných hasičů tak dodnes vyjíždějí k zásahu s automobily CAS32 Tatra 148 vyráběnými převážně v 70. letech, nebo dokonce s ještě obstarožnějšími cisternovými stříkačkami ASC16 na podvozcích Praga V3S. V řadě případů proto musí dobrovolní hasiči věnovat do provozování své záslužné činnosti nejen svůj čas, ale také vlastní peníze. A problém začíná být i s časem, neboť v posledních letech se čím dál víc zaměstnavatelů brání uvolňovat dobrovolné hasiče na zásah v době jejich práce.

Pokud šlo o Nečasovu-Kalouskovu vládu, ta na dobrovolné hasiče naprosto kašlala. Jaroslav Salivar z vedení Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska ohodnotil v červnu 2013 činnost vládních zločinců slovy „Za poslední čtyři roky ministerstvo vnitra pro dobrovolné hasiče udělalo velmi málo, téměř se mi chce říct nic.“ Teprve po povodních v červnu 2013, pouhý týden před svým předčasným koncem, schválila Nečasova vláda v demisi pro dobrovolné hasiče dotaci ve výši 200 milionů korun.

Najde se kloudný model financování hasičů?

Zásadní pro činnost dobrovolných hasičů je dnes financování z rozpočtu obcí a krajů, které ovšem nedostačuje. Dlouhodobou podporou činnosti dobrovolných hasičů jsou vyhlášené zejména Jihomoravský, Jihočeský, Středočeský a Pardubický kraj. Právě zastupitelstva dvou posledně jmenovaných krajů předložila v roce 2010 návrhy na zavedení spolufinancování činnosti hasičů z peněz vybraných pojišťovnami na povinném ručení, pojištění odpovědnosti za provoz vozidel. Konkrétně měla na zvláštní fond ministerstva vnitra putovat 4 % z vybraných peněz, která měla být následně rozdělena na půl mezi profesionální a dobrovolné hasiče.

Tento návrh byl zcela logický, neboť hasiči svojí činností (výjezdy k dopravním nehodám, požárům apod.) financovanou z veřejných rozpočtů fakticky šetří výdaje privátním pojišťovnám, které tak díky dobrému fungování této veřejné služby mohou dosahovat výrazných zisků. Podobný způsob financování ostatně funguje i na Slovensku, v Německu, Rakousku či Polsku. Pravicová většina ve sněmovně však oba návrhy zamítla.

V roce 2012 přišli poslanci Rudolf Chlad (TOP09) a Jeroným Tejc (ČSSD) s návrhem novely zákona o pojišťovnictví, který předpokládal, že pojišťovny budou na fond pro hasiče odvádět 6 % z vybraného pojištění na povinném ručení. Z nich mělo být 60% rozděleno na nákup a obnovu techniky pro profesionální a 40% pro dobrovolné hasiče. Nečasovo-Kalouskova vláda zaujala i k tomuto návrhu záporné stanovisko. Zuřivě proti němu tehdy vystupoval nejen na půdě sněmovny zejména poslanec Boris Šťastný (ODS). Navzdory tomu však nakonec došlo ke schválení novely byť ve značně okleštěné podobě, kdy se 3 % z povinného ručení odvádí do Fondu zábrany škod (ten u nás materiálně existoval do roku 1990 a formálně až do roku 1999) a ty jsou následně přerozděleny všem složkám integrovaného záchranného sytému, tedy nejen hasičům, ale částečně také na výchovné a preventivní programy BESIP.

Pro novelu hlasovali ve třetím čtení v březnu 2013 všichni přítomní poslanci ČSSD, KSČM, téměř všichni poslanci zbytku VV a většina poslanců TOP09, proti ovšem hlasoval Kalousek a Leoš Heger, velká většina přítomných poslanců ODS a téměř všichni poslanci LIDEM. Příjmy hasičských sborů na nákup a opravu techniky tak přece jen o něco povyrostly. Pojišťovny ovšem i kvůli těmto odvodům následně zdražily cenu pojistného ručení.

Se zajímavějším řešením financování hasičů pojišťovnami přišla ČSSD ve volebních programech pro (neuskutečněné) parlamentní volby v roce 2009 a parlamentní volby v roce 2010. V nich slibovala zřízení speciálního fondu na nákup a opravu techniky dobrovolných hasičů, kam by pojišťovny museli povinně odvádět 1 % ze svého zisku.

Bezpracné zisky pojišťoven (nejen) v Česku dosahují každoročně mnoha miliard korun. Česká pojišťovna dosáhla v roce 2012 čistý zisk 3,9 miliard korun, ČSOB Pojišťovna v roce 2013 čistý zisk 635 milionů korun atd. Požadované 1 % nepředstavovalo fakticky žádnou zátěž, šlo o velice mírnou variantu. Bohužel, zmíněný návrh v dalších letech z programu ČSSD tak jako řada jiných progresivních opatření zmizel.

V současnosti řeší ČSSD resp. ministr vnitra Milan Chovanec, jak splnit jiný ze svých předvolebních slibů – vrátit 10 % k tarifním platům profesionálních hasičů, které jim sebral sranda-ministr John. Zatím s Babišem vyjednaný 3,5% nárůst platů se za splnění tohoto slibu jistě považovat nedá…

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.