• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

30
Zář
2014

TTIP: Evropa jako nový americký zadní dvorek?

Štítky: Amerika, Ekonomika, Evropská unie, Politika
Autor: Jana Jetmarová
komentář : vypnuto

stop-ttipV polovině roku 2013 zahájila Evropská komise sérii jednání o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou Unií a Spojenými státy (TTIP: EU-US Transatlantic Trade and Investment Partnership)1. Přestože je pravděpodobné, že důsledky této bilaterální transatlantické vazby významně ovlivní život většiny „běžných“ Evropanů, probíhala počáteční vyjednávání v naprostém utajení. Teprve na nátlak nevládních organizací2 došlo k postupnému zveřejňování některých částí textu dohody3. Na světlo tak začaly vycházet děsivé následky, které s sebou může euroamerický pakt, jehož uzavření by mělo proběhnout do konce tohoto roku, přinést.

Netarifní bariéry obchodu

Pokud by hlavním účelem TTIP skutečně bylo vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a USA, založené na odbourání tarifních bariér, pak by této dohody vlastně nebylo třeba – USA i země EU jsou členy WTO a tím pádem je celní zatížení vzájemného obchodu zcela minimální.4 TTIP ale předpokládá výrazné snižování tzv. netarifních bariér obchodu. A právě plánované odbourávání netarifních bariér obchodu je jedním z nejkontroverznějších aspektů TTIP.

Za netarifní bariéry lze totiž považovat jakékoli domácí regulace, které brání obchodu či dosažení zisku. Mohou to být normy, regulující kvalitu potravin, environmentální regulace nebo pracovněprávní legislativa. Jako netarifní bariéry obchodu mohou zahraniční firmy označit cokoli, co vnímají jako překážku pro své aktivity5. Pokud účastnický stát nezajistí odbourání těchto obchodních bariér, vystavuje se riziku arbitrážního řízení s vysokou pravděpodobností prohry (viz níže).

Pokud dohoda vejde v platnost, pak je velmi pravděpodobné, že povinnost odbourání netarifních bariér bude mít hrozivé následky zejména ve sféře sociální, zdravotní a environmentální. Veškerá pracovněprávní legislativa ochraňující zaměstnance se stane netarifní bariérou obchodu. Zmizí poslední zbytky výdobytků sociálního státu: právo na

dovolenou či mateřskou dovolenou, právo organizovat se v odborových organizacích či minimální mzda. Odpudivé praktiky korporátních kolosů typu Amazonu se mohou snadno stát normou.

Ohroženy mohou být dosud poměrně přísné evropské normy, týkající se kvality potravin či léčiv. Za překážku volného trhu bude považována podpora a zvýhodnění domácích producentů potravin. Obavy vzbuzuje možná liberalizace oblasti zdravotního pojištění, jehož komercializace by pravděpodobně vedla k nedostupnosti základní zdravotní péče pro podstatnou část evropské populace.

Za netarifní bariéry obchodu budou pravděpodobně označeny rovněž environmentální regulace. Nebude existovat legální způsob, jak kontrolovat ekologicky devastující aktivity těžebních společností a jak jim v těchto aktivitách zabránit, tím méně je sankcionovat6. Budou odbourány legální nástroje, které by mohly veřejnosti sloužit k tomu, aby čelila negativním externalitám korporátních aktivit.

Harmonizace legislativy

Dalším kontroverzním cílem TTIP, který velmi úzce souvisí s požadavkem odbourání netarifních bariér obchodu, je požadavek harmonizace legislativy USA a Evropy tak, aby měly obě strany usnadněn export svých výrobků a investování v partnerských oblastech. V rámci zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti podniků budou harmonizovány nejen právní normy regulující export a import, ale „potencionálně všechna právní ujednání, která mohou nějak, a to i velmi nepřímo, ovlivnit dovoz produktů, technologií, kapitálu a služeb z USA do Evropy a naopak.“7 Harmonizovány tak mohou být normy, regulující kvalitu potravin a léků nebo bezpečnostní parametry automobilů. Je nepravděpodobné, že USA převezme celkově tvrdší evropské normy. Naopak, lze očekávat přizpůsobení evropských norem americkému standardu: evropské trhy tak mohou snadno zaplavit geneticky modifikované potraviny nebo nekvalitní či potenciálně riziková léčiva8.

Problematická je rovněž možná harmonizace pracovněprávní administrativy. USA dosud neratifikovaly řadu významným úmluv Mezinárodní organizace práce a lze očekávat, že budou vyvíjet tlak na EU ve smyslu snížení stávajících pracovněprávních standardů.

Pojistka arbitráží

Díky doložce investor-stát, která je plánována jako nedílná součást TTIP9, se nezávislé státy snadno mohou dostat do pozice rukojmích zainteresovaných nadnárodních korporací.

Podniky, které se budou cítit poškozené legislativou daného státu, jej mohou žalovat pro ušlý zisk a požadovat kompenzaci prostřednictvím arbitrážního řízení. UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development) poukazuje na to, že počty arbitráží vedených proti nezávislým státům v posledních letech výrazně stoupají10 – jedná se o varovný trend dokazující, že skutečnými nositeli politické moci se stávají nadnárodní korporace. Arbitrážní řízení obchází soudní systém dané země, může dokonce proběhnout v naprostém utajení. Rozhodují v něm náhodně vybraní soukromí právníci, kteří si účtují astronomické sumy – a obvykle rozhodují v neprospěch postižené země. Průměrné náklady arbitrážního řízení se pohybují ve výši mnoha milionů dolarů, které jsou pochopitelně vypláceny z rozpočtu daného státu (čímž vysávají veřejné prostředky do soukromých rukou). Pod hrozbou arbitráží budou pravděpodobně evropské státy postupně přizpůsobovat svou legislativu požadavkům korporací, které se stanou hrozivě silnými politickými aktéry11. Veřejnost ztratí jakoukoli možnost zasahovat do politického dění a pojem demokracie se definitivně vyprázdní.

Nový americký zadní dvorek?

Dohoda TTIP má i jasné geopolitické pozadí. Ve snaze definitivně ovládnout jihoamerické země, tradiční americký „zadní dvorek“, vytvořily USA na konci 90. let projekt velmi nápadně podobný TTIP – Zónu amerického volného obchodu (FTAA), jež měla zajistit volný pohyb zboží a kapitálu v rámci obou Amerik. V souvislosti s politickou emancipací jihoamerických zemí a jejich přeorientováním se na jiné obchodní partnery (Rusko, Čína) projekt FTAA na počátku nového milénia definitivně zkrachoval. USA muselo neochotně přiznat, že jeho pozice hegemona v oblasti je vážně narušena. Pochopitelně tak hledá další možnosti expanze – a kandidátem na přeměnu v nový americký zadní dvorek se stala Evropa. Jak poukazuje Švihlíková12, cílem TTIP je primárně odstřihnutí Evropy od Ruska (na němž je energeticky i tržně závislá). TTIP je v první řadě nástrojem geopolitické expanze USA.

Prognózy neoliberálních ekonomů a zastánců volného trhu hovoří o nepopiratelných benefitech TTIP, jehož blahodárné dopady pocítí běžní Evropané již před předpokládaným obdobím jeho plné implementace (rok 2026) v podobě nárůstu pracovních míst, snížení cen spotřebního zboží a zvýšení mezd. Problém tkví v tom, že podobné předpovědi se v případě implementování ultraneoliberálních principů (na nichž je TTIP vystavěna) dosud nikde a nikdy nepotvrdily. Případy celé řady zemí, jež prošly drastickou neoliberální transformací, dokazují pravý opak. Socioekonomické důsledky bývají hrozivé.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit ekologickou sebevražednost projektu TTIP13. Snaha zvýšit již nyní neudržitelnou míru cirkulace zboží na planetě jen potvrzuje sebedestruktivní charakter současného systému. Odpor proti TTIP se tak stává povinností nás všech.

Ve čtvrtek 13. listopadu pořádá občanské sdružení Levá perspektiva přednášku Ilony Švihlíkové a následnou veřejnou diskusi na téma Co se skrývá pod TTIP aneb Transatlantická zóna volného obchodu jako záruka prosperity? Sledujte náš web, bližší informace o přednášce včas zveřejníme v kalendáři akcí.

Poznámky

1 http://cs.wikipedia.org/wiki/Transatlantic_Trade_and_Investment_Partnership

2 http://stopttip.wpengine.com/?page_id=238&preview=true

3 http://johanisova.blog.ihned.cz/c1-61512560-transatlanticka-dohoda-chysta-se-privatizace-evropske-legislativy

4 http://www.blisty.cz/art/73260.html#sthash.8oC71kqX.dpuf

5 http://johanisova.blog.ihned.cz/c1-61512560-transatlanticka-dohoda-chysta-se-privatizace-evropske-legislativy

6 http://stopttip.net/fracking-and-mining

7 ibid

8 http://stopttip.net/food/

9 http://www.blisty.cz/art/73260.html#sthash.8oC71kqX.dpuf

10 ibid

11 http://stopttip.net/what-is-ttip/

12 http://www.blisty.cz/art/73260.html#sthash.8oC71kqX.dpuf

13 http://stopttip.net/climate-change/

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.