Na vysoký nárůst soukromých škol upozornila poslankyně Marta Semelová (KSČM) v rámci tradičního celostátního aktivu pedagogických pracovníků, uspořádaného u příležitosti Dne učitelů Odbornou sekcí školství Komise sociální strategie ÚV KSČM, které Semelová předsedá.

Jen loni k září vzniklo čtyřicet nových soukromých škol. Členka sněmovního školského výboru Semelová upozornila na to, že návrhy, které předložili komunisté – například novela na snížení financování soukromých škol o 20 procent nebo konec veřejného financování církevních škol – leží ve sněmovně třeba rok. V této souvislosti uvedla docentka Alena Svobodová z Turnova, že ve městě má vzniknout další, státem dotovaná, soukromá škola SCIO. Semelová kritizovala zavedení možnosti domácího vzdělávání také na druhém stupni základní školy, která vstoupí v účinnost letos v září. Komunisté především kvůli tomu nepodpořili obsáhlou novelu školského zákona. Rodiče, byť vysokoškolsky vzdělaní, nemohou odborně obsáhnout všechny předměty. Kriticky se komunisté dívají i na domácí vzdělávání na prvním stupni základních škol, alarmující je pro ně nárůst dětí, které jsou takto vzdělávány. »V roce 2016 to bylo 1339 žáků, před pěti lety 481,« uvedla Semelová.

Nárůst administrativy

KSČM má výhrady k projednávané novele zákona o pedagogických pracovnících, která má zavést takzvaný kariérní řád. Vidí v něm pozitiva i negativa, zvažují zdržet se hlasování. »Novela zavádí některé nové, řekla bych, spíš obnovuje staré prvky, které se před lety osvědčily. Mezi ně patří povinnost ředitele stanovit začínajícímu učiteli uvádějícího zkušenějšího kolegu. Je dobře, že bude jemu, stejně jako třídním a dalším učitelům vykonávajícím specializační činnosti, jasně stanoven příplatek. Vítám znovuobnovení odborných metodických kabinetů,« řekla Semelová. Negativně naopak vnímá to, že výrazně naroste – již dnes velká – administrativa. Učitelům by podle ní mělo být umožněno především v klidu učit. Komunisté naopak podpořili změnu financování regionálního školství, kdy školy, počínaje školním rokem 2019, nebudou dostávat finance na žáka, ale podle odučených hodin. Místopředseda KSČM Josef Skála ocenil pedagogy a pedagožky za to, co vydrží.

Vznik Pedagogické komory

Předseda Českomoravského odborového svazu školství František Dobšík informoval o kampani Konec levných učitelů, odbory podle jeho slov usilují o další navýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Vedoucí katedry české literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Ondřej Hník řekl, že učitel dělá všechno – od výuky až po nošení pomůcek. Je to povolání náročné, přesto kantoři stále nejsou dostatečně finančně ohodnoceni – kupříkladu odborný asistent na Pedagogické fakultě UK bez titulu Ph.D. má 18 tisíc korun hrubého, s titulem 20 tisíc hrubého, profesor 32 tisíc hrubého… Poslankyně Alena Nohavová (KSČM) označila za problematické, že do mateřských škol budou, počínaje rokem 2020, moci chodit i děti mladší dvou let, podle ní by řešením byly jesle, které dřív fungovaly, ale většina jich byla zrušena. Za problém označila i dětské skupiny, které mnohde začínají nahrazovat mateřské školy, nemají ale vzdělávací, jen hlídací, funkci. Co se týče základního školství, kantoři neodmítají inkluzi jako takovou, upozorňují ale na možná úskalí – například Anna Štofanová z Brna uvedla, že v jejím důsledku rodiče, kteří na to mají, přihlašují své děti na soukromé školy. Dochází tedy k segregaci podle sociálního postavení.

Iniciativy zezdola

Učitelka němčiny a angličtiny Jana Kunšteková – zatím neoficálně, jako soukromá osoba – představila přítomným vznikající Pedagogickou komoru, která má za cíl zlepšit postavení učitelů po všech stránkách. Aktivu se zúčastnila i jedna ze zakladatelek Asociace školské sociální práce Eva Hurychová. Cílem je legislativní ukotvení školské sociální práce, která funguje mnohde ve světě a má mnohem širší komplexní potenciál, než je rozpětí školního psychologa, výchovného poradce, metodika prevence či pedagoga, a to i díky přesahu za školu. Semelová, která s Hurychovou již v minulosti jednala, informovala o tom, že se podařilo legislativně prosadit alespoň pozici sociálního pedagoga. Přítomní se shodli na tom, že na půdu škol nepatří jakákoli náboženská agitace, žáci by se měli o náboženství dozvídat jen informativně, kvůli celkovému přehledu. Nechybělo kulturní vystoupení písničkáře a dlouholetého moderátora koncertů Alexandrovců Jiřího Klapky, který představil české stopy v ruské hudbě.