• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

20
LIS
2019

Uctění památky dvojnásobné tragédie 17. listopadu

Štítky: Akce, Česká politika, Historie, Levice
Autor: Leopold Vejr
komentář : vypnuto

O víkendu 16. a 17. listopadu běsnila Praha, a o něco méně všechna krajská a mnohá další města republiky, masovým šílenstvím u příležitosti „30 let svobody“. Zatímco zbohatlíci právem (silnějšího) oslavují svá znovu nabytá nadpráví a neuvědomělé maloměšťáctvo hýká radostí v představách zázračného zbohatnutí a očekávání vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí, zatímco mnozí demonstrují snad už jen ze samotného principu, že už 30 let „konečně mohou“, pro pokrokové lidi je 17. listopad dnem dvojnásobné národní tragédie.

Dvousettisícový dav dorazil v sobotu na pražskou Letnou, aby ve jménu svobody a demokracie šílel nenávistí k předsedovi vlády a prezidentu republiky, kteří byli v buržoazně demokratických mezích svobodně a demokraticky zvoleni. Shromáždění přetékalo antikomunistickou hysterií a zlobou a poněkud mu uniklo, že oba jeho největší nepřátelé se opakovaně – a u příležitosti „30 let svobody“ znovu – prezentují jako antikomunisté a neskrývají svou plně prozápadní orientaci. Ačkoli jsou diplomatičtější a pragmatičtější ve vztahu k Rusku a Číně než otevřená pravice, naprosto je nelze považovat za protagonisty protizápadní orientace „naší“ země.

Vzhledem k vyhroceně antisocialistickému zaměření letenské demonstrace nepovažuji za vhodné, že ji svou účastí podpořila i malá část zastánců socialismu, například ze Socialistické solidarity. Ostatně, zastánci teze o „náhradě státního kapitalismu soukromovlastnickým“ v roce 1989 (v další své metamorfóze nyní jako „Skutečná levice“) pořádali v neděli dokonce demonstraci pod neoriginálním názvem „Zrazená revoluce“. Nenarážejí tím samozřejmě na zradu socialistické revoluce z února 1948 (tu ostatně považují zpravidla za nastolení „byrokratické stalinské diktatury“), nýbrž na zradu „revoluce“ z listopadu a prosince 1989. Tento převrat však vedli jednoznační stoupenci kapitalismu typu Havla, Klause, Zemana a podobných (a dostali se na svá místa především zásluhou sovětského Gorbačovova vedení a jeho československých pohůnků), kteří prováděli převzetí moci od počátku jako buržoazní kontrarevoluci. Zastánci skutečného socialismu, skutečné revoluce to nikdy nebyli. Můžeme nanejvýš hovořit o jejich zradě ČSSR, ale spíše v rovině morální než trestněprávní, protože všechny kontrarevoluční změny si nechali posvětit zákonem.

Smutnou, ale příznačnou skutečností pro současný stav pokrokového hnutí je pasivita komunistů tváří v tvář tragickému výročí. Strana, která by měla být předvojem, ale místo toho podporuje vládu oligarchy, uspořádala jen jednu nevelkou výstavku v budově Ústředního výboru v Praze (kam z běžné veřejnosti nikdo nevkročí), a tamtéž pietní akt u Hlávkovy koleje, vztahující se jen k událostem roku 1939 (navíc pořádaný pražským krajským výborem, nikoli ústředím). Poslední manifestaci požadující otevřeně socialismus pořádala KSČM v únoru 2008 k 60. výročí Vítězného února, nicméně bez podpory (natož iniciativy) svého vedení, nýbrž jen ve spolupráci pražské organizace s Komunistickým svazem mládeže.

Ani na mediálním poli nevidíme ofenzivu. „Prohlášení k 17. listopadu“, přijaté Výkonným výborem ÚV KSČM, hovoří o převratu před 30 lety vágně jako o „důsledku dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti“. Poslanec Jiří Dolejš zopakoval svou verzi o „logickém pádu mocenského monopolu státostrany v rámci celého stalinizovaného sovětského bloku“ a „nevyužité šanci ze strany demokratických socialistů a celé levice“.

Je sice politováníhodné, že oproti statisícům kontrarevolucionářů dostane 17. listopadu parlamentní komunistická strana („téměř vládnoucí“, jak tvrdí její odpůrci) „do ulic“ jen asi 40 lidí (v Praze, o jejích akcích jinde nevím, ale jistě nebyly větší), na druhou stranu každoroční pietní akt u Hlávkovy koleje byl důstojný a zapojením nových a mladších řečníků též inovativní, v dobrém slova smyslu. Není snadné pronést dobrý projev na pravidelné pietní akci, vztahující se k událostem, které všichni přítomní znají. Petře Prokšanové z Komise mládeže KV KSČM Praha (nově zvolené předsedkyni Komise mládeže při ÚV, čekající ještě na schválení ÚV) i Adamu Nainarovi z Komunistického svazu mládeže se to povedlo. Na české poměry obstojný byl také podíl mladších účastníků akce. Komsomolci dorazili i se svými prapory.

Petra Prokšanová ve svém projevu odsoudila zneužití odkazu Mezinárodního dne studentstva, zapomínání na zločiny fašistických okupantů a konzumní styl života, ve kterém hrdinou není ten, kdo obětoval život, ale ten, kdo vydělal více peněz. Cituji závěr projevu:

„Ve jménu odkazu tohoto významného dne nesmíme dovolit, aby docházelo k přepisování historie, bagatelizaci nacismu, zlehčování jeho obětí a normalizaci ultrapravicového myšlení. Nesmíme nečinně přihlížet fašizaci dnešního světa, šíření rasové, etnické a národnostní nenávisti. Nesmíme zaměňovat upřímné vlastenectví se zhoubným nacionalismem a šovinismem, jak se to poslední dobou stává i v řadách jinak pokrokových lidí.

Je potřeba mít na zřeteli, že fašismus nemusí znovu přijít oděn do praporu s hákovým křížem, ale může se plíživě usadit v myslích lidí pod rouškou populistického zneužití ušlechtilých hodnot jako je »svoboda a demokracie« nebo »pravda a láska«. Nesmíme mlčet k takovým událostem, které se dějí například na Ukrajině, kde jsou zrůdy jako Stepan Bandera stavěny na piedestal, nebo v Polsku a Skandinávii, kde desetitisíce pravicových radikálů pochodují městy.

Je potřeba neustále opakovat, že je to kapitalismus, který umožňuje násilí na lidech, kteří nechtějí prožít své životy v nenávisti, strachu a nekonečné spirále vykořisťování. Je to kapitalismus, který vytváří podmínky pro růst nacionalistického hnutí. Je to kapitalismus, který štve lidi proti sobě. A není překvapením, že velkou část těch, kdo se dnes staví kapitalismu na odpor, tvoří mládež a studenti. Stejně jako mládež a studenti, kteří se 17. listopadu 1939 postavili na odpor nacismu. To především jejich životy jsou ve hře, a stejně jako my, i oni dobře vědí, že budoucnost nabízí jen dvě možnosti – socialismus nebo barbarství.“

Adam Nainar popsal události protifašistického odporu a perzekuce studentů před 80 lety, odsoudil obnovu kapitalismu po jejich 50. výročí a zmínil návaznost práce Komunistického svazu mládeže, členské organizace Světové federace demokratické mládeže, na pokrokové studentské hnutí.

Památku obětí kapitalismu uctila 17. listopadu Komise mládeže KV KSČM Praha položením věnce a zapálením svíček na Florenci, kde 20. října 2010 při požáru opuštěné drážní budovy zahynulo devět bezdomovců. Předseda pražské komise Luboš Petříček v projevu uvedl:

„Není to však ojedinělá tragédie, lidské životy vyhasínají každou zimu, když lidé bez domova umrzají na ulici. Lidé v exekucích páchají sebevraždy. Uštvání pracující kolabují na mrtvice a srdeční problémy. Kapitalismus má ale na svědomí i další neštěstí. Od nedostupného bydlení přes války kvůli ropě po pomalu se hroutící klima.

Víme, že jedinou cestou, jak z tohoto marastu ven, je změna systému a přechod od kapitalismu k socialismu. Než se to ale podaří, je potřeba podat pomocnou ruku těm, kteří to potřebují tady a teď a pro společnost i politiky jsou často neviditelní. Stejně tak je potřeba si symbolicky připomínat, že kapitalismus má své oběti a že jich není málo. Proto jsme se rozhodli oslavit dnešní den solidární sbírkou. Za část vybraných prostředků jsme zakoupili nocleženky, které zajistí alespoň pár lidem noc v teple v nadcházejícím zimním období. A druhou část prostředků jsme poslali na otevřený účet iniciativy obetikapitalismu.cz, která plánuje vybudování pomníku obětem kapitalistického systému.“

O den dříve označil dnešní dobu premiér Andrej Babiš ve slavnostním projevu za „nejlepší a nejsvobodnější období České republiky, jaké pamatujeme“. Nelze přitom pochybovat, že měl na mysli celé dějiny našeho území, nikoli od rozpadu Československa. „České republice se daří. Ano, daří,“ dodal. Svou politickou kariéru zahájil heslem „Ano, bude líp!“ Líp už bylo. A zase bude. Nikoli však s Babišem ani s jeho odpůrci z „Milionu chvilek pro demokracii“.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.