„Spojené státy zaujímají unikátní pozici jako masivní porušovatelé lidských práv v rámci svých hranici a zároveň prakticky v každé části světa. Žádná jiná země se nevyznačuje tak systematickým porušováním lidských práv. Její masivní kontrola médií a komunikací umožňuje skrývat tuto pravdu před svými vlastními lidmi.“

Na tento tweet Carlose F. de Cassia, ředitele americké sekce kubánského ministerstva zahraničí jsem myslel, když jsem četl poslední zprávy korporátních médií o konfliktu mezi Ukrajinou a nezávislými lidovými republikami v Donbasu na východě Evropy.

Koncem března a začátkem dubna zaplavila média série alarmistických článků varujících před eskalací sedm let trvající války v oblasti a posilováním ruských vojenských sil na Krymu a poblíž ukrajinských hranic. Tyto plamenné zprávy přiživují poslední prohlášení představitelů Bidenovy administrativy.

„Americký ministr zahraničí Antony Blinken potvrdil v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou, že Washington plně podporuje územní celistvost Ukrajiny tváří tvář probíhající ruské agresi,“ uvedla 31. března agentura Reuters.

30. března uvedl New York Times, že americké velení pro Evropu (EUCOM) změnilo status Ukrajiny na interním žebříčku hrozeb z „možné krize“ na „možnou bezprostřední krizi“.

V těchto zprávách ale naprosto chybí skutečnost, že Ukrajina již od poloviny ledna vyslala na linii kontaktu, frontu bojů v Donbasu mnoho svých jednotek a vojenské techniky.

Ukrajinské armádní síly také zahájily řadu nevyprovokovaných útoků na příhraniční obce v Doněcké a Luganské lidové republice, zabily a zranily řadu místních obyvatel a zničily domy, školy a další civilní cíle.

Ukrajina napadá civilisty a porušuje příměří

Město Gorlovka v Doněcké lidové republice (DLR) patří mezi několik sídel, která jsou od začátku února vystavena rostoucí ukrajinské palbě. 20. února „odsoudil starosta Gorlovky nárůst ukrajinského ostřelování městských předměstí. Podle obyvatel oblasti začíná bombardování s použitím těžkých zbraní vždy brzy ráno a pokračuje až do noci. Při palbě byl zabit minimálně jeden voják DLR, načež došlo k znovuotevření krytů ve městě,“ uvádí Slavyangrad.es. V noci z 21. na 22. února pak došlo k velkému útoku na Gorlovku, který si vyžádal smrt několika příslušníků milice (armády) DLR.

Jinou obcí pod častou palbou je od února Staromichajlovka, kde byl 17. února během bombardování zničen dům učitelky Naděždy Vasilijevny. Učitelka byla při zásahu naštěstí mimo dům, když si šla opatřit uhlí k topení.

Teprve po týdnech těchto stupňujících se útoků byla milice DLR autorizována k opětování palby (3. března). 4. března provedly ukrajinské síly raketové ostřelování Doněcku, hlavního města DLR. Ministryně zahraničí DLR prohlásila, že „čtvrteční raní zásah Doněcku z několika raketometů představuje teror proti civilnímu obyvatelstvu.“ Šlo o první použití těchto zakázaných zbraní ukrajinskou stranou od roku 2018, dodala.

„Již dříve informovalo Společní středisko pro kontrolu a koordinaci, že jednotky Kyjeva použily ve čtvrtek ráno rakety Grad-P [„partyzánské“ – provizorně upravené] k ostřelování severních předměstí Doněcku. Úder byl veden z pozic ukrajinských jednotek v oblasti vesnice Opytnoje,“ uvedla Doněcká zpravodajská kancelář.

Doněcká ministryně zahraničních věcí opakovaně apelovala Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby k vyšetření rostoucích útoků vyslala svého pozorovatele. Apelovala i na ukrajinské patrony ve Spojených státech a Evropské unii, aby zabránily provokacím Kyjeva.

Zabití penzisty

71 let starý penzista byl zabit 22. března po zahájení palby ukrajinských jednotek na Alexandrovku, předměstí metropole Donbasu. Záchranáři mu kvůli pokračující palbě nebyli schopni včas poskytnout lékařskou pomoc ani následně alespoň odklidit jeho tělo.

Milice DLR informovala: „Agresoři z ukrajinské 28. brigády dislokovaní v Marjince zahájili na Alexandrovku palbu svých sniperů s cílem vyprovokovat odvetnou střelbu. Rozkaz přišel od jejich velitele Maxima Marčenka.

V noci na 26. března byla střelbou ukrajinské armády poničena škola a obytné budovy v příhraniční osadě Zolote-5 v Luganské lidové republice (LLR). Během předešlé ostřelování 11. března, které probíhalo uprostřed dne, muselo dojít k evakuaci dětí z budovy školy.

„Obyvatelé Zolote uvedli, že ostřelování se děje s větší pravidelností. Pro ukrajinské bojovníky neplatí žádné příměří. Používají různé zbraně včetně těch s vysokou ráží,“ uvedla k tomu Komsomolská pravda.

Tyto a řada dalších útoků představují nejen porušení dosud platné dohody o příměří vyjednané OBSE loňského července, ale i Minských dohod z roku 2015 mezi Ukrajinou, Ruskem, Francií a Německem, které Ukrajině [i druhé straně] zakazují rozmisťovat a používat v oblasti těžké zbraně.

Ministryně zahraničí DLR Natalia Nikoronová uvedla: „Donbas je opakovaně svědkem toho, že ukrajinské armádě nezáleží na tom, koho ostřeluje, zda to jsou vojáci, důchodci, ženy nebo děti. Zatímco Ukrajina se na mezinárodních setkáních pyšní úspěšným dohledem nad dodržováním podmínek příměří, civilisté jsou stále zabíjeni.“

Trump, Biden a ukrajinští fašisté

1. března „oznámil Pentagon poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině ve výši 125 milionu dolarů, první takovou pomoc za Bidenovy administrativy,“ napsaly Defense News. „Americké ministerstvo zahraničí rovněž posvětilo možný prodej 16 hlídkových plavidel Mark IV a další výstroje na Ukrajinu v hodnotě 600 milionu dolarů.“

Ačkoliv na poměry Pentagonu jde jen o drobky, vyslal tento prodej jasný vzkaz na podporu Kyjeva. (Donald Trump byl první, kdo schválil přímý prodej zbraní na Ukrajinu. Obamova administrativa dávala přednost prodeji zbraní Ukrajině přes prostředníky v NATO včetně Polska a Turecka a také přes monarchie v Zálivu; tyto ostatně stále představují největšího dodavatele útočných zbraní Ukrajině.)

15. března citovala ukrajinská média zdroj ve vojenských kruzích, že zde panuje „nejvyšší stupeň připravenosti“ v očekávání rozkazů k vojenské ofenzívě proti Donbasu.

Ruská vláda potvrdila své odhodlání bránit Donbas v případě plnohodnotného ukrajinského útoku. Právě to byl kontext Bidenova následného provokativního prohlášení, kdy v rozhovoru na ABC 17. března nazval ruského prezidenta Vladimíra Putina „zabijákem“.

Struggle-La Lucha informovala, že prezident Joe Biden má dlouhodobé napojení na pravicový režim v Kyjevě. Po podpoře převratu v únoru 2014 se stal Biden, tehdejší viceprezident USA, osobou zodpovědnou za dohled nad novým režimem, aby zajistil prosazení zájmů velkých amerických firem a sil NATO. K nim patřilo vyhlášení úsporných opatření/škrtů, politická represe, privatizace i válka na Donbase.

Dlouhodobým cílem amerického imperialismu od začátku 90. let je způsobit rozpad sousední Ruské federace, což zahrnuje i pokračující expanzi vojenských sil NATO k hranicím Ruska.

Klíčovou složkou amerického převratu na Ukrajině bylo využití krajně pravicových nacionalistů a neonacistických skupin. Právě tyto skupiny poskytly úderné jednotky převratu v roce 2014, které prováděly násilná opatření proti ukrajinské opozici a jako „dobrovolnické prapory“ rozpoutaly útok na Doněck a Lugansk, jejichž obyvatelé se zdrcující většinou vyslovili pro nezávislost na Ukrajině. Fašistické gangy byly následně integrovány do ukrajinské armády i policie.

Dnešní americký prezident Vladimir Zelenský spoléhá při zvyšování nátlaku na republiky Donbasu a na Rusko opět na tyto samé skupiny. Novinář Dimitryk Rodjonov takto například zaznamenal velké počty jednotek napojených na fašistickou skupinu Pravý sektor při jejich přesunu na pozice blízko Gorlovky.

„Podle citovaných zdrojů se bojovníci opevnili v Konstantinovce a Dzeržinsku. Příslušníci Pravého sektoru neskrývali svoji přítomnost, otevřeně nosili svoji symboliku a zastrašovali místní obyvatelstvo. Vojáci obsadili domy civilistů a v některých případech vyhnali jejich majitele. Místní úřady proti tomu nic nepodnikli – nikdo se nechce proti nim vymezit,“ vysvětlil Rodjonov.

Ukrajinští neonacisté považují rusky mluvící obyvatele Donbasu za podlidi, které je třeba „vyčistit“. Stejné názory mají i na další národnostní menšiny i na Ukrajince s levicovými a antifašistickými názory.

Kromě války na Donbase, která si už podle OSN vyžádala na 14 tisíc životů, bylo nejzřetelnějším vyjádřením jejich úmyslů zmasakrování 48 antifašistů a dělnických aktivistů v ukrajinském městě Oděsa 2. května 2014.

Zatímco 6. ledna se ve Washingtonu shromáždili fašisté na podporu Donalda Trumpa, ukrajinské fašisty povzbudilo, když se úřadu amerického prezidenta chopil Joe Biden. Je ironií, že ukrajinští nacisté rovněž cvičili některé z bělošských rasistů podporujících Trumpa, kteří se účastnili shromáždění „Sjednoťte pravici“ v roce 2017 v Charlottesville, která skončila zabitím antirasistické aktivistky Heather Heyerové.

Pro pracující ve Spojených státech je důležité pochopit, že obě kapitalistické strany hájí zájmy imperialismu a vykořisťování lidí v cizině i na domácí půdě. Dnes se vůdci Demokratické strany mohou tvářit, že jsou proti fašistům i skupinám hlásajícím bělošskou nadřazenost v USA, ale ve skutečnosti jsou okamžitě ochotní využívat těchto sil v zahraničí, pokud to poslouží zájmům Wall Streetu.

Pracující v USA jako jsou dělníci bojující za vznik odborů ve skladišti Amazonu v Bessemeru v Alabamě mají více společného s dělníky v Donbasu ohrožovanými bombami a blokádou, i s dělníky Ukrajiny bojujícímu proti škrtům, než s těmi, co sídlí v Bílém domě, bez ohledu na to, že je dělí geografická vzdálenost, jazyk nebo kultura.

Je naší povinností požadovat: Ne válce na Donbasu! Spojené státy pryč z Ukrajiny!

https://www.struggle-la-lucha.org/