• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

10
SRP
2014

Ukrajinou se masově šíří protesty proti válce

Štítky: Akce, Politika, Společnost, Ukrajina
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

peaceBoje na východě Ukrajiny pokračují již několik měsíců a zatím se nezdá, že by se chýlily ke konci. Přes opakované zprávy o „rozhodující“ ofenzívě proti rebelům se ukrajinské armádě, národní gardě a různým soukromě financovaným batalionům nedaří zlomit rezistenci odpůrců současné kyjevské vládě, kteří jsou zjevně podporováni přílivem nových sil i zbraní z Ruska. Zatímco civilní populace východních měst trpí, pozvolna stoupá i počet vojenských obětí války na straně Kyjeva. Navíc se armáda ve zbídačené zemi potýká s řadou vážných problémů a není tedy divu, že se proti celé válce začíná mezi lidem vzmáhat odpor.

Tento odpor začal již před mnoha týdny přerůstat do veřejných protestních akcí, které měly zprvu charakter spontánních lokálních vystoupení, ale později začaly zvláště v určitých lokalitách nabývat charakteru masového hnutí.

Již 19. června proběhl například protest matek a manželek odvedených vojáků v západoukrajinském městě Mahala. Desítky žen zde na přechodu pro chodce zablokovaly pro dopravu významnou čtyřproudou komunikaci mezi Žitomírem a Černovicemi. Ženy protestovaly zejména pod dojmem zpráv od svých blízkých, že ve vojenských jednotkách účastnících se bojů proti východoukrajinským rebelům panují špatné poměry, nekompetentnost velitelů, vojáci jsou vyčerpaní, nemají dostatek jídla a pijí dešťovou vodu. Ženy si také stěžovaly, že nedochází k jejich slíbenému pravidelnému střídání. V podobném duchu došlo k protestům menšího rozsahu také přímo v Kyjevě.

Nešlo ještě o protesty proti válce jako takové, ale spíše proti jejímu špatnému vedení ze strany vlády a panujícím nepořádkům. Již tady se ale projevil třídní prvek protestů, kdy ženy ostře odsuzovaly bohorovnost a neschopnost papalášů a žádaly, ať na frontu odkráčí místo jejich synů a manželů „páni“ z vlády, generálních štábů a vysoké šarže – ať si taky zkusí, jak je to „snadné“ bojovat.

Protiválečné protesty jako masové třídní (a genderové) hnutí

Protiválečné protesty se ovšem výrazně zintenzivnily a zradikalizovaly po vyhlášení dalšího, již třetího kola částečné mobilizace mužů mezi 18 a 60 lety, k němuž došlo 22. července. Již ve stejný den zaútočili naštvaní lidé ve městě Bohorodčany (Ivano-Frankovská oblast na jihovýchodě země) na vojenský registrační úřad a zapálili zde formuláře povolávacích rozkazů. Další veřejné protestní akce proti mobilizaci branců proběhly ve stejné oblasti ve městech Vesti a vesnici Jaremča a také ve Lvovské oblasti ve městě Sambor.

25. července se desítky žen – matek, sester, manželek, přítelkyň a kamarádek vojáků ze 79. výsadkového pluku opakovaně zúčastnily blokády Varvarovského mostu v jihoukrajinském městě Nikolajevě. Ženy napsaly dopis prezidentovi Porošenkovi, aby zajistil návrat jejich blízkých, ale prezident ani nikdo jiný jim neodpověděl. Protesty se pak protáhly na tři dny, během nichž došlo i k menším střetům s policií a naštvanými řidiči. 27. července již blokádu rozehnala policie a některé účastnice zatkla. 25. července došlo rovněž k blokádě silnice Černovice-Novodněstrov v Černovické oblasti na západě země, které se účastnily obyvatelky šesti blízkých vesnic.

Podobné protesty spojené s blokádami cest se spontánně rozhořely 28. července na několika místech v regionu Bukovina. A ve stejný den vypukl po delší době zdánlivého klidu protiválečný protest také v Oděse. Na akci se objevily opět především manželky a příbuzné vojáků, z nichž některé držely transparenty s hesly typu „Žádná válka? Žádná mobilizace!“

Protesty se podle všeho dále radikalizují: 27. července již rozhořčení občané z Černovické oblasti konfrontovali armádního důstojníka, který v oblasti distribuoval povolávací rozkazy, respektive si ověřoval stavy možných branců. Lidé na armádního úředníka křičeli, že nechtějí válku, že do ní žádného muže nepustí. „My jsme na žádném Majdanu nebyli, my jsme ty problémy nezpůsobili, ať si je vyřeší ti, kteří je vyvolali“, „Veškerý bordel udělali oni a po nás teď chtějí, abychom jej uklízeli“, „Kašleme na tu vaši vlast a na tu vaší válku!“, „Je nám zle z vlády a úřadů. Samy utekly jako krysy z potápějící se lodi, ale naše syny posílají na smrt“ – tyto a další výroky pršely na hlavu oficíra, který zůstal bezmocně a s rozpaky stát opodál, když lidé na ulici zapálili modré registrační formuláře.

O dva dny později již ženy ve městě Novoselyci zpolíčkovaly místního zastupitele za fašistickou stranu Svoboda, jehož synové se nějakým řízením neocitli mezi odvedenci na rozdíl od synů mnoha místních rodin. Ukrajinou se všeobecně šíří představa – lhostejno do jaké míry pravdivá, že bohatí a vlivní mohou své syny, příbuzné či známé z odvodů jednoduše za úplatek vykoupit. To samozřejmě přilévá olej do ohně šířící se nespokojenosti, která stále více nabírá podoby občanské války mezi bohatými a chudými, privilegovanými a neprivilegovanými, o které psal ve svém článku aktivista ukrajinské Borotby, Viktor Šapinov (ZDE).

Potvrzuje to i fakt, že protesty zachvátily zejména oblasti západní Ukrajiny, dosavadní baštu sil Majdanu. Tyto regiony patří obecně k těm nejchudším a důležitou roli sehrává také fakt, že rodina si tu stále udržuje (nebo kvůli zavírání továren a kolchozů znovu získala) tradiční patriarchální strukturu: žena pečuje o domácnost, děti a staré rodiče, zatímco muž zajišťuje rodinu ekonomicky. Odvod mladých manželů a synů do války proto rodiny nesou zvlášť těžce.

Bouřící se Zakarpatí

K největším protestům dnes dochází v Zakarpatské oblasti, regionu, který se vedle své chudoby navíc svoji kulturou, historií, etnickým složením a politickými preferencemi výrazně vyděluje ze zbytku západní Ukrajiny. Oblast, která od referenda v roce 1991 marně čeká na přislíbenou autonomii (tu, mimochodem, měla přislíbenou a i za dob „naší“ první republiky a nikdy ji nezískala) a kterou obývají svébytní Rusínové a Huculové a početné menšiny Maďarů, Rumunů i Romů, nikdy nefandila haličsko-ukrajinskému a volyňsko-ukrajinskému nacionalismu Lvova a Kyjeva.

28. července se více než dvě stě lidí, převážně žen všeho věku, shromáždilo v obcích Rafainovo, Gaty, Ruškek, Dolní Koropec, Fornoš, Velké Berehy a na dalších místech na mírumilovných protestech. Šlo o akci, kterou přes sociální síť svolal obyvatel vesnice Dertsen nedaleko Mukačeva. Následně došlo k blokádě významné silnice u vesnice Žnyatino. Kamiony i osobní auta zůstala trčet v zácpách a dovoleno projíždět měly pouze sanitky. Místní ženy si mezi sebou také zvolily delegátky zastupující každou vesnici či město a ty pověřily, aby napsaly dopis proti odvodům na místní úřady. Ve Velkých Berezích demonstrantky zabránily předání odvodových dokumentů. 29. července zablokovali obyvatelé obce Rakošino mezinárodní silniční tah z Kyjeva do Čopu.

Hnutí následně zachvátilo celou oblast. Na řadě míst došlo k blokádám silnic, ale i železnic a hraničních přechodů. V Siněviru rozřezali místní lidé pneumatiky vedoucímu místní správy, který je nabádal ke klidu a přijetí povolávacích rozkazů. Ve 25 tisícovém Berehově s maďarskou většinou ženy obsadily budovou vojenské správy, v Mukačevu vyšli do ulic protestovat místní Romové, ke střetům s policií došlo v okrese Rachov a občané při dočasném obsazení radnice v Užhorodě donutili rezignovat pověřeného starostu města, Viktora Ščadeje. Protesty fakticky úplně zastavily mobilizaci v celém Zakarpatí.

Budoucnost protestů?

Vládnoucí moc v Kyjevě dosud proti protiválečným protestům zasahovala poměrně benevolentně. To se však může rychle změnit, když předseda vlády Jaceňuk vydal vůči protestujícím ostrý signál, kdy je fakticky označil za agenty Putina a zrádce. Vládnoucí klika si je vědoma své ošemetné situace v době, kdy se problém protahující se, finančně velmi nákladné války mísí s řadou dalších sociálních problémů – asociálními dopady neoliberálních reforem a škrtů, útěkem obyvatel ze země a nově i efektem ekonomických sankcí.

Nelze tedy vyloučit, že vláda bude muset sáhnout ke krvavému potlačení protestů jako se tak stalo v Oděse a na východě země, nebo naopak dojde k dalšímu rozšíření hnutí, které do sebe zahrne i vzrůstající odpor proti pravicovým experimentům MMF a ukrajinských oligarchů vedených čokoládovým králem.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Co je „dělnická aristokracie“ – existovala v minulosti a existuje dnes?

23 ledna, 2023

Pokračující protesty požadují rezignaci peruánské prezidentky

22 ledna, 2023

Solidaritu s protiválečnými aktivisty z Ruska!

19 ledna, 2023

Rozbroje v královské rodině a pohled na monarchii

18 ledna, 2023

Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba

17 ledna, 2023

Archivy

  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.