Tewodros Mekonnen, ekonom v Mezinárodním centru pro růst, prohlásil, že s rozvíjením ukrajinského konfliktu čelí africké státy s obchodními vazbami na Rusko a Ukrajinu nedostatku zásob obilí a hnojiv.

„Mnoho afrických zemí používají k výrobě potravin dusíkatá hnojiva a ty až ze 70 % dováží z Ukrajiny a Ruska. S postižením nabídky tak musí čelit rostoucím účtům za dovoz,“ uvedl Mekonnen.

Pokud by některé země omezily svůj dovoz hnojiv, snížila by se výroba potravin a jejich ceny by opět vyletěly vzhůru. Údaje z Organizace OSN pro potraviny a zemědělství (FAO) ukazují, že Index cen potravin dosáhl v březnu 159,3 bodů, o 12,6 % více než v únoru, kdy už dosáhl nejvyšší úrovně od svého zavedení v roce 1990.

Podle Mekonnena budou země jako Ghana, Etiopie a Keňa tvrdě zasaženy rostoucími cenami energií a potravin. Situace výrazně postihla jejich vnější platební nerovnováhu a vystupňoval domácí inflaci.

Jiným příkladem je Egypt, který je závislý na dovozu pšenice z Ruska. Po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu se africká země potýká s vysokými cenami chleba, uvedl Mekonnen a poznamenal, že Rusko a Ukrajina společně odpovídají za zhruba 30 % světového vývozu pšenice.

Ke konfliktu došlo v době, kdy se mnoho afrických zemí potýká s oživením z pandemie a globálních pro-inflačních tlaků. Etiopie s ročním dovozem pšenic

e v hodnotě 400 milionů dolarů a dovozem paliv v hodnotě 3 miliard dolarů dnes čelí prudce rostoucím cenám, protože Rusko je v obklíčení sankcí, jeho vývoz energetických surovin je narušen a potenciálně ohrožen embargem, zmínil Mekonnen.

Ačkoliv některé země vyvážející energetické suroviny, jako Nigerie, Angola a Súdán, a také země vyvážející nerostné suroviny mohou krátkodobě získávat vyšší příjmy, většina čistých dovozců komodit musí připravovat, jak nahradit své dovozy, oživit místní produkci a přilákat přímé zahraniční investice, aby se dostaly z krize a vyhnuly se podobným šokům v budoucnu.