Zvláštní zpráva The Financial Times (16. února 2017) publikovala čtyřstránkový článek o „využití a možném nebezpečí umělé inteligence (UI)“. Na rozdíl od obvyklé novinářské žumpy sloužící na redakčních stránkách a v politických rubrikách jen jako megafon názorů Washingtonu, patří Zvláštní zpráva k podnětným stránkám, které provokují k myšlenkám i tehdy, když vycházejí z fundamentálně chybných premis.

Autor Richard Walters představuje několik závažných problémů doprovázejících UI od „obav veřejnosti po nerovnost a nejistotu pracovních míst“. Walters apeluje na ty, které nazývá „kontrolory autonomních systémů“, aby věnovali péči sociálním a politickým třenicím, nebo jinak budou čelit „rozkladu společnosti“. Odborníci a novináři diskutující dlouhodobé a masové ničení dělnických pracovních míst a pozic ve službách, tvrdí, že negativa UI mohou být zmenšena prostřednictvím řízení a sociálního inženýrství.

Tato esej se bude snažit nastolit zásadní témata a otázky vedoucí k alternativnímu přístupu k UI založeném na třídní analýze. Odmítneme přízrak UI jako „Frankensteina“ tím, že rozpoznáme sociální síly, které financují, designují a řídí umělou inteligenci a mají prospěch z jejího negativního společenského dopadu.

Základní úkol: demystifikace umělé inteligence

Všichni experti na umělou inteligenci zdůrazňují, že jde o autonomní systém, který je zbaven jakýchkoliv pojítek k třídní struktuře, uvnitř níž operuje. Jejich verze technologického determinismu postaveného nad a mimo potřeby a požadavky kapitalistů úhledně zapadá do korporátní ideologie novinářské žumpy a apologetů systému.

Mezi základní otázky, na které je třeba dostat odpověď, patří: 1) Umělá inteligence pro koho?; 2) Jak budou plody zvýšené produktivity umělé inteligence rozdělovány mezi kapitál a pracovní sílu? 3) Jak bude pracovní doba, příjmy a důchody rozděleny mezi vlastníky technologie a mezi její výrobce?; a 4) Jakému druhu společensko-ekonomické činnosti bude umělá inteligence sloužit?

„Umělá inteligence“ a příbuzné technologické inovace jsou financovány, navrhovány, kontrolovány a v posledku aplikovány největšími korporacemi a finančními institucemi, aby se snížila cena pracovní síly a zvýšily zisky a konkurenceschopnost mezi kapitalistickými soupeři.

UI a podobné kapitalistické technologické změny jsou společně s přesouváním informačních technologií a tovární výroby do vzdálených zemí hlavní silou působící na zánik dělnických pracovních míst a životní úrovně ve Spojených státech. UI také vedle nesmírných výdajů na imperialistické války a zbrojení, mnohamiliardové sanace bank a podpory finančního neproduktivního kapitálu představuje sílu působící na snižování mezd, platů, životní úrovně, důchodů a později i délky dožití marginalizované dělnické třídy a venkovského obyvatelstva.

Inovátoři a podporovatelé umělé inteligence z řad jednotlivců i malých skupin se ucházejí o podporu kapitalistů při financování, komercionalizaci a „patentování“ jejich „objevů“. Ve skutečnosti je celý průmysl umělé inteligence z větší části vybudován na masivním, z daní financovaném výzkumu veřejných institucí a univerzitních laboratoří, které platily režii za budovy stejně jako platy vědců a profesorů.

Většina zisků pocházejících z IT a umělé inteligence je distribuována mezi vojensko-průmyslový komplex, chemické agro-průmyslové monopoly a dopravu i spotřební zboží výrobních elit. Když nám novinářská žumpa a experti připomínají přínos umělé inteligence pro zdravotnictví, školství a sociální služby, zapomínají už upřesnit, že tyto „inovace“ jsou kontrolovány soukromými zdravotnickými korporacemi, soukromými „charterovými“ školami a elitami veřejného vzdělávacího systému, které usilují o zvyšování zisků, snižování platů učitelů, osekávání vzdělávacích programů a podkopávání studentského vzdělávání. O neutěšeném a roztříštěném stavu amerického zdravotnictví a školství a o nerovnoměrném poskytovaní jejich služeb se nikdy vážně nediskutuje, neboť debatu opanovaly lži a absurdní tvrzení o přínosech umělé inteligence a informačních technologií pro širokou veřejnost.

Daleko od toho být „autonomními“ systémy a předmětem jakési abstraktní „kontroly“, slouží UI, IT a špičkové technologie ke koncentraci bohatství, moci a zisků v několika sekcích vládnoucí třídy, která určuje, jak se bude tato technologie využívat.

Ti, kdo financují vznik umělé inteligence a jejich partneři, řídí vědce, inženýry a obchodníky. Novinářská žumpa je placena za to, že vyhlašuje příchod „historických“ inovací. Média popisují umělou inteligenci jako „strojové učení, formu pokročilé rozpoznávací technologie schopné díky analýze velkého množství dat vytváření úsudků s možností doplňovat lidské myšlení“ (Zvláštní zpráva FT ze 17. února 2017).

V úplném opaku k výše uvedenému tvrzení ale tyto „úsudky“ vytváří vládnoucí třída, která při tom využívá parametrů stanovených elitou, která také rozhoduje o tom, jaké zdroje jsou rozpoznávány, a to tak, aby získala určitý druh informací potřebný pro zvýšení svých zisků, vyvolávání válek, maximalizaci zabíjení a vyvolávání masivního propouštění pracujících. Jedním slovem je to třídní zájem, který diktuje umělé inteligenci, IT a rozhoduje o způsobu využití těchto inovací.

Shrnutí: alternativy

Pokud třída rozhoduje o umělé inteligenci, a v dnešní Americe tím míníme [kapitalistickou] vládnoucí třídu, pak jedině změna v třídní struktuře může nastolit jiné otázky a poskytnout jiné odpovědi na problémy, které jsme si v úvodu nastínili. Pouze zostřením třídního boje, které rozhodne o tom, kdo bude ovládat banky, továrny a společenské instituce, dojdeme i k jiným předpokladům o tom, kdo řídí UI, IT a jiné inovace.

Pouze dělníci, odborníci a vědci, kteří upřednostní naplňování společenských potřeb před maximalizací zisku, mohou vyrobit umělou inteligenci, která sníží věk odchodu do důchodu, zvýší standardy národního zdravotnictví, zajistí rozhodování pracujícími, rozdělí spravedlivěji plody špičkového vzdělávání a informačních technologií všem občanům, sníží společenskou nerovnost a přesune příjmy od kapitálu k pracujícím.

Přeložil: Nikola Čech