V Praze a na celém světě se opět demonstrovalo na podporu Kurdů v Rojavě
1. listopadu se v ulicích desítek měst po celém světě konaly demonstrace a pochody vyjadřující solidaritu a podporu Kurdům v Rojavě. Obyvatelé této autonomně fungující oblasti v severní Sýrii čelí již několik měsíců agresi nábožensky bigotních teroristů z Islámského státu. Ti usilují o ovládnutí značné části Blízkého východu, na které chtějí položit základ globálního sunitského kalifátu, a pro dosažení tohoto cíle neváhají ekonomicky vykořisťovat, zotročovat a v případě odporu vyvražďovat prakticky veškeré své odpůrce a široké skupiny nesunitského obyvatelstva.
Kurdové v Rojavě vytvořili úplně jiný typ společnosti. Po uvolnění sevření Assadovy diktatury zde při hranicích s Tureckem vznikla sekulární autonomní zóna, v níž žijí v míru a rovnoprávnosti Kurdové, Asyřané, Arabové, Arméni, Jezídi, muslimové i křesťané. V Rojavě se moc uplatňuje demokraticky, na decentralizované a samosprávné bázi v rámci obcí a kantonů, při úplném zrovnoprávnění mužů a žen. Tato společnost nyní již po několikáté musí čelit výzvě agrese početnější armády Islámského státu, která je vybavena mnohem modernějšími a účinnějšími americkými zbraněmi (ke kterým přišla při bojích v Iráku). Jednotky Islámského státu páchají bezpočet ukrutností vůči bezbranným civilistům i zajatým vojákům, a pokud by dobyly město Kobani, už by jim pravděpodobně nic nestálo v cestě ve „vyčištění“ celé severní Sýrie.
Z tohoto důvodu vznikla výzva k celosvětové akci 1. listopadu na podporu Kurdů v Rojavě a Kobani, výzva na podporu humanity proti bestiálnímu tmářství. Za výzvu se postavila řada socialistických a anarchistických organizací, intelektuálové, odboráři, novináři, pokrokoví politici a aktivisté. Mezi jmény osobností podporujících výzvu čteme například jména světoznámého lingvisty a filozofa Noama Chomského, arcibiskupa Desmonda Tutu, nositele Nobelových cen Jose Ramose-Horty, Dario Fo a Adolfo Peréze, aktivistky a spoluzakladatelky organizace Matky z Plaza de Mayo, Nory Cortinasové a mnoho dalších jmen. Výraznou podporu získala výzva v Indii, Itálii a Baskicku.
To hlavní ale je, že výzva byla vyslyšena. První listopadový den tak skutečně do ulic desítek měst vyrazili lidé vyjádřit svoji podporu bojující Kobani a Rojavě. Vedle požadavku umožnit přísun zbraní a bojovníků na Kurdská území se na demonstracích nesl i požadavek odstranit Kurdskou stranu pracujících ze seznamu teroristických organizací, kam ji vlády Turecka, USA a EU řadí, a propustit jejího vězněného bývalého předsedu Abdullaha Öcalana na svobodu. Ostré kritice byla podrobena turecká vláda také za to, že tiše umožňuje vyzbrojování a financování Islámského státu a průchod zahraničních rekrutů do řad islamistů přes své území.
Nejinak tomu bylo i v Praze, kde se lidé sešli v krátké době již na druhé solidární akci s Rojavou, tentokrát na náměstí Republiky. Organizátorem akce byla opět iniciativa Ne rasismu. Tři řečníci z řad v Česku žijících Kurdů a anarchistů oslovili přítomné publikum čítající něco přes sto osob vysvětlením důvodů solidární akce, informovali o již zmíněné výzvě a také o úmyslu přejít k praktické organizaci pomoci pro Rojavu formou finanční sbírky. Po projevech okořeněných ukázkami kurdské hudby se účastníci vydali na kratší pochod přes Příkopy a Můstek na Jungmannovo náměstí.
V průvodu zněla hesla typu No Pasaran! (odkazující na antifašisty bojující ve španělské občanské válce v 30. letech); Ať žije mezinárodní solidarita; Down, down ISIS!; Turecko – terorista! a řada hesel v kurdštině. Celá akce proběhla bez jakýchkoliv problémů a získala si i zájem mnoha kolemjdoucích. Samozřejmě, účast by mohla být o něco lepší, ale snad se v pasivním a do sebe zahleděném Česku jednou také dočkáme.
Levá perspektiva opět přináší výběr fotografií ilustrujících atmosféru celé solidární demonstrace a o dalším vývoji solidární kampaně s Rojavou vás budeme i nadále informovat.