• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

20
KVě
2022

Válka na Ukrajině a její důsledky v Evropě

Štítky: Evropa, Rusko, Ukrajina, válka
Autor: Leopold Vejr
komentář : vypnuto

Tisíce obětí války na Ukrajině, šovinistické štvaní a uprchlická krize

Zprávy Organizace spojených národů uvádějí k 15. květnu 3 668 zabitých a 3 896 zraněných civilistů od vypuknutí ruské imperialistické agrese proti Ukrajině 24. února. Počty zemřelých vojáků jsou velmi nejasné, zveřejňovány jsou různé naprosto odlišné odhady. The New York Times zveřejnil 19. dubna, tedy již před měsícem, odhad padlých ukrajinských vojáků v obrovském rozmezí 5 500 – 11 000. Britská vláda zveřejnila 25. dubna odhad 15 tisíc zabitých vojáků Ruska a jeho spojenců. K 15. květnu britské ministerstvo obrany odhadovalo ruské (a „proruské“) ztráty přibližně v rozmezí 58 – 63 tisíc vojáků, bez rozlišení zabitých, zraněných a zajatých. Ukrajina k 17. květnu uvádí 28 tisíc zabitých ruských vojáků.

Komunistická strana Ruské federace pokračuje v šovinistickém štvaní, jehož jedem otravuje mezinárodní komunistické a dělnické hnutí. Předseda KSRF Gennadij Andrejevič Zjuganov tvrdí v prohlášení z 16. 5., že „ruský svět je založen na principech spravedlnosti, kolektivismu a vzájemné pomoci, respektu ke kultuře a náboženství jiných národů. Rozhodně to je důvod, proč se šíří nenávist vůči nám v Evropě, stále hlouběji se nořící do nedostatku duchovnosti, do degradace a odmítání tradičních hodnot.“

Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky v polovině května uvedl, že od začátku ruské invaze uprchlo z Ukrajiny přes šest milionů lidí. České vízum dostalo 343 tisíc lidí (což je suma blížící se počtu obyvatel Brna). 415 tisíc ukrajinských občanů odešlo na Slovensko.

Stovky romských uprchlíků z Ukrajiny přespávají od začátku května na pražském hlavním nádraží. K 9. květnu jich bylo téměř 500, k 16. květnu cca 300-400. Tato situace pochopitelně vzbuzuje u nemalé části českého obyvatelstva obavy a jitří protiuprchlickou a protiromskou nenávist.

14. května začalo obsazování stanového městečka pro ukrajinské uprchlíky v Praze-Troji s kapacitou 150 míst, která je jednak nedostatečná, jednak je určeno jen pro dočasné ubytování a není známo, co bude s uprchlíky dál, pokud dobrovolně neodejdou jinam.

Ve stejné době, kdy část Čechů projevuje šovinistické tendence a xenofobní obavy, žije v zahraničí až 250 tisíc občanů ČR a až 2,5 milionu lidí českého původu.

Válka jako poslední záminka pro Finsko a Švédsko ke vstupu do NATO

Švédské království a Finská republika podaly 18. května žádost o přijetí do Severoatlantické aliance (NATO). Aby bylo jejich členství možné, musí přihlášku schválit parlamenty všech stávajících 30 členských států. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal 13. května slyšet, že „není nakloněn“ vstupu Finska a Švédska do NATO a že Turecko jejich vstup nepodpoří. Zdá se však, že mu jde spíše o mediální pozornost, posílení vlastního významu v domácí i zahraniční politice a získání výhod za „umoudření“, než že by byl skutečně odhodlán rozšíření NATO zablokovat.

Erdogan kritizuje Švédsko a Finsko za údajné hoštění organizací, usilujících o vznik samostatného Kurdistánu, mezi nimi Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou. Přitom PKK je považována za teroristickou nejen ze strany Turecka, ale i USA a EU. Tato strana, původně se hlásící k marxismu-leninismu, přijala později vlastní ideologii založenou na anarchosocialismu a jiných myšlenkách Abdullaha Öcalana, v Turecku od roku 1999 až dosud vězněného.

Ve Finsku pro vstup do NATO hlasovalo 188 poslanců z 200. Proti bylo několik poslanců (ne všichni) Levé aliance, odštěpené v roce 1990 od Komunistické strany Finska a hlásící se k „demokratickému socialismu“. Proti NATO vystupuje i Komunistická strana Finska, která je však mimoparlamentní s výsledkem pouhých 0,13 % v parlamentních volbách v roce 2021. Zveřejňuje nejasnou, všeobecnou argumentaci proti NATO, proti výdajům na zbrojení, proti válkám a za mír, zjevně však není schopna přinést reálné řešení a zaujmout jasné stanovisko.

Ve Švédsku se proti členství v NATO postavily dvě opoziční parlamentní strany, Levicová strana (bývalá KS Švédska) a Strana zelených. Současná mimoparlamentní KS Švédska, ve volbách získávající jen stovky hlasů, a tedy výsledky blízké 0 %, zveřejňuje na svých zřídka aktualizovaných internetových stránkách opět jen všeobecné protiválečné deklarace a výzvy proti NATO.

Dle dostupných informací se po ruské agresi proti Ukrajině značně zvýšila podpora finského a švédského obyvatelstva pro ukončení neutrality a vstup do NATO. Dokazuje to naprostý neúspěch politiky ruského impéria, které v Evropě ztrácí podporu a kredit, rozbíjí a pohřbívá protiválečné hnutí a mimořádně silně upevňuje síly imperialismu USA a jeho spojenců a jejich podporu ze strany lidových mas, které se oprávněně obávají válečného konfliktu rusko-ukrajinského typu. Pokrokové hnutí zůstává v obtížné situaci, kdy odsuzováním ruské agrese může navenek splývat se západním imperialismem, ale naopak její podporou nebo relativizací zpívá jedním hlasem s fašisty a ostatní ultrapravicí.

S ohledem na skutečnost, že Finsko i Švédsko jsou již před vstupem do NATO pevnou součástí západní koalice vedené USA a vojensky s NATO spolupracují, nepředstavuje jejich vstup do aliance zásadní změnu v domácí ani zahraniční politice a do značné míry je jen formalitou.

Úsilí o ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech

Evropská komise 18. května představila plán REPowerEU, jehož cílem má být ukončení závislosti Evropské unie na ruských fosilních palivech a řešení klimatické krize. Plán počítá s úsporami energie, diverzifikací dodávek energie a zrychleným zaváděním obnovitelné energie, která nahradí fosilní paliva.

Problém bude jistě představovat naprostá neochota zdrcující části obyvatelstva zemí EU, vychovaných v konzumním stylu života a plýtvání, jakkoli šetřit čímkoli, takže přimět je k tomu bude moci jen růst cen energií, který ale nejdříve postihne nejchudší, zatímco nesmyslné plýtvání ze strany takzvané střední třídy a buržoazie bude pokračovat.

Kromě toho zavádění obnovitelných zdrojů energie je velmi drahé a nemalá část obyvatelstva na ně nedosáhne bez štědrých dotací, které ale není odkud financovat (bez přerozdělení majetku, respektive alespoň mnohem výraznějšího zdanění bohatých, což je v kapitalistickém systému málo pravděpodobné a obtížně uskutečnitelné).

Evropská komise uvádí, že na podporu REPowerEU je již k dispozici 225 miliard EUR ve formě půjček v rámci RRF (nástroje pro oživení a odolnost).

Že by Evropská unie dokázala širokým lidovým masám dotovat obnovitelné a ekologicky šetrné zdroje energie tak, aby nebyly dostupné jen bohatým, se nezdá pravděpodobné nikomu, kdo nevěří na pohádky. Například osobní elektromobil je nyní v Česku dostupný od 1,1 milionu Kč, podobný benzínový vůz za 550 tisíc Kč, tedy za polovinu. Pro zdrcující většinu zájemců je i taková cena zcela mimo jejich možnosti, proto si koupí starší ojetý benzínový nebo naftový vůz například jen za několik desítek tisíc Kč, funkční starší elektromobil však dostupný není. Cena vodíkového automobilu začíná na 1,7 milionu Kč.

Nákup a instalace solárních panelů na rodinný dům stojí minimálně desítky, ne-li stovky tisíc Kč, což je pro velkou část domácností rovněž nemyslitelné. Využití například na velkých bytových domech nebo podnicích je u nás dosud také poměrně okrajové, a to i ve srovnání s mnohem méně rozvinutými zeměmi.

Každopádně, ať už bude úsilí EU o energetickou nezávislost na Rusku jakkoli pro ni obtížné a bolestné, Rusko na něj zřejmě doplatí více než EU a je to další ukázkou naprostého krachu imperialistické politiky ruské oligarchie, vedoucí svou zemi k obrovskému úpadku a utrpení. Narůstat bude také závislost Ruska na Číně.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.