Venezuela schválila Dělnické výrobní rady a posílila moc pracujících
Venezuelské národní ústavodárné shromáždění přijalo 2. února nový zákon zacílený na posílení organizované dělnické třídy. Ústavní zákon o Dělnických výrobních radách (CPTT) vznikl v rámci Dělnické komise Ústavodárného shromáždění a byl následně dopracován v rámci širších konzultací.
„Je čas na socialismus,“ prohlásil prezident Maduro po schválení zákona. „Je nemožné přemýšlet o socialismu bez dělnické třídy. Dělnická třída vždycky byla a bude hnací silou v budování socialistické budoucnosti ve Venezuele a v celém světě,“ pokračoval.
Maduro, který je sám odborovým vůdcem, vyzval dělníky k okamžitému zapojení dělnických výrobních rad do národního úřadu pověřeného dodržováním kontroly cen ve Venezuele a do práce na odstranění překážek a problémů v průmyslu země.
Podle Francisca Torrealba, předsedy Dělnické komise Ústavodárného shromážděnía prezidenta zaměstnaneckých odborů metra v Caracasu je tato legislativa zaměřena na zvýšení účasti pracujících v národní produkci.
„Jde o zákon, jehož základním smyslem je podporovat, umožnit a docílit zvýšení spoluúčasti pracujících, kteří nám umožní získat zboží a služby, které jsou systematicky napadány ekonomickou válkou,“ vysvětloval Torrealba. „Dělnické rady budou mít vedoucí úlohu v monitorování a efektivní kontrole nad tím, co se děje v továrnách… Zajistí, že budeme moci zvýšit výrobu zboží a služeb na nejvyšší možnou úroveň, zejména pokud jde o zboží masové spotřeby a základních potřeb,“ dodal.
CPTT by měly pracovat vedle stávajících odborových organizací a neměly by je nahradit. Mají se zaměřit na zapojení dělníků do řízení pracovišť, zatímco odborům by měl zůstat úkol ochrany pracujících a zajišťování dobrých pracovních podmínek.
V paragrafu 7 nového zákona se do CPTT zapojí i další komunitní organizace jako jsou místní ženské skupiny, komunální rady, komuny, ekologické skupiny a další. Paragraf vysvětluje, že všichni mluvčí CPTT budou voleni dělníky a kdykoliv to bude možné, musí zahrnout minimálně jednu ženu, jednoho člena národní Bolívarovské milice a jednu osobu mladší třicet pěti let.
Výroba základního zboží je ve Venezuele často narušena nebo omezena kvůli zhroucení jediného článku výrobního řetězce. Tak například nedávný nedostatek chleba vznikl kvůli problému s dovozem mouky. Jiným příkladem je zpracování surové ropy na benzin. V prosinci, kdy byly kvůli novým americkým finančním sankcím na Venezuelu odmítnuty platby za chemikálie, které jsou pro tuto výrobu potřeba, se celý výrobní proces zhroutil a výsledkem byly dlouhé fronty na benzinových stanicích v celé zemi. A dalšími příklady mohou být nepojízdné autobusy v důsledku nedostatku náhradních dílů nebo výpadky ve výrobě vajec kvůli nedostatku krmiva pro kuřata. Tyto problémy jsou dále zhoršeny korupcí, keťasením a předprodejem surovin vedle dalších nepravostí, které řeší protikorupční vyšetřování generálního prokurátora Williama Saaba v ropném průmyslu a importu.
Paragrafy 11 a 12 vymezují odpovědnost mluvčích CPTT, která zahrnuje odpovědnost za oznamování korupce, keťasení a předprodeje zboží a další hospodářské zločiny, které jsou podle venezuelského práva tvrdě trestány. Mluvčí jsou rovněž pověřeni informováním státních úřadů o problémech ve výrobě tak, aby bylo možné zajistit jejich rychlé vyřešení.
Dělnické rady se původně objevily již v roce 2005 a převážně se rozšířily ve státem řízených podnicích. Od té doby rady tlačily na přijetí zákona, který by reguloval a zajistil jejich existenci a činnost. Schválení takového zákona, který původně v Parlamentu navrhla Komunistická strana Venezuely v roce 2005 jako Zákon o socialistických dělnických radách, se ale vleklo jeho cestováním po různých komisích, aniž by se o něm za celou tu dobu hlasovalo, ačkoliv až do roku 2016 existovala v Parlamentu jasná provládní většina. Kvůli neexistenci zákona potvrzujících jejich existenci pak ale byly rady často ignorovány nebo dokonce pronásledovány manažery závodů, a to jak v soukromém tak ve státním sektoru, jako např. ve státně řízeném tramvajovém systému Tromerca ve státě Merida, kde bylo mnoho zaměstnanců před dvěma lety nelegálně propuštěno z práce právě za organizování takové rady.
Jako odpověď na minulé problémy nelegálního propouštění dělníků snažících se organizovat na svých pracovištích vyhlašuje paragraf 15 „nevypověditelnost“ dělníků účastnících se tvorby rad od chvíle, kdy jsou ředitelé závodu obeznámeni s tím, že v továrně vznikla CPTT. Paragraf 19 pak definuje sankce, kterým bude čelit jakýkoliv člen vedení továrny, pokud se bude snažit bránit vzniku CPTT.
Po přijetí zákona prezidentka Ústavodárného shromáždění Delcy Rodriguezová na Twitteru oslavovala jeho znění, kde se praví, že „Ústavodárné shromáždění splnilo svoji odpovědnost vůči pracujícím naší země! Dělníci jsou historickou hybnou silou sociálně-ekonomické transformace Venezuely.“
Poslankyně Ústavodárného shromáždění Yahris Rivasová vysvětlila, že se dělnické rady „v několika posledních měsících rozvíjí a vykazují pozitivní výsledky ve zvýšení výroby. Rady přispěly k produktivitě, efektivitě výroby a pořádku ve skladech investičního zboží,“ dodala a zdůraznila, že CPTT budou úzce spolupracovat s Místními výrobními a zásobovacími radami (CLAP), které distribuují subvencované potraviny přímo do komunit. Rivasová také vysvětlila, že jedním z hlavních cílů zákona je „upevnit lidovou moc dělnické třídy“.
