Většina Venezuelanů podle nového průzkumu veřejného mínění zveřejněného 13. července nevěří, že by pravicová opozice byla v budoucnosti schopná vyřešit ekonomickou krizi.

Průzkum zveřejněný jednou z nejdůvěryhodnějších nezávislých agentur Hinterlaces ukázal, že 71 % Venezuelanů věří, že opozice v současnosti nemá žádný konkrétní plán, jak řešit hospodářské neduhy země včetně jedné z největších inflací na světě a propadu státních příjmů.

Průzkum rovněž ukázal, že více než polovina obyvatel Venezuely nevěří, že opozice by dokázala tuto krizi vyřešit, i kdyby se dostala k moci. „Podle posledního dotazování v červnu 2017 jsme zjistili, že 56 % Venezuelanů by dalo přednost tomu, aby problémy země vyřešil prezident Maduro, a to navzdory nespokojenosti, která existuje,“ vysvětlil ředitel Hinterclacesu Oscar Schemel.

Ačkoliv výkonná moc zůstává v rukou socialistického prezidenta Nicolase Madura, venezuelská pravicová opozice v současnosti kontroluje Národní shromáždění poté, co v roce 2015 jasně vyhrála parlamentní volby. Toto vítězství mohlo být ale podle Schemela více zapříčiněno neúspěchy Madurovy vlády než podporou politiky opozice. „Lidé nevolili pro opozici; volili proti hospodářskému řízení a správě, kterou hodnotí záporně,“ poznamenal a pokračoval, „Lidé používají opozici k tomu, aby potrestali Madurovu vládu a donutili ji věci řešit.“

Volební průzkumy rovněž ukázaly, že ačkoliv Maduro opravdu není populární, většina Venezuelanů chce, aby dokončil svůj mandát v úřadě, který vyprší v lednu 2019. Skutečností také je, že Madurova popularita nedosahuje tak nízké úrovně, jako popularita několika dalších současných (ovšem konzervativních) prezidentů Latinské Ameriky, jako například mexického prezidenta Enrique Pena Nietose (17 % v březnu 2017), brazilského prezidenta Michela Temera (7 % v červnu 2017) nebo kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose (14 % v červnu 2017). V porovnání s nimi ještě Maduro s 24 % (březen 2017) nedopadá nejhůře.

To, že Madurova vláda zdaleka neztratila důvěru všech Venezuelanů, zejména pak pracujících a chudých vrstev, ukázalo i nedělní zkusmé hlasování o výběru zástupců do Ústavodárného shromáždění. Zatímco ostré hlasování proběhne až 30. července, již nyní se na podporu myšlenky vytvoření Ústavodárného shromáždění vydaly demonstrativně do volebních místností masy lidí. Zájem o Ústavodárné shromáždění naznačuje i fakt, že o nějaké z 545 křesel v tomto legislativním orgánu se rozhodlo ve volbách utkat na 55 tisíc Venezuelanů.

O této volbě „na nečisto“ ovšem světová a tím spíše ani česká domácí média nepřinesla JEDINOU zmínku a veškerou pozornost věnovala nedělnímu, ústavně neplatnému referendu vypsanému pravicovou opozicí, která se právě proti plánu zřídit Ústavodárné shromáždění vymezuje. Ačkoliv v tomto referendu hlasovalo podle údajů opozice (které ovšem nelze nijak ověřit, protože hlasovací lístky byly po skončení referenda spáleny) přes 7,1 milionu občanů, je to méně než opozice sama očekávala (jednotliví vůdci si kladli za cíl účast 10-14 milionů z necelých 20 milionů oprávněných voličů) a fakticky méně, než získal její (poražený) kandidát v posledních prezidentských volbách v roce 2013. Navzdory lžím kapitalistické mediokracie přitom nebyly účasti občanů v tomto neústavním referendu kladeny nejmenší překážky. Možná i proto okamžitě přispěchal opozici na pomoc americký prezident Trump a začal chrlit nenávistné hrozby proti prezidentovi Madurovi, pokud si „dovolí“ provést volby do Ústavodárného shromáždění. Dosavadní neschopnost pravicové opozice vymoci si přes veškerou podporu korporátního sektoru, lžimédií, paramilitárních skupin a ze zahraničí placených neziskovek svržení demokraticky zvoleného prezidenta Madura zjevně způsobuje, že mnozí v Bílém domě, americkém ministerstvu zahraničí a ústředně CIA začínají ztrácet nervy.

Podle článků Gregory Wilperta a Ryana Mallett-Outtrima (www.Venzuelaanalysis.com ), Iaina Bruce (www.telesurtv.net ) a Jorge Martina (www.marxist.org ) sestavil Nikola Čech