• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

27
BřE
2020

Venezuelská odpověď na koronavirus, která nás může překvapit

Štítky: Amerika, Latinská Amerika, Zdravotnictví
Autor: Leonardo Flores
komentář : vypnuto

Vladimir Putin a Nicolás MaduroV několika hodinách od spuštění registrace se více než 800 Venezuelanů ve Spojených státech registrovalo přes webovou stránku provozovanou venezuelskou vládou do mimořádného letu z Miami do Caracasu. Tento bezplatný let byl navržen prezidentem Nicolasem Madurem, když se dozvěděl, že na 200 Venezuelanů bylo uvězněno ve Spojených státech po rozhodnutí jeho vlády zastavit v rámci ochrany proti koronaviru komerční lety. Slib jednoho letadla se změnil na 2 nebo i více letů, když se ukázalo, že mnoho Venezuelanů ve Spojených státech se chce přemístit zpět do vlasti. Situace ale zůstává nejasná, protože zákaz na lety do a ze země vyhlásila i americká vláda.

Lidem, kteří žijí jen ze zpráv přinášených mainstreamovými médii, může připadat zvláštní, kdo se o své vlastní vůli rozhodl odjet ze Spojených států do Venezuely. Time, The Washington Post, The Hill a the Miami Herald kromě dalších minulý týden ve svých názorových rubrikách popsaly Venezuelu jako chaotickou noční můru. Tyto mediální značky vykreslily obraz koronavirové katastrofy, vládní nekompetentnosti a národa třesoucího se na pokraji zhroucení. Skutečnost Venezuelské odpovědi na koronavirus se ale v těchto mainstreamových médiích vlastně vůbec neukazuje.

Navíc každý z těchto článků upozaďuje škody, které Venezuele způsobují sankce Trumpovy vlády, které měly devastující dopad na ekonomiku a zdravotnictví dávno před vznikem koronavirové pandemie. Tyto sankce ožebračily miliony Venezuelanů a negativně se podepsaly na infrastruktuře jako třeba výrobě elektřiny. Venezuela je omezována v nákupu důležitých a vzácných součástek pro své elektrárny a vznik výpadků dodávek pak vede k přerušení distribuce vody, která závisí na činnosti elektrických pump. Tyto dopady společně s řadou dalších důsledků hybridní války USA proti Venezuele způsobily pokles zdravotnických indikátorů napříč populací. V důsledku sankcí zemřelo na 100 tisíc lidí.

Přímo ve vztahu ke koronaviru způsobily sankce výrazné navýšení nákladů na testovací kity a zásobování léky a znemožnily venezuelské vládě nakupovat zdravotnické zařízení ze Spojených států (a řady evropských zemí). Tyto překážky by podle všeho měly nasměrovat Venezuelu k nejhoršímu scénáři podobnému situaci v Íránu (ostatně také sevřenému sankcemi USA) nebo v Itálii (pustošené škrty a neoliberalismem).

V protikladu k těmto dvěma zemím ale Venezuela podnikla proti koronavirové pandemii několik rozhodujících kroků. Díky nim a dalším faktorům se situace ve Venezuele nyní vyvíjí podle nejlepšího scénáře. V době napsání tohoto článku, 11 dní po prvním potvrzením případu nákazy, je v zemi zaznamenáno jen 86 nakažených a nikdo nezemřel. Její sousedé si zdaleka nevedou tak dobře: Brazílie má 1924 případů a 34 mrtvých; Ekvádor (nejhůře postižený) má 981 případů a 18 mrtvých; Chile má 746 případů a 2 mrtvé; Peru 395 případů a 5 mrtvých; Mexiko 367 případů a 4 mrtvé a Kolumbie 306 případů a 3 mrtvé (s výjimkou Mexika jde o vlády, které se zapojily do snah o změnu režimu ve Venezuele vedených Spojenými státy). Proč si Venezuela vede o tolik lépe než její sousedé v regionu?

Skeptici tvrdí, že Madurova vláda skrývá skutečná čísla a počty mrtvých, že se v zemi skoro netestuje, že není dost léků ani talentu odpovědně pandemii řešit. Ale fakta jsou jiná:

Zaprvé, ve vládním úsilí postavit se pandemii hraje neocenitelnou roli mezinárodní solidarita. Čína zaslala diagnostické kity, které umožní otestování 320 tisíc Venezuelanů, a vedle toho také tým expertů a tuny zdravotnického materiálu. Kuba vyslala 130 doktorů a 10 tisíc dávek interferonu alfa 2B, léku, který pomáhá s uzdravováním pacientů s Covid-19. Rusko vyslalo první z řady zásilek lékařského vybavení a kitů. Tyto tři země, o kterých americký zahraničně politický establsihment hovoří jako o skupině zla, nabídly solidaritu a materiální pdoporu. Spojené státy nabídly jen více sankcí a Mezinárodní měnový fond, o kterém se všeobecně ví, že je kontrolován USA, odmítla Venezuele mimořádnou půjčku 5 miliard dolarů, kterou podporuje dokonce i Evropská unie.

Zadruhé, vlád rychle připravila plán na zamezení šíření choroby. 12. března, den před prvním potvrzeným případem, vyhlásil prezident Maduro stav zdravotní nouze, zakázal shromažďování a zrušil lety z Evropy a Kolumbie. 13. března, Den první, byl u dvou Venezuelanů detekován Covid-19; vláda reagovala zrušením výuky, vyhlášením povinného používání roušek v metru a na hranicích, uzavřením divadel, barů a nočních klubů a omezením činnosti restaurací na výdejní okénka a dovoz jídel. Ještě jednou opakujeme, že tohle se odehrálo v den prvního potvrzeného případu. Mnoho států USA k těmto krokům nepřistoupilo dodnes. V Den 4 byla vyhlášena celonárodní karanténa a byl aktivován online portál Sistema Patria (Domácí systém) sledující možné případy Covid-19. V den 8 bylo nakaženo 42 osob a přibližně 90 % populace se řídilo karanténou. V den 11 vyplnilo webový dotazník v Sistema Patria přes 12,2 milionu lidí. U více než 20 tisíc jedinců, kteří udali, že jsou nemocní, proběhla přímo v jejich domech návštěva profesionálních lékařů a 145 z nich bylo indikováno na testování přítomnosti koronaviru. Vláda odhaduje, že bez těchto opatření by dnes měla Venezuela 3000 nakažených a velký počet úmrtí.

Zatřetí, venezuelský národ byl na řešení krize připraven. V uplynulých sedmi letech si Venezuela prošla smrtí široce oblíbeného vůdce, násilnými pravicovými protesty, ekonomickou válkou charakterizovanou nedostatkem zboží a hyperinflací, sankcemi, které zničily ekonomiku, pokračujícími snahami o převrat, pokusy o vojenské povstání, napadáním veřejných služeb, výpadky elektřiny, masovou emigrací a hrozbami vojenského zásahu USA. Koronavirus je jiným typem hrozby, ale předchozí krize vytvořily mezi venezuelským lidem rezistenci a zesílily solidaritu mezi komunitami. Na ulicích není vidět panika; místo toho jsou lidé v klidu a chovají se podle pokynů zdravotníků.

Začtvrté, masová organizace a lidé na prvním místě. Do popředí boje s nákazou se dostaly komuny a organizované komunity, které vyrábějí roušky, udržují v chodu systém potravinového zásobování (balíčky potravin na 1 měsíc pro 7 milionů rodin), umožňují lékařské návštěvy dům od domu a kontrolují používání roušek a ochrany na veřejnosti. Pro návštěvy domů bylo vycvičeno přes 12 tisíc mediků v posledním nebo předposledním ročníku studia. Vláda rozhodla o odložení splátek nájemného, zavedla zákaz propuštění z práce, dala pracujícím finanční bonusy, zakázala telekomunikačním společnostem kohokoliv odpojit od telefonu nebo internetu, dohodla se s hotelovými řetězci o případném poskytnutí 4000 lůžek, pokud by se krize prohlubovala, a slíbila proplácení platů zaměstnanců v malých a středních podnicích. Navzdory zdravotní krizi navíc spojené s hospodářskou krizí a sankcemi se Venezuela rozhodla zajistit lidem jídlo, bezplatnou zdravotní péči a široké testování a také ulevit dělnické třídě od dalších ekonomických tlaků.

Americká vláda zatím neopověděla na výzvu Madurovy vlády umožnit výjimku pro Conviasa Airlines, národního leteckého přepravce zahrnutého pod sankční opatření, letět s Venezuelci, kteří uvízli ve Spojených státech zpět do Caracasu. Vzhledem k tomu, co se v USA děje, kde léčba Covid-19 vyjde lidi na skoro 35 tisíc dolarů a vláda zvažuje dát prioritu ekonomice před lidskými životy, asi Venezuelané ve Spojených státech došli k závěru, že pro fyzické a ekonomické přežití koronaviru bude mnohem lepší, budou-li v zemi, která si zdraví občanů váží víc než podnikových zisků.  

CODEPINK, 24. března

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.