Venezuelská opozice vítá vítězství Bolsonara a volá po intervenci
komentář : vypnuto
Venezuelská opozice přivítala vítězství ultrapravicového kandidáta Jaira Bolsonara v nedělních brazilských prezidentských volbách a vyzvala jej, aby v souladu s jejich politickými cíli intervenoval přímo ve Venezuele. Bolsonaro zvítězil v druhém kole voleb s 55 %, ačkoliv skoro 10 procent elektronických hl. lístků bylo prohlášeno neplatnými, nebo na nich bylo vyznačeno, že hlasující nevolí ani jednoho z kandidátů. Absence dosáhla 22 procent, o jeden procentní bod více než v prvním kole.
Poté, co na základě nepodložených obvinění z korupce došlo ke spornému uvěznění a zbavení politických práv levicového předáka Lula da Silvy se předtím neznámý, byť již devětkrát zvolený poslanec Bolsonaro vyšvihl v posledních měsících na čelo žebříčku popularity. Svoji kampaň vedl z pozic sociálního konzervatismu, boje proti korupci a tvrdého postoje k boji s kriminalitou. Krajně pravicový bývalý kapitán brazilské armády, který je široce považovaný za neofašistu, opakovaně vyjádřil nostalgii po brazilské vojenské diktatuře a slíbil „vyčistit“ zemi od levicových sil. Vedle toho pronesl bezpočet dalších výbušných rasistických, sexistických a homofobních poznámek. Jeho volební tým ale také koketoval s vojenskou akcí proti Venezuele, což vzbudilo obavy, že by se Brazílie mohla stát nástupištěm pro Amerikou vedený úder proti Caracasu.
Po nedělním oznámení výsledků odeslal bývalý prezident venezuelského Národního shromáždění a předseda tvrdě pravicové Strany první spravedlnosti Julio Borges pomocí Twitteru Bolsonarovi gratulaci a zároveň jej „pozval k práci na obnově demokracie ve Venezuele.“ Borges v současnosti uprchl před venezuelskými soudy do sousední Kolumbie, kde se skrývá před obviněními ze spiknutí a údajné přípravy srpnového dronového teroristického útoku proti prezidentovi Madurovi.
Ještě pravicovější Strana lidové vůle rovněž přivítala Bolsonarovo vítězství a tweetovala, že doufá, že může „počítat s vašim bojem na záchranu svobody a demokracie ve Venezuele.“ „Doufáme, že vaše vláda přispěje k podpoře míru a svobody ve všech zemích regionu a k záchraně demokracie ve Venezuele,“ vyjádřila se přední funkcionářka Lidové vůle Lilian Tintoriová.
Bývalý starosta Caracasu a jiný uprchlík, pro změnu ve Španělsku, zase za sebe pochválil Bolsonara jako „spojence proti [venezuelské] vládě“. Vyjádření opozičních lídrů kopírovala prohlášení generálního tajemníka Organizace amerických států Luise Almagra, který je sám zuřivým oponentem Venezuely, který tweetoval svoji podporu pro Bolsonarův „vzkaz pravdy a míru.“
„Gratulujeme zvolenému prezidentovi Jairu Bolsonarovi a tleskáme jeho vzkazu pravdy a míru. Může počítat s odhodláním generálního tajemníka OAS podílet se na společné práci pro demokracii, lidská práva, bezpečnost a rozvoj v oblasti,“ vyjádřil se Almagro.
Také americký prezident Donald Trump si pospíšil s gratulačním telefonátem Bolsonarovi a přislíbil mu vojenskou spolupráci. I Bolsonaro po svém zvolení znovu ujistil, že je spojencem Washingtonu a nepřítelem Venezuely a Kuby, když vyhlásil, „že přestaneme vychvalovat vražedné diktatury a přestaneme opovrhovat nebo dokonce napadat význačné demokracie, jako jsou Spojené státy, Izrael a Itálie.“
Venezuelská vláda vydala formální prohlášení gratulující Bolsonarovi s výzvou, aby „pokračoval v diplomatických vztazích založených na respektu, harmonii, pokroku a regionální integraci ku prospěchu našich národů.“ Na venezuelsko-brazilské hranici se v posledních měsících vystupňovalo nepřátelství kvůli nárůstu počtu migrantů, xenofobnímu násilí brazilských komunit a rostoucí brazilské vojenské přítomnosti v oblasti.
Mezitím vyjádřily venezuelské levicové organizace zděšení z výsledků brazilských voleb a mnoho předních osobností a sociálních hnutí si rychle vyhodnotilo, jaký dopad asi budou mít vůči Venezuele. Jedna z předních venezuelských rolnických skupin Bolivarovsko-Zamorův revoluční proud (CRBZ) vydala prohlášení, že výsledek voleb je „skutečným pravým hákem progresivnímu a transformačnímu procesu na našem světadílu.“
„[Výsledek] levici zavazuje velmi pečlivě vyhodnotit důvody a příčiny, proč k tomu došlo… ultrapravice byla schopná těžit z hlubokého rozladění z korupce [v Brazílii], která se ztělesnila v perverzní poltické třídě… [kdy se dříve vládnoucí] Strana práce sama přeměnila na symbol této perverze,“ pokračuje prohlášení CRBZ.
Tajemník Venezuelské komunistické strany pro mezinárodní vztahy Carolus Wimmer podobně zmínil, že nestrukturovaná populistická politika Strany práce musí být zahrnuta do vysvětlení výsledků voleb. „Musíme se vrátit k třídnímu boji… vzestup fašismu v rozvíjející se ekonomice (…) značí nástup prohloubení třídních bojů na našem kontinentu,“ tvrdí. Rovněž zdůraznil roli Spojených států v Bolsonarově vítězství, když připomněl, že ex-stratég Bílého domu Steve Bannon sehrál „důležitou roli v tvorbě kampaně a zobrazení Bolsonara jako vůdce nespokojených.“
Venezuelský revoluční intelektuál Luis Britto Garcia vyjádřil obavy, že výsledky voleb budou představovat zvýšení vojenské hrozby proti Venezuele, když zdůraznil, že „nemůžeme pokračovat bez pohraničních kontrol… Tento nový kontext nás nutí přejít k naprostému přehodnocení naší bezpečnosti a národní obrany… Musíme si být vědomí existence strategií, které usilují o rozdělení Venezuely.“
Chavistický ekonom a bývalý ministr financí Luis Salas nicméně zaujal méně pesimistický postoj, když se domnívá, že „levice obecně a předně levice v Latinské Americe trpí sklonem ke katastrofickým a depresivním dějinným scénářům (…) Bolsonarův úspěch ji určitě krokem zpět a představuje nárůst hrozby, ale není to ani konec světa ani konec dějin.“
Upraveno a doplněno Lucas Koerner, Caracas
