Když se v roce 1865 zrušilo otroctví, začali výrobci horečně hledat jiné zdroje levné pracovní síly. A protože 13. dodatek k Ústavě zakázal otroctví s podstatnou výjimkou jeho legalizace jako trestu za zločin, nemuseli hledat příliš dlouho. Věznice a velký byznys využívají tuto díru v 13. dodatku už více než sto let.

„Insourcing“, jak se vězeňská práce často nazývá, je ještě levnější alternativou, než je outsourcing. Místo vyvádění pracovních míst do Číny nebo Bangladeše dnes výrobci mnohdy volí nucenou práci 2,4 milionů vězňů přímo ve Spojených státech. Když si tak dnes koupíte výrobek s označením „American Made“, máte docela vysokou šanci, že byl vyroben v americkém vězení.

Vězni v průměru pracují osm hodin denně, ale postrádají jakékoliv odborové zastoupení a vydělávají si mezi 0,23 a 1,15 dolarů za hodinu práce, čili asi šestkrát méně než činí federální minimální mzda. Takto nízké mzdy ve spojení s rostoucími poplatky za volání a stravování vedou k tomu, že vězni často z nápravného zařízení vycházejí s většími dluhy, než když do nich přišli. Velké korporace přitom dostávají za zaměstnávání těchto vězňů úlevy na daních ve výši několika milionů dolarů ročně.

Protože téměř každá firma v Americe dnes využívá nějakou formu vězeňské práce k výrobě svého zboží, zde nabízíme pouze několik příkladů společností, které takříkajíc „pomáhají vězňům splatit jejich dluh společnosti“.

Whole Foods Market – drahý supermarketový řetězec specializovaný na organickou stravu, kterému se často přezdívá „Whole Paycheck“ (celá výplata) nakupuje ušlechtilé sýry a ryby připravené vězni, kteří pracují pro soukromé společnosti. Vězni pobírají 74 centů za den práce s výkrmem tilapií, které se pak v elegantním supermarketu prodávají 11,12 dolarů za libru.

McDonald´s – světově nejúspěšnější řetězec rychlého občerstvení nakupuje přehršel zboží vyráběného ve věznicích včetně plastových příborů, kontejnerů a uniforem. Vězni, kteří šijí pracovní uniformy pro McDonald´s pobírají dokonce ještě nižší hodinovou mzdu než ti, kteří je oblékají.

Wal-Mart – třebaže je v podnikatelských zásadách této firmy otevřeně uvedeno, že „nucená nebo vězeňská práce nebude Wal-Martem tolerována“, v jejích obchodech se nachází položky dodávané výrobci využívajícími vězeňské továrny. Wal-Mart nakupuje své produkty z vězeňských farem, kde lidé dřou dlouhé hodiny v úmorném vedru bez dostatečné ochrany proti slunci a bez adekvátního přísunu jídla a vody.

Victoria´s Secret – Spodní prádlo a volnočasové oblečení pro tuto drahou společnost šijí vězeňkyně v Jižní Karolíně. Koncem 90. let byly dvě vězeňkyně zavřeny na samotku za to, že mluvili s novináři a sdělili jim, že jejich pracovním úkolem bylo nahrazovat štítky „Made in Honduras“ štítky „Made in U.S.A.“ Společnost Victoria´s Secret tuto skutečnost odmítla komentovat.

Aramark – Tato společnost, která dodává jídlo středním a základním školám i nemocnicím má zároveň monopol na zajištění stravování ve zhruba 600 věznicích ve Spojených státech. Navzdory tomu má za sebou historii špatných stravovacích služeb včetně obrovského nedostatku jídla, který v roce 2009 způsobil nepokoje ve věznici v Kentucky.

AT&T – V roce 1993 propustil tento telefonní gigant kvůli snaze o zvýšení zisků tisíce svých odborově organizovaných telefonních operátorů. Ačkoliv se firemní charta vymezuje proti vězeňské práci podobně jako společnost Wal-Mart, od roku 1993 využívá vězně jako zaměstnance svých call center a neplatí jim víc než dva dolary denně.

BP – Když BP vypustil 4,2 milionů barelů ropy do Mexického zálivu, vyslala společnost skoro výlučně černošské vězně, aby tento toxický odpad vyčistili, zatímco členové pobřežních komunit, většinou rybáři bez práce, bojovali, aby tak tak vyšli s penězi. Rozhodnutí firmy využít raději vězňů než zaměstnat lidi, kteří kvůli znečištění přišli o práci, rozčílilo celou pobřežní komunitu, ale firma pro smíření neudělala vůbec nic.

V amerických věznicích se od umělých zubů přes záclony až po lahvičky na léky vyrábí téměř veškeré zboží, které si umíte představit. V minulosti i přítomnosti využívali a využívají vězeňskou práci takové společnosti jako Microsoft, Nike, Nintendo, Pfizer, Saks Fifth Avenue, JCPenney, Macy´s, Starbuck a řada dalších. Pro detailnější seznam těchto společností navštivte stránku www.buycott.com Skutečným viníkem je ale vláda Spojených států, neboť celý tento systém trestanecké práce včetně pracovních podmínek a mezd vězňů nastavila společnost UNICOR vytvořená a vlastněná federální vládou USA. Mimochodem, jaká je jedna z nejlépe placených prací vězňů ve Spojených státech? Šití amerických vlajek pro státní policii…

http://usuncut.com