Che Guevarova první gerilová bitva oslavována v Bolívii

Che pomohl v odporu proti Amerikou podporovanému bolivijskému vojenskému režimu.

Bolívie oslavuje 50. výročí prvního vítězství gueril Národní osvobozenecké armády Bolívie Ernesta “Che” Geuvary.

Zástupci státu, příbuzní těch, jež bojovali po boku Che, členové sociálních hnutí a zakladatelé Národní osvobozenecké armády Bolívie, se sešli v posluchárně centrální banky La Paz, aby si připomněli Cheho odkaz. Z Argentiny pocházející doktor, který se stal jednou z klíčových figur Kubánské revoluce, je považován za jednu z nejvlivnějších osob Jižní Ameriky, Bolívii nevyjímaje.

V době, kdy již Che prošel Kongem, aby pomohl v boji proti americkému imperialismu, se s podporou Národní osvobozenecké armády, pokoušel implementovat teorii ohniska o boji gueril, aby svrhl bolivijský vojenský režim Reného Barrientose a ustanovil socialistický stát podobný tomu na Kubě.

Před 50 lety, Che pomohl k vytvoření guerilové armády známé také jako “Nancahuazú Guerrilla”, kterou potom vedl k jejímu prvnímu vítězství ve městě Camiri. Národní osvobozenecká armáda úspěšně přepadla 35 vojáku z Amerikou podporované bolivijské armády. Při zmínce o těchto událostech prohlásil zakladatel Národní osvobozenecké armády Nila Heridia, že Cheho odkaz žije dál skrze guerily a sociální hnutí, které bojují proti autoritářským vládcům. Pablo Ramos, president Bolivijské centrální banky, vzpomínal na jeho zkušenosti s Che na Kubě.

Po měsících tvrdých bojů, kdy Národní osvobozenecká armáda zápasila v bitvě s bolivijskými vojáky cvičenými a podporovanými Američany, byl Che zajat. Po tom, co odmítl cokoliv říct, byl ve věku 39 let 9. října 1967 popraven. Věří se, že režim Reného Barrientose byl instruován CIA, aby Che zajali a zabili.

Den po smrti byly snímky Cheho těla obklopeného bolivijskými vojáky zveřejněné ve světových mediích. Následně byl Che pohřben v malém měst Vallegrande. Několik vesnic a měst na jihovýchodě Bolívie, má památníky připomínající Cheho boj spolu s Cheho stezkou.

Angola oslavuje internacionalismus a antikolonialismus Fidela Castra

S podporou posledního vůdce Kuby byla Angola schopná úspěšně ochránit svou nezávislost. Přetrvávající odkaz posledního kubánského revolucionářského vůdce Fidela Castra, je tento týden, při 40. výročí dne, kdy ikona Jižní Ameriky poprvé navštívila tento národ, připomínán v Angole.

Fidel Castro navštívil Angolu mezi 23. a 27. březnem 1977, méně než dva roky po té, co získala nazávislost na Portugalském kolonialismu. Fidel byl velmi známý internacionalista a angažoval se v pomoci tomu, co vnímal jako odpor proti kolonialismu po celém světě.

Po vyhlášení nezávislosti čelila Angola invazi Jihoafrické armády a požádala o kubánskou pomoc.  Skrze “Operaci Carlota” Kubanci pomohli ochránit novou Angolskou nezávislost a nastolit černošskou vládu.

S Kubánskou podporou Angola měla možnost porazit Jihoafrickou agresi. Toto vítězství se jeví jako klíčová událost pro nezávislost a sebeurčení v širším měřítku na africkém kontinentě. Více jak 330 000 Kubánců bojovalo přes 15 let a 2000 jich bylo při obraně angolské nezávislosti zabito.

Velké množství představitelů Angoly a Kuby příjemně vzpomínalo na Fidelovu navštěvu, na kontakt s jeho osobním charismatem a na Kubánskou podporu země. “Díky Kubáncům jsme dokázali, to co dnes máme. Na Kubě jsem byl desetkrát a cítím se být Kubáncem také“, říká Lucia Ingles, který vedl prezidentskou komunikaci. A dodává, že Fidel byl příkladný humanista. “Rád bych mu poděkoval za pomoc, kterou nám poskytl. Umožnil nám být vůbec dnes v této místnost,“ prohlásil generál Antonio dos Santos Franza, který potkal Fidela při svých studiích na Kubě.

Z http://www.telesurtv.net/english přeložil Antonín Schejbal