Prezentace brožury německých antifašistů

V sobotu 19. ledna se v Liberci uskutečnila prezentace projektu čtrnácti mladých německých antifašistů, kteří se rozhodli zmapovat antifašistický odboj z období nacistické diktatury a s ním spojená místa a památníky.

Akce přilákala několik desítek převážně mladých lidí. Přišli si vyslechnout a diskutovat ambiciózní dílo, které si dalo za úkol posílit internacionální vazby v regionu.

Na počátku úsilí německých antifašistů stála výzva postavit se proti jakýmkoliv projevům nacionalismu, jež, zvláště v době prohlubující se ekonomické krize, opět sílí. Hledali prostor, jak připomenout události, které se staly, a které tak bolestivě zasáhly do soužití národů nejen v našem regionu.

Založili tedy „Iniciativu pro žijící památnou kulturu“ a za cíl si vytkli sepsání brožury, která by se mohla stát zdrojem poučení nejen pro jednotlivce, ale dokonce i pro kolektivy. Své dílo totiž chtějí rozšířit i do škol, kde by mohlo výrazně pomoci pro pochopení a připomenutí toho, co se stalo. Je důležité znát i onu „drobnou“ historii boje proti fašismu a nacismu a vzpomenout na všechny, kteří dali všanc svoji svobodu a až příliš často i své životy.

Během osmnáctiměsíční práce autoři procházeli archívy, hledali záznamy a dokumenty, vedli rozhovory s pamětníky, obcházeli všechna místa a vše i natáčeli. Zcela v duchu projektu bylo i zapojení přátel z Čech a Polska. I Nová antikapitalistická levice participovala na vzniku této brožury. Pomáhali jsme s materiály a namluvili českou část videa.

Na konci práce je atraktivní brožura v němčině, češtině a polštině a přiložené DVD obsahující namluvený text s doprovodným videem z popisovaných míst. Z DVD měli diváci možnost shlédnout dvě ukázky, které ukázaly hrůzu nacismu. První ukázkou byly záběry koncentračního tábora Heinewalde v bývalém renesančním zámku, kde byli vězněni a týráni levicoví odpůrci nacismu. Ve druhém obraze jsme se dostali do místa bývalé „léčebny“ duševně chorých, tzv. „Katharinenhofu“ v Großhennersdorfu, kde se aplikoval program Euthanasie, což bylo cílené vyvražďování postižených lidí, převážně dětí.

V prvním vydání bylo natištěno 100 ks brožur, po kterých se jen zaprášilo. Již nyní se připravuje revidovaný reprint, kde budou opraveny drobné tiskové chyby, které se tam, vinou časového presu, dostaly. Zároveň se usilovně pracuje na webových stránkách, kde budou veškeré informace volně k dispozici. V současnosti stránky obsahují základní informace o brožuře, památných místech a o někdejších antifašistických bojovnících tohoto regionu. Autoři ale počítají, že do dvou měsíců již budou veškeré práce na stránkách dokončené a web plně funkční. Tím ovšem celý projekt nekončí a součástí prezentace byla i výzva ke všem zúčastněným, aby se zapojili s případnými náměty.

Honza Kučera

Celé setkání mělo ještě jeden rozměr, neboť téměř připadlo na výročí tragického úmrtí Honzy Kučery – příbramského antifašisty, ubodaného na schodech restaurace agresivním náckem. Akce byla pojata i jako uctění Honzovy památky a jako připomenutí boje proti xenofobii, rasismu, fašismu a nacismu, které bohužel nejsou historií, ale smutnou realitou dnešních dní.

Je tomu už pět let, co Honzu zavraždili, ale vzpomínka na jeho statečný boj v nás žije dál. Jako pieta byla v místě prezentace vystavena Honzova fotografie se zapálenými svíčkami a letáčky, informujícími o vraždě Honzy rukou zfanatizovaného nácka. Pořídili jsme také hromadný snímek libereckých a žitavských antifašistů se vzpomínkovým transparentem, který byl posléze vyvěšen na most u liberecké knihovny.

Bolestivá historie i přítomnost nás varují a ukazují na nutnost postavit se náckům kdekoliv a kdykoliv. Na pracovištích, ve školách i na ulicích musíme společně bojovat proti jejich chorobně nenávistné ideologii. Budeme prosazovat emancipaci, rovnoprávnost a sociálně spravedlivou společnost bez nacistů.

Společná fotka v Liberci jako vzpomínka na zavražděného Jana Kučeru:

Vzpomínkový transparent vyvěšený u liberecké knihovny:

Čest památce všech antifašistů!
Nezapomeneme! Neodpustíme!

Jiří Svoboda

Více o případu zavražděného Honzy Kučery:
http://nezapomeneme.antifa.cz

Web průvodce po antifašistických památnících a památných místech v německo-česko-polském trojmezí:
http://www.gedenkkultur.info/

Jako doplnění uveřejňujeme vyjádření NAL k brožuře a k její prezentaci na podzim v Žitavě:
Prezentace – Antifašistická minulost německo-česko-polského trojmezí

Na 8. listopadu si Iniciativa pro žijící památnou kulturu (Initiative für lebendige gedenkkultur) ve spolupráci s místní skupinou Die Linke připravila prezentaci knižního vydání průvodce po antifašistických památnících a pamětních místech německo-česko-polského trojmezí. Akce, které se v žitavské knihovně Christiana Weise zúčastnilo přes dvě desítky zájemců, prezentovala 18 měsíční práci dvacetičlenného kolektivu. Podnět, který vedl k vytvoření práce v rozsahu menší knihy, přibližuje jeden z prezentujících: „Stav pomníku, který má připomínat účastníka antifašistického odboje v ebersbašské místní části Neugersdorf, byl špatný. S nápadem na jeho rekonstrukci proto byla nejprve oslovena místní městská rada. Avšak dle mínění jednotlivých radních, peníze na restauraci památníku mohly být uvolněny jen s podmínkou odstranění a změny jeho nápisu mimo původní jasnou antifašistickou výpověď, a to v duchu dnešní doby. Nacistický režim na něm měl být srovnán s érou NDR.“

Toto se podle prezentujícího stalo rozhodující událostí, při které se lidé různého věku sešli u antifašistických památníků (pokud se ještě dochovaly) a dohledávali a dokumentovali jejich historii. Přitom se nezaměřovali jen na německou stranu trojmezí, ale pátrali také v Polsku a České republice. Že se ve výsledku cílem tohoto projektu nestalo jen samotné vydání příručky, komentuje následovně: „Díky rodící se diskuzi ohledně znovuzavedení hraničních kontrol na německé straně trojmezí a s ní spjatým nebezpečným nacionalismem, bylo rovněž cílem tohoto projektu dát znamení pro vzájemné porozumění a poučení. Netolerance a stupňování nacionalistických pocitů přitom k režimu tzv. „národního socialismu“ vedly. Výzkum a dokumentace dějin památníků a pamětních míst může být také připomínkou, aby se nic podobného již neopakovalo.“

Rozhovory s očitými svědky, bádání v archivech a mnoho rešerší dalo vzniknout práci, která byla uvedena nejen knižně v českém, německém a polském jazyce, ale též v mluvené fotoprezentaci na příbalovém DVD. Že se jedná o dobrovolnou práci v rámci kolektivu autorů bez nároku na odměnu, pozná čtenář mimo jiné na řadě typografických a překladových chyb. Jejich četnost však není natolik vysoká, aby při četbě rušila. Na jejich dodatečné opravě se již pracuje. Obsah příručky se soustředí především na přesný popis a dokumentaci památníků a pamětních míst, přičemž hodnocení jejich významu nechává na čtenáři.

Na příběhu odborového domu Swarzer Adler v Žitavě tak například můžeme sledovat vztah nacistů k dělnickému hnutí – po dobytí moci v roce 1933 byl jimi přepaden. Jestliže se kdysi, podobně jako dnes, nacistické organizace oháněly záštitou práv pracujících, text pamětní tabule na odborovém domě by nám měl připomínat realitu: „V roce 1920 byla tato budova zřízena jako nový odborový dům. V roce 1933 zde SA týrala antifašistické odbojáře.“

Prezentovaná příručka ale také na případu padlých příslušníků české finanční stráže dokumentuje silný poválečný nacionalismus vítězů. Na pomníku u severočeského Varnsdorfu se proto můžeme dočíst, že tito zaměstnanci československého represivního aparátu „padli sraženi vražednou rukou našich odvěkých nepřátel.“ Nacionalismus, tentokrát český, zde opět zastíral internacionalistickou povahu dělnického hnutí a komu nakonec posloužil k získání moci je z dějin dobře patrné.

Vlastimil Lepšík