Středoškolští studenti se dnes zúčastňují stávek a akcí proti jednomu z důsledků kapitalistického systému – změnám klimatu. Hnutí Fridays for Future se začínalo formovat již na konci minulého roku. Světově známou představitelkou hnutí proti změnám klimatu se stala švédská šestnáctiletá aktivistka Greta Thunbergová, která upozorňovala na dopady klimatických změn pořádáním školních stávek před švédským parlamentem. Mezinárodní studentské hnutí tak chce upozornit na nečinnost vlád a pasivitu politiků různých států, co se týče jejich postoje k vnímání klimatických změn. 15. března 2019 tak došlo k mezinárodní studentské stávce, která se konala ve více jak 60 zemích světa. V České republice se také konala na několika místech. Tisíce studentů se sešly v Praze, stovky v Brně a Ostravě a desítky v mnoha ostatních městech. Studenti a mladí lidé tak dávají najevo, že jim není lhostejná naše budoucnost, že musíme začít jednat teď hned, nebo bude katastrofa. Podle mezinárodního panelu OSN pro změny klimatu máme jen 12 let na to, abychom výrazně snížili emise skleníkových plynů, protože jinak mohou být důsledky změny klimatu již nevratné. Týká se to biodiverzity ve volné přírodě, ale i kvality potravin a mnoha dalších záležitostí. Na přírodních podmínkách je totiž celé lidstvo existenčně závislé a jako jediné organismy tak v podstatě proměňujeme celý ekosystém. Tím se roztáčí obávaná spirála světové apokalypsy.

Je třeba si však uvědomit, proč dochází k tak drastickému drancování přírody a zásahům do ekosystému. Proč se vlastně chováme k přírodě jako paraziti a ne jako symbionti? Proč vlastně vyrábíme neustále nové a nové výrobky a pak je vzápětí vyhazujeme? Proč nevyrábíme jen tolik, kolik spotřebujeme? Hlavní důvod je ten, že veškerý obchod není řízen samotnými lidmi – spotřebiteli a pracujícími. Na světovém trhu mezi sebou tak soutěží jednotlivé společnosti a jejich společným cílem je vytvoření nejvyššího zisku a jeho neustálé navyšování. Aby na trhu kapitalismu nějaký výrobce byl úspěšný, tak musí vyrábět co nejdostupněji a s nejnižšími náklady. Takový výrobce si tak může stanovit ceny, se kterými překoná ostatní konkurenty a vyhraje. V kapitalismu tak „vyhrávají“ pouze výrobci se zdroji levné pracovní síly a díky bezohlednému chování k pracujícím a k přírodě. Téměř všechen veškerý světový kapitál je tak v rukou nadnárodních korporací. Po celém světě dochází např. k neustálému kácení a vypalování deštných pralesů, jen aby korporace získaly kvalitní a drahé dřevo, aby získaly půdu pro pěstování palem olejných, sóji, tabáku a dalších plodin, které většinou ani nejsou zásadně důležité. Dochází také k těžbě surovin a kovů, kde jsou často v dolech zotročovány i děti. To, že tyto kapitalistické zločiny nevidíme, neznamená, že neexistují. Na Zemi je ohrožena až téměř polovina rostlinných a živočišných druhů, a to jak v důsledku záměrného přímého ničení, tak i klimatickými změnami samotnými.

V západní společnosti si mnoho lidí myslí, že si na Zemi žijeme jako prasata v žitě, a nevědí, jak vypadá odvrácená polovina světa. I my jsme však otroky konzumní společnosti, která z nás dělá pouhé neznalé loutky. Ve světě konzumerismu chce každý výrobce neustále vyrábět a prodávat, a proto musí na své zboží udělat reklamu a přinutit tak spotřebitele ke koupi. Spotřebitelé – konzumenti jsou však na tomto systému závislí, a pokud chtějí důstojně žít, musí se trhu podřídit a zboží si koupit. Musí pracovat mnohem více, než je pro ně potřeba, jen aby mohl trh běžet. Všechny vyhozené potraviny ze supermarketů, všechny plastové odpady, všechny obaly a vyhozené věci – to vše končí na skládkách a v oceánech. To vše my platíme za tu cenu, za kterou si koupíme hotový výrobek. To vše my zaplatíme svoji prací, aby mohl být vyroben i ten výrobek, který skončí na smetišti.

My jako mladí lidé jednou budeme žít v tom vysněném světě budoucnosti. Dle statistik však ta budoucnost tak vysněně nevypadá. Tu tíhu důsledků budeme muset i my jednou odnést a nemůžeme tyto věci dále odkládat na další generace. Uvědomujeme si, že systém, který je založený na volné konkurenci a kumulaci kapitálu prostě již nemůže dále fungovat. Chceme-li žít ve společnosti, kde budou lidé o své odpovědnosti sami rozhodovat, musí se současný kapitalistický systém změnit! Nadnárodní korporace se samy a dobrovolně svého zisku rozhodně nevzdají a budou dál pokračovat v rabování této planety. Je tak životně důležitou úlohou všech pracujících a závislých jednotně se spojit a najít alternativu k tomuto vykořisťovatelskému systému, a to plánovitým rozvojem výrobních sil s uvědoměním všech možných důsledků pro ekosystém. Je třeba změnit konkurenci na spolupráci, parazitizmus na symbiózu.

Jak již plyne z Marxova Kapitálu, vykořisťování člověka a přírody jde spolu ruku v ruce. Environmentalismus nemá žádný smysl v případě, že se snažíme zachovat kapitalismus. Je naivní myslet si, že viníkem jsou spotřebitelé, kteří si mají kupovat jen ekologické výrobky. Všichni konzumenti jsou závislí na kapitalistech, takže vždy berou to, co je jim dostupné. Alternativou tudíž není jakýsi „zelený kapitalismus“ či „ekoliberalismus“. Problém nevyřeší zdanění, ani drobné sankcičky. Je to problém globalizace a problém celé naší planety. Zájmy lidí na celém světě se tak v tomto ohledu v jednotlivých zemích nemění.

I my jako mladí komunisté podporujeme mezinárodní akce k ochraně klimatu 3. května a 24. května 2019, a to s naším heslem: „Zachraňme klima, zničme kapitalismus!“