Zakladatelka Pussy Riot: Američtí liberálové si udělali z Putina obětního beránka
Novinář David Sirota z IBT vedl rozhovor se zakladatelkou a dlouholetou členkou hudebně-politické skupiny Pussy Riot, Naděždou Tolokonnikovou na téma vztah Západu a Ruska a role ruského prezidenta V. Putina. Tolokonniková byla spolu s další členkou Pussy Riot odsouzena v roce 2012 ruským soudem na dva roky do vězení za provokativní vystoupení napadající propojení ruské pravoslavné církve a státní moci a šíření konzervativních, patriarchálních hodnot v Rusku. Navzdory tomu jako radikálně levicová kritička kapitalismu nepřistoupila na hru západních liberálů, kteří se její kauzy snažili a snaží zneužít pro své cíle. To ukazuje i překlad části zmíněného rozhovoru:
Sirota: Měl by se svět Putina bát?
Tolokonniková: Já se ho tedy vůbec nebojím. Nemyslím si, že byste se ho měli bát. Je to prostě chlápek, který tvrdí, že má moc, ale já o sobě také tvrdím, že mám moc a vy také máte moc… Pokud teď mluvíte o liberálních médiích v Americe, která o Putinovi hodně napovídají, myslím si, že je to jen jejich trik, který není lehké prohlédnout… Prostě nechtějí, aby se hovořilo o vnitřních problémech USA.
Sirota: Věříte, že americká politická třída a média hrozbu Putina záměrně přehánějí?
Tolokonniková: Přesně. Pouze hledají obětního beránka, a tak jako má pro tento účel Trump muslimy a mexické dělníky, mají americká liberální média Putina.
Sirota: Co je podle Vás špatného na zobrazení americko-ruských vztahů v americkém politickém diskursu?
Tolokonniková: Já si prostě myslím, že narativ by měl být jiný, než je. Mám pochyby vůči současnému pohledu na Demokratickou stranu, která podle mě brání jen své zájmy a zájmy bohatých lidí, které reprezentuje. A já si myslím, že náš pohled by měl být takový, že všichni oligarchové světa toho často nemají moc společného, často nesdílí stejné názory, ale v jednom se všichni shodnou a všichni sjednotí, a to je ochrana svého vlastního bohatství. Myslím si, že na Putina a na Trumpa bychom se měli dívat z této perspektivy.
Sirota: Myslíte si, že v Rusku bude jednou západní typ demokracie?
Tolokonniková: Evropa má parlamentní republiky a ty skutečně dobře fungují. My máme nominálně také parlamentní republiku, ale ta nefunguje. Myslím si, že jednou mít takovou demokracii můžeme, určitě ano. V tuhle chvíli máme ale v Parlamentu samé loutky a skutečný hlas lidí je umlčován a potlačován. Lze toho ale dosáhnout.
Sirota: Proč si myslíte, že se Rusku až dosud nepodařilo vytvořit funkčnější model vlády?
Tolokonniková: Naše historie… Naše vláda vždycky ruské občany obelhávala a Rusové tak už skutečně politikům nevěří. Už se nechtějí účastnit politiky, protože ví, že když se o to pokusí, může to pro ně skončit ještě hůře, než je to teď. A je nutné říct, že to byla zčásti Amerika, která hrála výraznou roli ve vzniku krize, která nás postihla v 90. letech. A Rusové to tehdy opravdu zbaštili. Zbaštili tu šokovou ekonomiku.
Viděla jsem to ve své vlastní rodině. Moje vlastní rodina je příklad, když jsme v jednu chvíli v roce 1993 neměli peníze ani na jídlo. To všechno vytvořilo na ruských lidech dojem, že když se pokusí něco změnit, budou nakonec chudší, než byli na začátku. Takže i skrz to, co se stalo v 90. letech, jsme si v hlavě vytvořili takové spojení, že demokracie znamená zbídačení a že znamená liberální šokovou ekonomiku. Do těchto dob se skutečně vracet nechceme a tady má Putin skutečně silný argument, když říká: „Já vás aspoň ochráním a zajistím vám určitou stabilitu. Chcete se vracet k neoliberálním reformám, které tu zaváděl Boris Jelcin?“ A lidé říkají, že nechtějí…
Rozhodně nám nepomáhají všechny ty pokrytecké věci, které provádí západní demokracie. Myslím, že bychom se chtěli vydat směrem k Západu, ale když vidíme tolik pokrytectví, které Spojené státy předvádí, jejich vězeňství, masové zavírání lidí a ještě hůř jejich snahy stát se světovým impériem a světovým policajtem, tak se to lidem nelíbí. My to dobře vidíme, i když žijeme tady v Rusku. My nejsme pitomci.
