• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

27
DUB
2013

Zkušenosti z krajů hovoří pro společnou vládu ČSSD a KSČM

Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Právě takový závěr vyplynul ze semináře společně připraveného Masarykovou demokratickou akademií a Klubem společenských věd, konaného 20. dubna na půdě pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tématem byly První praktické zkušenosti z [levicové] koaliční spolupráce na krajské úrovni. Semináře se vedle pracovníků obou institucí a členů protivládních iniciativ zúčastnili také členové krajských zastupitelstev, krajských rad a rovněž hejtman Ústeckého kraje, Oldřich Bubeníček (KSČM).

Pozvání na setkání přijali vedle hejtmana Ústeckého kraje Bubeníčka také krajský radní za Moravskoslezský kraj, Karel Kuboš (KSČM), krajský zastupitel za Jihomoravský kraj, Ivo Pojezný (KSČM) a zastupitel za týž kraj, Michal Škerle (ČSSD). Moderování semináře se ujali Josef Kůta (KSČM) a Jiří Malínský (ČSSD).

Kraje čelí problémům způsobeným vládou

Jako první hovořili zástupci těch krajů, kde po krajských volbách 2012 (resp. Již 2008) vznikla koaliční vláda ČSSD a KSČM. Hejtman Bubeníček i radní Kuboš shodně popsali spolupráci mezi KSČM i ČSSD jako dlouhodobě dobrou, bez jakýchkoliv významnějších třecích bodů. Podkladem k tomu byla výrazná programová shoda (pokud jde o volební programy pro kraje) mezi oběma stranami, ale konflikty nevznikly ani kolem personálních otázek.

Oba výkonní činitelé shodně označili za hlavní problém, kterému musí čelit, financování agendy krajů. V Ústeckém kraji se to týká především neblaze proslulého ROPu (Regionální operační program) Severozápad, prostřednictvím něhož tento a sousední Karlovarský kraj čerpají peníze z fondů EU. Způsob čerpání peněz z tohoto programu nebyl v minulých dobách podroben žádné kritice, a tu „zničehonic“ došlo ke konstatování závažných pochybení. Kontrolní roli a vypracování metodiky při čerpání peněz mělo přitom na starosti ministerstvo financí, Kalouskovo léno (s krátkou přestávkou) od roku 2007, které se dnes alibisticky zříká jakékoli zodpovědnosti, přestože tato byla výslovně konstatována samotnou Evropskou komisí. Hejtman Bubeníček přítomné informoval, že zastupitelé KSČM a ČSSD zaplacení korekce zhruba 1,8 miliard korun odmítli, ani nehodlají sanovat rozpočet kraje půjčkami u bank.

Radní Kuboš v úvodu svého příspěvku zmínil strukturální problémy svého kraje, kterými jsou ekonomický propad a vysoká nezaměstnanost v důsledku útlumu zdejší tradiční hornické a hutnické činnosti a skutečnost, že po rozbití Československa se severní Morava a Slezsko ocitly na periferii republiky. I on vidí velký problém v činnosti pravicí ovládaného ministerstva financí, které krátí dotace krajům ze státního rozpočtu, pomocí současného schématu rozpočtového určení daní podfinancovala rozvoj venkova a škrty ve státní sféře (např. policie, hasičské sbory aj.) nutí kraje zajišťování těchto aktivit platit z vlastních zdrojů.

V Ústeckém kraji nyní chybí zhruba 100 milionů Kč v sociálních službách a značné peníze na financování dopravní obslužnosti. Moravskoslezský kraj si pomáhá k financování úvěry, které využívá na investiční akce. Úvěrové zatížení kraje ovšem nestoupá, což vyvrací fámy pravice o nehospodárném a rozhazovačném stylu vlády levice v krajích. Opak je pravdou, je to politika vládní pravice, která se podílí nejen na zbídačování a zadlužování domácností a podniků, ale negativně se promítá i do činnosti krajů.

Jak stratég Hašek znemožnil ODS

Také Ivo Pojezný a Michal Škerle z Jihomoravského kraje zdůraznili dobrou spolupráci mezi KSČM a ČSSD v kraji. Ta se sice nepromítla do vzniku levicové koalice, nicméně dosahuje nadstandardní úrovně podepsáním tzv. smlouvy o spolupráci. KSČM v současnosti disponuje v Jihomoravském kraji třemi předsedy komisí a jedním uvolněným zastupitelem a její zástupci (stejně jako zástupci dalších stran) mají právo účastnit se jako pozorovatelé jednání rady.

Pojezný zmínil rostoucí sílu levice v Jihomoravském kraji, kdy v krajských volbách 2012 získaly levicové strany 39 mandátů (v roce 2008 36 mandátů) a KSČM se poprvé dostala na pozici 2. nejsilnější strany kraje, kdy „předběhla“ lidovce.

Zastupitel Škerle ve svém referátu poněkud překvapivě obhajoval vytvoření krajské koalice ČSSD s ODS po volbách v roce 2008 (kdy mohla ČSSD vzhledem ke svému výsledku vytvořit dvojčlenné koalice také s KSČM nebo KDU-ČSL). Podle Škerleho koalice vznikla na základě toho, že ODS plně přijala volební program ČSSD včetně tehdejšího klíčového tématu voleb – proplácení poplatků ve zdravotnických zařízeních. To navíc vnímala většina voličů ODS jako zradu a v roce 2012 ODS ve volbách zcela propadla, což Škerle prezentoval jako výsledek promyšlené sociálně demokratické strategie jejího znemožnění.

Fakt, že u značné části ODS nehrají při politickém rozhodování hlavní roli program a vize ale především podnikatelské zájmy kmotrů v pozadí, je všeobecně známý. Vkrádá se pak ale otázka, proč resp. za co ODS právě souhlasila se vstupem do koalice s ČSSD? Na Škerleho  vysvětlení vzniku velké koalice v roce 2008 také někteří účastníci reagovali s neskrývanou ironií, že KSČM má vlastně štěstí, že není v krajské vládě a že se ČSSD tentokrát rozhodla promyšleně znemožnit KDU-ČSL. Na druhou stranu přítomní ocenili, že Jihomoravský kraj na rozdíl od jiných krajů nepřeměnil své nemocnice z příspěvkových organizací na obchodní resp. akciové společnosti, pro které je dosahování zisku přednější než léčba a péče o pacienty.

Participativní rozpočet a potřeba praktických činů

V rámci diskuze přišly na přetřes různé otázky, například návrhy na snížení nezaměstnanosti v krajích a větší zapojení občanských iniciativ a hnutí do regionálního dění. Zástupce Nové antikapitalistické levice i v reakci na popsané problémy krajských rozpočtů a pravicí řízeného podfinancování krajů zmínil alternativu participativního rozpočtu, která nabízí dílčí řešení.

Participativní rozpočet je demokratický proces vzniku a realizace finančních rozhodnutí týkajících se určitého místa (obec, okres, kraj), na kterém se zásadní měrou podílejí sami místní obyvatelé. Ti přicházejí s iniciativou ohledně potřebnosti určitých investic a projektů (např. stavba kanalizace, oprava silnic, vybudování protipovodňové hráze, adaptace objektu pro kulturní a společenské účely, zavedení chybějících dopravních spojení atd…) , diskutují je společně i s odborníky a experty, které má obec nebo kraj k dispozici, demokraticky z nich vybírají ty, které se jim samým jeví nejpotřebnější a následně kontrolují obec či kraj, jakým způsobem jejich rozhodnutí realizuje.

Participativní rozpočet se využívá například v brazilských velkoměstech Belo Horizonte a Porto Alegre (tam bylo toto opatření v roce 1989 uplatněno vůbec poprvé), v kanadském Torontu, severoamerickém Chicagu a New Yorku, na řadě míst ve Francii, Itálii či Spojeném království a nově i v Srbsku nebo v Bratislavě.

Vedle nástroje pro nacházení a realizaci klíčových potřeb samotnými lidmi, kterých se tato rozhodnutí bezprostředně týkají, představuje participativní rozpočet také prostředek permanentní komunikace mezi voliči a zvolenými politiky, posiluje u lidí pocit účasti na správě společnosti, působí proti odcizení a atomizaci, vycházejících z nadvlády soukromého vlastnictví nad lidmi, a posiluje či generuje organizace komunit.

Zástupci krajů přiznali, že o participativním rozpočtu ještě nikdy neslyšeli a nejsou s to k němu poskytnout stanovisko. Někteří účastníci vyjadřovali skepsi, že takové rozpočtování nelze využít na úrovni krajů, kde by se např. pravicové, ekonomicky silné a lidnaté Brno vždycky prosadilo proti venkovu, nebo zazněly obavy, že v českých podmínkách by se participativní rozpočet stal nástrojem v rukou kmotrů a vlivných lobbistických skupin.

Tyto námitky, ač mají určitou relevanci, odrážejí dle mého názoru stále existující propast v rámci české levice, kdy na jedné straně se v rámci akademické sféry a všemožných malých skupin a iniciativ bez závazků teoreticky diskutují všemožné alternativy, zatímco levice v exekuci (ČSSD, KSČM) si jede stále podle svého a uplatňuje tváří v tvář krizi konzervativně-keynesiánská opatření, případně se řídí heslem hlavně nic nezkazit.

Seminář v Brně ukázal, že spolupráce levice v rámci krajů funguje bez problémů a není tedy důvodů, bez ohledu na nějaký zažloutlý papír z Bohumína, k ní nepřistoupit i po volbách do poslanecké sněmovny. Ukázalo se však také, že levice nutně potřebuje aktivisty-praktiky, kteří se vrhnou do legislativní a exekutivní politiky s cílem realizace nových projektů a řešení jakými je například zavádění participativních rozpočtů. Pokud to jde v Kanadě, Brazílii, Francii i na Slovensku, výmluvy o tom, že u nás by to nešlo, nejsou na místě!

Ani diskuze pro diskuzi v rámci intelektuálních kroužků ani rutinérství a „zastupitelský kretenismus“ velkých stran, ale pouze revoluční praxe (třeba i ve formě zásadních reforem prosazovaných zdola i shora) může přinést řešení palčivých problémů dnešní krize.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.