• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

21
LIS
2017

Změna na „levici“?

Štítky: Historie, Levice, Politika, Z domova
Autor: Aleš Hubert
komentář : vypnuto

Reakce na článek Ing. Jiřího Dolejše (http://denikreferendum.cz/clanek/26514-ceska-levice-mezi-minulosti-a-budoucnosti )

„Levice prošla v historii mnoha proměnami. Nyní ji pravděpodobně čeká jedna z největších a je otázkou jejího dalšího bytí a nebytí, aby se zcela neodklonila od své podstaty.“ píše v krátkém článku místopředseda KSČM Ing. Jiří Dolejš publikovaném na webu Deník Referendum.

Tato premisa je pravdivá. Článek vzhledem ke svému rozsahu, nikoliv z nějakého jiného důvodu je příliš obecný a vyznívá nejednoznačně. Myslím si, že jsou v článku použity i pojmy, které mají článek zatraktivnit, ale působí spíše zmatečně a jsou zavádějící. Autor článku přejímá terminologii a pohled na dějiny poplatný ideologii liberálního kapitalismu. Je tohle projev „modernizace“ levice, která má být podle některých soudruhů z KSČM východiskem, které vyvede stranu ze série porážek a zvrátí slábnoucí vliv strany ve společnosti?

Ano, levice si prošla dlouhým vývojem. V dávné době, stejně jako dnes, byla levice heterogenní. Na levé straně politického spektra bylo vždy mnoho politických proudů. Heterogennost levice byla dána několika prvky. Jedním z elementárních prvků rozdělení levice je ideologie, ze které vychází. Druhým, ne samostatným, ale ideologií podmíněným prvkem je skutečnost, že různé levicové proudy vyjadřují zájmy různých (i antagonistických!) skupin. Pominout tyto dvě skutečnosti znamená lístek do říše fantazie. V článku jsem zdůraznění této skutečnosti nenalezl.

Tato skutečnost nejednotnosti levice je pregnantně vyjádřena ve známém díle Manifest komunistické strany: „Socialismus znamenal roku 1847 buržoazní hnutí, komunismus hnutí dělnické. Proto jsme již tehdy velmi rozhodně zastávali názor, že „osvobození dělníků musí být dílem dělnické třídy samé“, nemohli jsme být ani na okamžik na pochybách, které z těchto dvou jmen máme zvolit. Také nikdy později nás nenapadlo je odmítat.“.

Tento výrok nepozbyl nic na své aktuálnosti ani v 21. století v naší společnosti, která je stále třídně rozdělená a stále existují levicové proudy, které vychází z různých ideologických základů, mají rozdílné cíle a slouží různým třídám. Považuji za nutné vrátit se k přesné terminologii, vzdát se nesmyslné relativizace a uvědomit si, že KSČM není a nesmí být „levicí bez přívlastků“, ale komunistickou stranou, tj. stranou vycházející z vědecké marxisticko-leninské ideologie a hájící zájmy pracující třídy. Tím by KSČM zaujala místo, které přísluší straně, která usiluje o likvidaci vykořisťování člověka člověkem, a která se programově hlásí k socialismu.

Ing. Jiří Dolejš ve svém článku popisuje volební zisky levice (míní tím sociální demokracii a KSČ) v historii naší vlasti. Zcela správně zmiňuje moment vzniku Komunistické strany Československa. Je to moment, který by měl pominout málo kdo, má li ambice nějaký vývoj na levici v Československu popsat. Bohužel, interpretace je značně zavádějící a slovník až zarážející, poplatný současnému, antikomunistickému výkladu dějin. Moment rozkolu je ocejchován pojmem schizma. Výraz schizma samozřejmě vzbuzuje konotace s náboženstvím, jelikož původ výrazu značí rozchod z náboženských důvodů. Věřím, že se jednalo pouze o nešťastnou volbu slovníku, na což jsem upozorňoval v úvodu. Důvodem „schizmatu“ měl být vliv bolševické revoluce v Rusku. Ano, samozřejmě, bolševická revoluce v Rusku byla velkým impulzem a velkým příkladem pro revoluční proletariát a pro levicové proudy. Některé si vzaly příklad pozitivní, některé naopak odstrašující. V sociální demokracii na našem území šlo nalézt obojí. Ale nešlo jen o východ, šlo i o západ. Neopomenutelným příkladem muselo být nutně i Německo a povstání Spartakovců, které bylo nemilosrdně utopeno v krvi i za přispění německé sociální demokracie! Nelze pominout prosincovou generální stávku, která vyvrcholila bojem o Lidový dům! V těchto případech se jedno křídlo sociálních demokratů opíralo o proletariát, druhé křídlo o buržoazní moc. To byl moment, kdy už sociální demokracie nemohla dále sehrávat žádnou progresivní úlohu, to byl moment, kdy bylo nutné, aby se to, co bylo revoluční trvale rozešlo s tím, co se stalo v nadcházející etapě emancipačního boje reakčním. Tak se stalo jak v naší republice, tak v mnoha jiných místech na světě, že byly vytvořeny politické strany, které se jasně přihlásily k revolučnímu proudu a ke vědeckému světonázoru – marxismu leninismu.

Sociální demokracie se marxismu zřekla ve své praxi dříve a formálně později. Existovaly zcela jasné důvody, proč bylo nutné se se sociální demokracií rozejít! Jen těžko tuto skutečnost zlehčovat a nazývat schizmatem. A ještě nad tímto stavem lkát, ignorovat objektivní příčiny rozchodu a divit se, proč na ně nemůžeme zapomenout ani po kontrarevoluci 89. roku. Ani „politická soutěž“ o to, který z představitelů buržoazie bude utlačovat pracující následující čtyři roky na tomto stavu, který vyšel z příčin, které nezmizely, nemůže nic změnit. Nelze pominout ani to, že Ing. Jiří Dolejš interpretuje buržoazní volební systém jako „návrat k tradiční politické soutěži“. Naopak, z článku lze vyvodit, že revoluce mají být něco nepřirozeného. Svoboda politické soutěže ve třídní společnosti je také pochybnou floskulí.

V článku, na který reaguji, nalezneme také označení budovatelského úsilí pracujících po druhé světové válce jako „autoritářskou restrukturalizaci společnosti“. To je bizarní pojem, který by spíše než komunistům, příslušel slovníku anarchistické levici. Nalezneme i zmínku o socialismus v nacionálním kabátě, který prý působí „atavisticky“. Téma nacionalismu a jeho využití k zachování panství kapitálu je natolik rozsáhlé, že je možné napsat rozsáhlou práci, ale jedinou větu, to ne, to by bylo příliš málo. Pokud ovšem nebude stačit konstatování, že nacionalismus je stále účinným a stále využívaným nástrojem, který má ohlupovat pracující třídu nespokojenou s poměry, které pramení z kapitalistického systému tak, aby nebyli schopni účinně a organizovaně odstraňovat skutečné příčiny jejího špatného postavení.

Ale dobrá, jdeme k dnešku. Ing. Jiří Dolejš reaguje na aktuální informaci, která byla vyvozena ze sociologického bádání v USA, kdy se ukázalo, že nezanedbatelná část mladé generace preferuje systémovou změnu a nepovažuje kapitalismus za vhodný pro svoji budoucnost.

Ing. Dolejš zcela správně varuje před sebeuspokojením, že to může samo o sobě přinést nějakou změnu. To by si mysleli sociální demokraté, kteří podle své ideologie jednali tak, že socialismus přijde sám od sebe, až nastane ten pravý čas. Respektive, tvrdili to do té doby, než se socialismu jako lepšího a modernějšího systému překonávajícího kapitalismus sami nezřekli.

Společenské nálady mohou být nakloněny systémové změně, ale bez subjektu, kterým je revoluční komunistická strana, ve smyslu avantgardy pracující třídy, progresivní změna nenastane.

Po nedobrých výsledcích ve volbách zesilují hlasy uvnitř KSČM, které volají po změně. Budou se komunisté měnit podle nálad společnosti, která je indoktrinovaná buržoazní propagandou a podléhá mediální manipulaci? Dosáhnout komunisté svého cíle tím, že se budou těmto náladám podbízet? Nebo naopak musí proti buržoazní ideologii bojovat? Tedy kterým směrem se vydat? Je to jasné. KSČM musí jít směrem k revoluční straně, která bude schopná nejen posílat své zástupce do buržoazních zastupitelstev, ale která bude schopná ovlivňovat šířením své ideologie (a vysvětlováním spol. procesů, jejich objasňování…) pracující třídu a také schopna učit pracující organizovat se a bojovat za to, aby systémové změny bylo dosaženo. Pokud se ale KSČM rozhodne jít jiným směrem, bude negovat sama sebe. Stane se jen další sociální demokracií. Ovšem, historická potřeba překonání kapitalismu nezmizí. Této potřeby by se dříve či později chopil jiný subjekt. Já si přeji, aby se KSČM svojí avantgardní úlohy nevzdala. Věřím, že si to přeje i většina členské základny a většina sympatizantů – voličů.

Mgr. Aleš Hubert, předseda ZO KSČM Zbýšov
Převzato z webu www.ksm.cz

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.