V rámci činnosti naší Právní poradny NAL dlouhodobě monitorujeme obtíže a často přímo nezákonnosti, které zaměstnanci ze strany svých zaměstnavatelů zažívají. Nejčastěji se jedná o diskriminaci při přidělování směn, šikanu, nezákonné nařizování práce přesčas, příliš vysoké pracovní normy, práci v nepřijatelném prostředí apod. Velmi často lze ovšem z dopisů vyčíst strach pracujících postavit se svým šéfům na odpor. A nám nezbývá než konstatovat, že jejich strach se dá snadno pochopit.

Momentálně je míra nezaměstnanosti v ČR přes 8 %. Nová pracovní místa vznikají jen velmi ztuha. Mnoho domácností se kvůli řešení bydlení, vzdělání dětí či z jiných důvodů muselo zadlužit. V případě, že by přestali jen na chvilku své dluhy splácet, mohou očekávat, že se na ně hladově vrhne smečka exekutorů. Výpadek v příjmech si tak nemohou dovolit. V takové situaci je jasné, že se bojí své zaměstnání riskovat a pouštět se do konfliktů se svým zaměstnavatelem. Bohužel takový stav vede jen k dalšímu a dalšímu oklešťování práv pracujících a zhoršování jejich celkové sociální situace.

Jednotlivým pisatelům do poradny tak sice radíme jednotlivá ustanovení zákoníku práce, která se na jejich situaci vztahují. Věříme, že i samotné zvyšování právního povědomí u pracujících může přispět k jejich emancipaci. Nicméně nejsme naivní. Zaměstnavatel bude mít proti řeči paragrafů vždy jedno trumfové eso – venku stojí stovky lidí, kteří jsou ochotní nastoupit na Vaše místo. Postavení zaměstnavatelů je v kapitalistickém uspořádání vůči pracujícím naprosto nerovné a samotná znalost práva k vyrovnání jejich pozic nemůže stačit. Těžko prokazatelná šikana nebo prostá výpověď z organizačních důvodů je na straně silnějšího, a i když je často právo na straně zaměstnanců, pokud si chtějí práci udržet, je pro ně často efektivnější mlčet a nezákonnosti prostě zkousnout.

To ovšem platí pouze v situaci, kdy zaměstnanec bojuje sám. Mnoho pracujících, především v továrnách, si nedostatečně uvědomuje, jaký potenciál skýtá institut odborové organizace na pracovišti. V dnešní době jsou jednotlivé výrobní procesy velice dynamické a těsně provázané. Zjednodušeně se dá říci, že ráno se do fabriky dovezou šroubky a večer z ní vyjede finální výrobek. Jakýkoliv prostoj vede v na sebe navázaném řetězci podniků k ohromným ztrátám. Proto jsou také smlouvy mezi podniky ošetřeny velmi vysokými smluvními pokutami, pokud není dodávka řádně a včas předána. Jen jediný den stávky by tak každé továrně způsobil ohromné škody. Pokud se tedy pracující dokážou ve svém podniku zorganizovat, jejich pozice při vyjednávání se zaměstnavatelem se razantně posílí.

Vyzýváme tedy všechny pracující, aby spolu začali o možnosti založení odborů diskutovat. Samotný proces založení odborů je poměrně jednoduchá záležitost, ke které stačí listina podepsaná pouze třemi zaměstnanci a podaná k registraci na Ministerstvu vnitra. Konkrétně se lze poradit např. na místní organizaci ČMKOS:

http://www.cmkos.cz/jak-se-stat-clenem/

Asistenci nabízí i naše organizace. Obecně se dá říci, že v první fázi je nutné nejdříve opatrně otestovat ochotu ostatních kolegů do odborů vstoupit. Přesvědčovat je můžete např. přehledným letáčkem, který naše organizace za tímto účelem vytvořila a který je pod článkem ke stažení.

Je třeba nenechat se odradit lacinými argumenty typu, že odbory jsou zdegenerovaným reliktem předlistopadového režimu. Pracující se organizují již od předminulého století a výsledkem toho nyní žijeme ve společnosti, kde je zakázána dětská práce, kde máme 40 hod. pracovní týden, kde mají všichni rovné volební právo bez ohledu na příjmy včetně žen a mnoho jiných práv, která nám nyní připadají jako samozřejmost. (Na samostatné články jsou práva na rovný přístup ke vzdělání či zdravotnictví, která se nyní ocitají pod neustálým zpochybňováním ze strany vládních reformátorů.) V 19. století tato práva rozhodně samozřejmá nebyla a organizovaným bojem bylo třeba si je vůči vládnoucím třídám a vlastníkům fabrik tvrdě vybojovat. Stejně jako dříve i nyní stoprocentně platí, že ti, kdo drží výrobní prostředky, kapitál a moc ve svých rukou, nebudou z těchto svých zdrojů nikdy dobrovolně rozdávat. Pokud si tak sami pracující svým nekompromisním postojem o spravedlivější podmínky při dělbě práce a zisku neřeknou, nemůže se jim takového zlepšení nikdy dostat.

Leták k odborům – ZDE