Vláda v demisi schválila ve středu 20. listopadu 2013 návrh zákona o zrušení Vojenského újezdu Brdy k lednu 2016. Ostatní výcvikové prostory se mají podle Ministerstva obrany zmenšit o třetinu. Navazuje v tomto ohledu už na činnost předchozí Nečasovy vlády, která dle sdělovacích prostředků ze středy 4. ledna 2012 „definitivně“ rozhodla o zmenšení čtyř vojenských újezdů – Boletice, Libavá, Březina a Hradiště – a úplném zrušení Vojenského újezdu Brdy, kde by měla vzniknout chráněná krajinná oblast (CHKO).

Jednalo se o jedno z mála, ne-li o jediné rozhodnutí této protilidové vlády, které jsem přijal s povděkem. „Neexistuje vojensko-strategický důvod pro to, proč by armáda měla zabírat tuto plochu,“ řekl ministr obrany Vondra. „Vojenský újezd Brdy byl využívaný armádou nejméně, bylo to tak čtyři, maximálně osm dnů do roka. Na náš návrh tedy bude zcela zrušen,“ dodal. (http://zpravy.idnes.cz) Pana Alexandra Vondru chápu. Proč by měli čeští vojáci, loajální bojový oddíl NATO, střílet na umělé terče v Brdech, když mohou střílet do živých lidských terčů v Afghánistánu, Iráku, Libyi a kdekoli, kam je jejich páni pošlou „prosazovat svobodu a demokracii“?

O dějinách Vojenského újezdu Brdy praví jeho oficiální internetové stránky http://www.vojujezd-brdy.cz: „Projekt brdské střelnice byl schválen ministerskou radou 19. února 1926 a následně byla založena v roce 1927 Dělostřelecká střelnice v Brdech. V roce 1940 v době Německého protektorátu došlo k rozšíření vojenské střelnice o území obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť. Objekty v zabraných obcích však nacisté ponechali, po skončení války bylo umožněno všem vystěhovaným se do svých domovů vrátit. Po ukončení 2. světové války se střelnice v Brdech začala opět využívat jako před válkou.“

Na základě dekretu prezidenta Beneše byl konfiskován velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice Brdy. Tímto aktem se např. také zřícenina hradu Valdek stala součástí vojenského újezdu. V roce 1950 byl zřízen usnesením vlády na území střelnice Brdy Vojenský újezd Brdy. V roce 1952 bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského újezdu o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín.

V současnosti má vojenský újezd Brdy rozlohu 260,09 km² a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.“

Od 1. 6. 2011 platí výnos „Zpřístupněné části Vojenského újezdu Brdy“. Vojenský újezd je dle něj rozdělen na trvale přístupné části, části s časovým omezením přístupu (jimi procházejí i turistické značky a cyklostezky) a části uzavřené (režimové). Je zřejmé, že trvale přístupné části funkci vojenského prostoru neplní a plnit nemohou a jejich vyčlenění z něj je už otázkou pouze administrativní. Jenže i administrativa něco stojí, a jak dodnes uvádějí internetové stránky vojenského újezdu: „Vzhledem k ekonomické náročnosti celé operace, NEBUDOU v roce 2011 prováděny změny značení hranic Vojenského újezdu Brdy.“ O situaci v dalších letech se bohužel nezmiňují. Nicméně můžeme zde nalézt plán např. střeleb na listopad 2013, kdy jsou tyto plánovány téměř na každý pracovní den.

Vojenský újezd Brdy by měl být zrušen až od r. 2016, prý z důvodu nutné změny zákona, jež tomu musí předcházet. K čemu jsou nezbytné takové byrokratické průtahy, nevím. Nicméně nevím ani, kolik se do roku 2016 vystřídá vlád a kolikrát bude změněno toto rozhodnutí… (Jen od „definitivního“ rozhodnutí o zrušení újezdu z ledna 2012 stačila padnout Nečasova vláda a podat demisi Rusnokova úřednická vláda.) Vyhlášení CHKO na území zpřístupněného vojenského prostoru považuji za velmi důležité, aby se zabránilo hrozící devastaci přírody po jeho „zcivilnění“. Doufejme tedy, že ke zřízení CHKO skutečně dojde a že ochrana přírody bude v praxi dodržována a přestupky proti ní sankcionovány. Bohužel, je obtížné chránit přírodu v situaci, kdy bohatý investor si buď na příslušných místech zajistí (zaplatí) „výjimku“ a zbuduje v srdci přírody pětihvězdičkový hotel nebo golfové hřiště, případně jej postaví bez povolení a poté zaplatí pokutu, jejíž výše ho nevyvede z míry. Je to podobné jako s ochranou kulturních a technických památek, kde je přístup kapitalistického systému obdobný.

Je třeba prosazovat zachování pozemků po zrušení vojenského újezdu v rukou státu či jeho územně správních celků a vyvarovat se jejich rozprodání či rozdání (restituci) soukromým vlastníkům. To by nejen k účinné ochraně přírody nepřispělo, ale samu myšlenku zpřístupnění Brd by to zpochybnilo, protože na mnoha místech bychom brzy mohli naleznout ploty nebo cedule: „Soukromý pozemek, vstup zakázán!“

Zpřístupnění vojenského újezdu v Brdech prospěje lidu České republiky, na rozdíl od umístění amerického radaru, o jehož zbudování v této lokalitě se před několika lety vážně uvažovalo. Na dnešní poměry dosti početné a bojovné protiradarové demonstrace a kampaně, byť z velké části vedené reformisty, znamenaly průtahy v realizaci tohoto záměru a významně přispěly k jeho zmaření.

Vzpomínám si na písničku Ivana Mládka „Zaražené Brdy“ z 90. let, kde se zpívá, že „Rusové patrně mají tam rampy, u srdce nejvíce bolí to trampy“ (žádné sovětské rakety tam ovšem nebyly) a že „totalitu svrhnem, na Brdy se vrhnem, rakety tam více nesmí stát“. Pěkné hrdinství, dávno po svržení této „totality“ (jednoznačně méně totalitní než polistopadový režim). Je zajímavé, že v 70. či 80. letech Ivan Mládek tuto antikomunistickou píseň, ani žádnou podobnou nenahrál a proti režimu „bojoval“ písněmi typu „Dáša Nováková“ a „Jožin z Bažin“… (Ty jsou alespoň na úrovni…) Nepřekvapí proto ani, že v době, kdy byla stavba amerického radaru v Brdech „na spadnutí“, Mládek neprotestoval.

Setkáváme se s názorem, že brdský vojenský prostor by měl být zachován za účelem udržení zaměstnanosti. Nemyslím si, že prostor využívaný nyní armádou pouze po několik hodin některých dní v roce nabízí práci většímu počtu lidí, než by nabídlo jeho turistické využití. Kromě toho podporovat zaměstnanost umožňovanou armádou, určenou k účasti na nespravedlivých válkách v cizině nebo potlačování nespokojeného lidu ve vlastní zemi, považuji za stejně chybné, jako podporovat např. zbrojní průmysl sloužící imperialistům. V současnosti rozsáhlé vojenské prostory v ČR žádný smysl pro její lid nemají a podporuji proto jejich zrušení, zpřístupnění veřejnosti a přísnou ochranu přírody v nich.

Pryč se žoldáky NATO z Brd, z celé České republiky, z celého světa!