Nařízení vlády ohledně práce z domova
Zaměstnavatel nás nutí 2x týdně chodit do kanceláře. Podotýkám, že jde jen o naše oddělení, všichni ostatní mají homooffice. Naši práci můžeme plně vykonávat z domova, s nikým nepřicházíme do styku, abychom museli být přítomni v prostorách firmy. Můj šéf ale tvrdí, že nějaké nařízení neplatí a nezajímá ho to. Co máme dělat? Je to nespravedlivé už jen proto, že ostatní jsou na homeoffice.
Odpověď:
usnesení vlády ze dne26.října 2020 č.1102 o přijetí krizového opatření mj. v čl. III, bodu 4 nařizuje zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště.
K tomu je však třeba uvést, že přes dané vládní nařízení je stále nutné dodržovat příslušná ustanovení zákoníku práce vztahující se k této problematice. Tedy, je třeba zdůraznit, že zaměstnavatelé nemohou zaměstnancům práci z domova (ve většině případů, neboť rozhodující je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě) jednostranně nařídit, stejně jako na druhé straně zaměstnanci se nemohou bez dalšího domáhat poskytnutí práce z domova, nýbrž je nutné, aby se na ní zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli. Aktuálně tak bude vhodné na zaměstnavatele primárně apelovat, aby možnosti práce z domova (s ohledem na toto poslední, aktuální nařízení) využíval v maximální míře, a práce na pracovišti zaměstnavatele tak probíhala jen v případech, kdy je to nezbytné. Nicméně, jak je uvedeno výše, bez dohody se zaměstnavatelem není možné práci z domova jednostranně prosadit.
Na druhou stranu by měl zaměstnavatel postupovat k zaměstnancům nediskriminačně, a měl by řádně odůvodnit, proč je nutné u určitých zaměstnanců vykonávat práci na pracovišti, zatímco jiným umožnuje práci z domova. Bez hodnověrného vysvětlení takový přístup skutečně může ukazovat na přístup diskriminační. Pokud máte podezření na diskriminační jednání, je vhodné se obrátit na odborovou organizaci, pokud u Vašeho zaměstnavatele působí, která takovou záležitost může se zaměstnavatelem probrat, v krajním případě se lze obrátit s podnětem na prošetření např. na inspekci práce, příp. dokonce podat tzv. antidiskriminační žalobu. Je však vždy vhodné zvážit míru závažnosti nekorektního přístupu zaměstnavatele, přínosy každého konkrétního postupu a jeho případný vliv na další vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.