Chtěla bych se Vás zeptat na téma nařizování dovolené ze strany zaměstnavatele. Přítel pracuje ve firmě s dvousměnným provozem (ranní a odpolední; po-pá) a často dochází k tomu, že jim ze dne na den oznámí, aby z důvodu nedostatku práce zůstali následující den doma, a nařídí jim dovolenou. Když se přítel proti tomu odvolal na zákoník práce, ve kterém je uvedeno, že má zaměstnavatel povinnost dovolenou oznámit alespoň 14 dní předem, bylo mu řečeno, že to vůbec není pravda a že jim mohou dovolenou nařídit, jak chtějí. Nicméně firma ale nemá žádné odbory, které by toto schválily, ani nemá se zaměstnanci dohodu, dle které by mohli dovolenou nařídit v kratší době. A o tom, že by to mělo být bráno jako překážka na straně zaměstnavatele, a měli by být doma např. na 60% mzdy, firma nechce ani slyšet.

Odpověď:

Pravidla pro čerpání dovolené upravuje kogentním způsobem zákoník práce. Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Z výše uvedeného a z toho, co uvádíte ve svém dotazu vyplývá, že zaměstnavatel bezpochyby postupuje v rozporu se zákoníkem práce, a to především s ohledem na nedodržení 14 denní lhůty pro oznámení (z Vašeho dotazu přitom nevyplývá, že by se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na kratší lhůtě). Pokud je to navíc tak častý jev, že by tímto způsobem hrozilo vyčerpání více než 10 dnů dovolené, bylo by porušeno další výše uvedené pravidlo stejného ustanovení zákoníku práce, a to že alespoň jedna část musí činit nejméně 2 týdny vcelku. Nařizování dovolené by rovněž nemělo sloužit k obcházení jiných ustanovení zákoníku práce; jestliže zaměstnavatel pro své zaměstnance mezi svátky nemá práci a z tohoto důvodu jim nařídí zůstat doma, pak se jedná o překážku na straně zaměstnavatele podle ustanovení § 208 zákoníku práce s náhradou mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance (zaměstnanec tedy nebude finančně tratit).

Možnosti obrany jsou zejména následující:

1. Pokud by u zaměstnavatele působila odborová organizace, je vhodné požádat nejprve o pomoc příslušný odborový orgán. Tomu je v rozsahu stanoveném zákoníkem práce dána pravomoc projednávat stížnosti zaměstnanců na výkon práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
2. Problematiku ochrany zaměstnanců v pracovněprávních vztazích řeší inspektoráty práce. Můžete podat v místě Vašeho pracoviště podnět na inspektorát práce, a to ústně v podatelně inspektorátu nebo písemně. Vylíčíte co a jak se Vám u zaměstnavatele děje. Podnět je třeba datovat a podepsat. Trvejte na tom, abyste byl(a) inspektorátem do 30 dnů vyrozuměn(a) o tom, jaké šetření ve věci provedl. Inspektorát může na základě podnětu provést u zaměstnavatele šetření a pokud přijde na nějaké pochybení, vyzve jej k nápravě případně uloží zaměstnavateli pokutu. Aby byla zachována anonymita, může Váš přítel v dokumentu uvést, že se bojí represí ze strany zaměstnavatele. Inspektorát by pak měl učinit opatření k tomu, aby se zaměstnavatel nedozvěděl jméno osoby, která podnět podala.
3. V krajním případě je možno se s nároky vyplývajícími z pracovního poměru obrátit na soud, byť si uvědomujeme, jak může být obtížné se soudit se stávajícím zaměstnavatelem.

Dobré je zvážit možnost zřízení odborové organizace u Vašeho zaměstnavatele. Práva a zájmy zaměstnanců jsou obvykle mnohem lépe chráněna právě jejím prostřednictvím, mimo jiné i proto, že má významné kompetence dané přímo zákoníkem práce.