Zrušení věcného břemene a povinnost oprávněného přispívat na nemovitost
Zajímalo by mě možné řešení následujícího:
Jde o dům v malé obci, kde jsme umožnili otci zřídit věcné břemeno
užívání. Otec v domě nebydlí, má postavený svůj, a tuto nemovitost
nijak nevyužívá. Navrhli jsme mu zrušení VB s tím, že bychom dům
prodali. Jenže najednou si stanovil podmínku že chce 500tisíc ( 1/3 z
prodejní ceny). Dům je nutné rekonstruovat a je zde i malý pozemek,
proto je cena nízká. Dům chátrá a je třeba začít s opravami. Můžeme
donutit otce, když má jen VB, aby na rekonstrukci přispěl? Nebo
alespoň platil náklady na bydlení? Je to docela nefér. V dobré víře
jsme mu kdysi vyšli vstříc a VB nechali zřídit, aby měl jistotu
bydlení. Teď, když to nepotřebuje a hlavně ani nevyužívá si klade
nesmyslné podmínky. Jak to tedy máme řešit? Nebo když by dům prodal, můžou noví majitelé po něm chtít část na úhradu služeb?
Odpověď:
V daném případě připadá v úvahu prakticky pouze zrušení věcného břemene na základě dohody s oprávněným z věcného břemene nebo promlčení.
Zrušit břemeno je samozřejmě možné na základě dohody s oprávněným, bez jeho vůle pak připadá v úvahu ve Vaší situaci pouze promlčení. V zásadě tedy buď přistoupíte na jeho podmínky nebo bude věcné břemeno prostě dále existovat.
Pokud otec věcné břemeno neužívá, ačkoli mu v tom nic nebrání, může časem dojí k promlčení. Podmínkou je, že věcné břemeno neužívá po dobu alespoň 10 let. Zrušení věcného břemene byste se pak museli domáhat žalobou u soudu, v jejím rámci vznést námitku promlčení a prokázat, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro promlčení. Pro právní složitost takové žaloby pak doporučujeme obrátit se na advokáta.
Pouze teoretickou možnost pak představuje zrušení věcného břemene pro „hrubý nepoměr mezi výhodou oprávněného a povinností povinného“. To by zřejmě připadalo v úvahu např. v případě, kdy vlastník nemá sám kde bydlet a oprávněný vlastní jinou nemovitost, což patrně není Váš případ (vlastník nemá sám kde bydlet).
Právně je nemovitost možné prodat i s věcným břemenem, které nadále zatěžuje nemovitost, prakticky však existence věcného břemene velmi snižuje tržní hodnotu nemovitosti a vůbec pravděpodobnost realizace úspěšného prodeje.
Pokud jde o náklady, pak platí, že osoba oprávněná ze služebnosti je povinna přiměřeně přispívat na opravy nemovitosti a náklady spojené s bydlením (paliva, vodné a stočné, elektrická energie, plyn, odvoz odpadu apod.). Občanský zákoník výslovně nestanovuje, jakým způsobem se určují náklady oprávněné osoby. Vlastník a oprávněná osoba si obvykle dohodnou ve smlouvě konkrétní částku, limit, nebo přesný podíl, v jakém poměru se budou na nákladech podílet. Neshodne-li se vlastník s oprávněnou osobou na výši nákladů, rozhodne v této záležitosti na návrh vlastníka soud. V takovém případě lze opět doporučit odbornou právní pomoc.