Dobrý den, mám v práci mnoho hodit přesčas, včetně nutné práce doma v režimu pracovní pohotovosti a nařízené práce o víkendech z domova. Doposud mi zaměstnavatel neumožnil čerpat náhradní volno za práci přesčas, ani mi tuto práci nezaplatil (ani mzdu, natož příplatky) Čerpání náhradního volna nám umožňují pouze formou občasných dřívějších odchodů z práce- např. na úřad, ale to je pouze v řádech desítek minut, maximálně cca 2 hodin. Náhradní volno formou 0,5 volna, nebo celého dne, nebo několika dnů odmítá umožnit. To minimální občasné čerpání náhradního volna náhradu přesčasů neřeší, protože přesčasy neustále narůstají vyšší rychlostí, než je nám umožněno čerpání náhradního volna. Přesčasy mi takto narůstají už více než půl roku. Jak to mám se zaměstnavatelem řešit? Hodilo by se mi nějaké čerpání náhradního volna a zbytek bych chtěla proplatit. Jak mám zaměstnavatele požádat? Můžu žádat náhradní volno za přesčasy v době, kdy bych si jinak chtěla vzít dovolenou? Pokud chci volno a zaměstnavatel s tím nemá problém, co má přednost? Čerpání náhradního volna, nebo čerpání řádné dovolené? Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Prací přesčas se rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Z této definice vyplývá, že prací přesčas není automaticky jakákoliv práce pro zaměstnavatele mimo předem stanovenou pracovní dobu (například práce nad rámec stanovené pracovní doby proti vůli zaměstnavatele), ale pouze práce, kterou zaměstnavatel nad rámec stanovené týdenní pracovní doby nařídil jako přesčas, nebo ke které zaměstnanec obdržel zaměstnavatelův souhlas (tj. zaměstnavatel a zaměstnanec se na přesčasu dohodli, a to i mlčky). Zároveň platí, že práci přes čas lze konat pouze výjimečně, zákon rovněž stanoví maximální rozsah práce přesčas, a to tak že nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. To ovšem neplatí, pokud byste s vyšším rozsahem souhlasila.

I pokud byste tedy pracovala přesčas, aniž by Vám to zaměstnavatel přímo nařídil (např. z důvodu množství práce, které nelze zvládnout v běžné pracovní době), lze toto považovat za práci přesčas s veškerými zákonnými náležitostmi, tj. za dobu práce přesčas Vám přísluší mzda, na kterou vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Platí tedy, že ze zákona máte nárok předně na mzdu včetně příplatku, náhradní volno můžete místo toho čerpat pouze, pokud se se zaměstnavatelem tak dohodnete. I pak ale platí, že neposkytne-li Vám zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší Vám k dosažené mzdě příplatek.

Doporučujeme tedy předně pokusit se o dohodu s Vaším zaměstnavatelem. Kdy bude náhradní volno poskytnuto, záleží na dohodě se zaměstnavatelem, v záasw obdobně i doba čerpání dovolené. Pokud ovšem Vám zaměstnavatel nebude ochoten náhradní volno poskytnout, pak se můžete alespoň domáhat proplacení přesčasů. Pokud i to odmítne, pak doporučujeme se obrátit se stížností na příslušný Oblastní inspektorát práce, v krajním případě nezbývá, než se obrátit na soud. Pokud u Vašeho zaměstnavatele působí odborová organizace, pak doporučujeme toto řešit předně s ní. Práva zaměstnanců bývají obvykle lépe hájena právě prostřednictvím odborů.