Doposud jsem spoluvlastníkem nemovitosti, kde jsou dalšími spoluvlastníky další dvě rodiny. Jedná se o nemovitost se 3 bytovými jednotkami. Doposud jsem / příjem důchod/dokládala tak, že na vše jsem měla svůj rozpis nákladů, krom vody, kdy to praktikujeme tak, že vodárna vystaví společnou fakturu na všechny vlastníky – každý z nás má svůj vodoměr a dále máme jeden společný vodoměr,kde toto vodárna odečítá jako společnou spotřebu za zúčtovací období, a tato faktura je směrována na jednoho ze spolumajitelů. který při koupi nemovitosti smlouvu s vodárnou za všechny účastníky podepsal. Tito mne podepsali čestní prohlášení,k tomuto způsobu účtování a to, že jsem zaplatila zálohu na příslušné období, jsem dokládala rozpisem inkasa na vodu, které mne zapůjčovali a vzadu se vždy podepsali, že jsem jim pro vodárnu na zaplacení předala požadovanou zálohu. Z toho vyplývá, že tento náklad nebyl psán přímo na mne.a byl placen prostředníkem. Nyní prý, již nelze toto praktikovat přes čestné prohlášení, a informace zněla, že moje náklady za vodu, musí být fakturovány a taktéž placeny zálohy přes moje inkaso. Můj dotaz tedy zní, zda tomu skutečně tak je, zda nebudou k výkladu zákona opět vypracovány dodatky, které i nadále umožní přes čest.prohlášení takovýto postup.           Další část mého dotazu se týká toho,že budu dělat změnu ve vlastnictví nemovitosti – u mého bytu se jednalo o rozdělení 1/6 na 2x 1/3 /syn/ a nyní mám v úmyslu provést změnu ve vlastnictví s tím, že syn by vlastnil celou 1/6 a já bych byla věcným břemenem. Můj dotaz k tomuto záměru je, co já budu z pohledu uživatele bytu . pronájem? Syn v uvedené nemovitosti nemá trvalý pobyt – nebydlí zde a domnívám se, že i v případě, že se stane vlastníkem 1/6 – tedy našeho bytu, není podmínkou, že by zde musel mít trvalý pobyt.

Odpověď:

K Vaší první otázce:

Zákon o státní sociální podpoře doznal od 1. 1. 2018 změnu mj. v § 25 odst. 2, podle něhož náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé položky (včetně vodného), náklady za plnění poskytované s užíváním bytu se prokazují podrobným rozpisem jednotlivých služeb. Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.

Z toho tedy dle našeho názoru vyplývá, že je třeba doložit rozpis jednotlivých položek a čestné prohlášení nemusí orgánu státní sociální podpory postačovat. Konkrétní praxe v tomto směru nám není známa, je tedy třeba se dotázat přímo na příslušném orgánu státní sociální podpory, tj. úřadu práce.

K Vaší druhé otázce:

Věcné břemeno je věcné právo k věci cizí. Pokud by Vám bylo k synově podílu zřízeno věcné břemeno v podobě tzv. služebnosti bytu, jedná o specifický institut, který Vám poskytuje právo užívat cizí věc pro Vaší vlastní potřebu a potřebu Vaší domácnosti. Nejedná se o pronájem, ani o jiný institut závazkového práva. Nejste ani povinna platit vlastníkovi bytu za jeho užívání (obdoba nájemného), pouze hradíte náklady spojené s Vaším užíváním (např. za služby). Je to tedy institut, který Vám dává v případě užívání synova bytu nejvyšší míru ochrany a jistoty, a lze jej proto k řešení Vámi naznačené situace skutečně doporučit.