Rozhodnutí obce a plán rozvoje vodovodů a kanalizací
Vážení,jsme obec s cca 960 obyvateli. Obec v únoru 2014 ukončila přípravu realizace projektu Odkanalizování obce Čistá (okr. Svitavy). Současně jsme odmítli dříve přiznanou dotaci na realizaci projektu ze Státního fondu životního prostředí. Důvodem tohoto rozhodnutí byl mimo jiné téměř jednotný odpor obyvatel, připojit se na kanalizaci a dát souhlas k vytvoření projektové dokumentace na soukromou část kanalizační přípojky. Tento nezájem byl zvlášť patrný u domácností, které měly být napojeny na tlakovou kanalizaci.
Ocitli jsme se v situaci, že i když je zájem ze strany občanů situaci řešit individuálně, Městský úřad, odbor ŽP, nepovolí u nových nemovitostí nic jiného kromě jímek,(přesto, že má občan kladné vyjádření o možnosti vsaku), u stávajících nemovitostí se septiky zemní filtry nebo jejich nahrazení ČOV z toho důvodu, že v PRVK Pc kraje je uvedeno centrální odkanalizování obce. V současné době obec zadala zpracování nového územního plánu, kde by tato problematika měla být řešena.
Domnívám se tedy, že na obec do 2 tis. obyvatel se nevztahuje Směrnice Rady EU č. 91/241/EHS, tedy obec nemá povinnost mít kanalizaci. Alespoň tak jsem vyčetla v odpovědi na vašich stránkách k podobnému dotazu.Ale na druhé straně nemůžeme „prorazit“ při snaze o řešení přes PRVK Pc kraje.
Jsem v zastupitelstvu obce a jsem členkou pracovní skupiny, která se touto problematikou zabývá.
Odpověď:
Jak jsme již psali, obec do 2000 obyvatel nemá povinnost mít kanalizaci, avšak dle § 26 odst. 1 písm. a) zákona o vodovodech a kanalizacích obce v samostatné působnosti dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací. Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací (dále jen „PVRK“) pro své území. Plán rozvoje obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území daného kraje. Kraj v samostatné působnosti průběžně rovněž aktualizuje a schvaluje plán rozvoje pro své území. Při zpracování návrhu plánu rozvoje pro území kraje a při zpracování jeho aktualizací se vychází z politiky územního rozvoje a ze zásad územního rozvoje příslušného kraje podle zvláštního právního předpisu, pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny. Plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že činnost obce by v tomto směru měla být v souladu s PVRK. Řešení by mohla být „aktualizace“ PVRK kraje v souladu s rozhodnutím obce v tomto směru. Řešení je však závislé na rozhodnutí kraje.