Mám pracovní smlouvu na HPP, ve které je výslovně uvedeno, že pracovní doba činí 40h/týden a že se jedná o práci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Mě nyní zajímá, zda můj zaměstnavatel může provést některé z níže uvedených bez mého souhlasu:
– může nařídit práci o sobotách a nedělích, i přesto, že se doposud
pracovalo po-pá,
– může ze současného 5 denního pracovního týdne přejít na režim
krátký/dlouhý týden,
– může požadovat práci 6 i 7 dní v týdnu s tím, že náhradní volno se
bude vybírat až nejdříve za 2 měsíce?

Jaká situace může nastat, pokud nebudu se změnami souhlasit? Co má
zaměstnavatel právo učinit?

Odpověď:

Je třeba vycházet z toho, že v případě, že je rozvržení pracovní doby obsažené v pracovní smlouvě a zaměstnavatel se pokusí rozvržení jednostranně změnit, zaměstnanec není povinen takovou změnu akceptovat. Máte-li tedy v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem uvedeno, že pracovní doba je rovnoměrně rozvržena, pak by se musel zaměstnavatel např. na nerovnoměrném rozvržení pracovní doby s Vámi dohodnout; to však nevylučuje, aby konkrétní rozvržení na jednotlivé dny nemohl v rámci rovnoměrného rozvržení pracovní doby jednostranně změnit (pakliže ovšem nemáte v pracovní smlouvě dohodnuto i přesné konkrétní rozvržení pracovní doby).

Rovnoměrným rozvržením pracovní doby se rozumí takové rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu. Pokud zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnanci na každý týden celou stanovenou týdenní pracovní dobu, jedná se o rovnoměrné rozvržení pracovní doby. Dle rozvrhu má zaměstnanec odpracovat každý týden stejný počet hodin. Za nejčastější případ rovnoměrného rozvržení pracovní doby je v praxi možné považovat rozvržení do pětidenního pracovního týdne od pondělí do pátku. Není ale vyloučeno, že týdenní pracovní doba bude zaměstnanci rozvržena do jiného počtu dnů nebo v každém týdnu jinak, ale její celková délka bude týden co týden stejná.

Naproti tomu, pokud zaměstnavatel nerozvrhuje zaměstnanci stanovenou týdenní pracovní dobu rovnoměrně na jednotlivé týdny, jedná se o nerovnoměrné rozvrženípracovní doby. 

Z toho tedy vyplývá následující odpověď na Vaše dotazy:

Může nařídit práci o sobotách a nedělích, i přesto, že se doposud pracovalo po-pá?
Jak je již výše uvedeno, v rámci rovnoměrného rozvržení pracovní doby může zaměstnavatel směnu rozvrhnout i na sobotu či neděli, za předpokladu, že zaměstnanec odpracuje každý týden stejný počet hodin. Za práci v sobotu a neděli Vám pak přísluší příplatek ve výši 10%, není-li dohodnuto se zaměstnavatelem jinak. Změnu rozvržení by Vám však měl zaměstnavatel oznámit alespoň 14 dní předem.

Může ze současného 5 denního pracovního týdne přejít na režim krátký/dlouhý týden?
To už by znamenalo nerovnoměrné rozvržení pracovní doby (stanovená týdenní pracovní doba by byla rozvržena nerovnoměrně), a tedy rozpor s ujednáním v pracovní smlouvě. Jednostranně tak tedy za těchto okolností zaměstnavatel učinit nemůže; musel by se s Vámi dohodnout na změně příslušného ustanovení pracovní smlouvy, či pouze na vypuštění příslušného ustanovení z ní.

Může požadovat práci 6 i 7 dní v týdnu s tím, že náhradní volno se bude vybírat až nejdříve za 2 měsíce?
V rámci rovnoměrného rozvržení může zaměstnavatel pracovní dobu rozvrhnout i do více než 5 dnů v týdnu (byť to zákoník práce nepreferuje), opět ovšem za předpokladu, že nebude překročena stanovená týdenní (40h.) pracovní doba.
Váš dotaz k náhradnímu volnu se zřejmě vztahuje k práci přesčas (tj. k práci konané zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn). Zákoník práce stanoví, že neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek za práci přesčas. Uvedené není proto a priori v rozporu se zákoníkem práce.