3. listopadu proběhly ve Spojených státech prezidentské volby. Výsledky dosud nebyly potvrzeny, ale hlasování se již zapsalo jako snad nejspornější v historii země. Zeptali jsme se politického aktivisty z New Yorku, Grega Butterfielda na komentář k průběhu této skandální kampaně.

(Pokračování – 2. část; 1. část ZDE)

Jsme přivykáni na fakt, že z pohledu politického mainstreamu jsou narušování voleb a porušování pravidel charakteristické pro „Rusko, Čínu, Írán, Bělorusko“ a jiné země s údajně nerozvinutou demokratickou tradicí. Dojde ale nyní ke změně našeho chápání situace?

Doufám, že lidé na celém světě po této zkušenosti lépe pochopí, jak nedemokratické ve skutečnosti Spojené státy jsou. Pokrytectví Spojených států, které se vyhlašují univerzálním rozhodčím posuzujícím kvalitu demokracie ve světě, už snad musí vidět každý.

Na jedné straně se Donald Trump a jeho stoupenci měsíce snaží o potlačení hlasů. Dobře vědí, že mnoho lidí mělo strach z pokračování jeho vlády a bylo připravených jej zavrhnout kvůli naprosté nedbalosti, kzterou předvedl při řešení pandemie Covid-19, i kvůli jeho otevřené výzvě k rasistickému násilí. Trump proto lhal, když začal bez jakéhokoliv důkazu zpochybňovat odevzdané korespondenční hlasy. Šel tak daleko, že svého nominanta Louise DeJoye pověřil sabotáží vnitřní činnosti americké pošty. Snažil se zastrašovat voliče, zejména za řad černochů a dalších utlačovaných menšin, povzbuzoval své rasistické bělošské stoupence, aby „monitorovali“ volební místnosti, žádal přítomnost svých fašistických gangů u volebních uren.

Po volbách se Trump okamžitě prohlásil za vítěze, předtím než byly spočteny odevzdané hlasy. Dnes jeho přátelé pokračují v zastrašování pracovníků pošty ve státech jako je Pensylvánie a Arizona, kde stále probíhá dopočítávání hlasů. Snaží se domoci zastavení sčítání zcela legitimně odevzdaných hlasů u soudů.

Na druhé straně víme, že si za to Demokratická strana může do značné míry sama. Zkraje tohoto roku vůdcové Demokratické strany opět [stejně jako v roce 2016] sabotovali kampaň Bernieho Sanderse, který přišel se sociálně demokratickým programem apelujícím na mnohem větší počet dělníků včetně mnoha těch, kteří byli polapeni v Trumpově síti. Demokratičtí vůdcové místo toho nominovali Joe Bidena, pravičáka, který se nemůže vykázat žádnou snahou oponovat ekonomickému vykořisťování, rasistickému násilí nebo válkám. To je dostalo do značné nevýhody.

Je jasné, že lidé šli volit proti Trumpovi ne proto, že by věřili, že by Biden nebo Demokraté vyřešili hluboké problémy této země. Proto ani Demokraté nedosáhli žádných převratných úspěchů ve volbách do Senátu a jiných volebních střetnutích, ve které doufali. Je opět zajímavé, že to byli „outsideři“ mezi Demokraty vystupující se sociálně demokratickým programem, například Ilhan Omar nebo Alexandria Ocasio-Cortez, kteří dosáhli největších úspěchů.

Pro ty z nás, kteří bojují za vytvoření nezávislého hnutí v zájmu pracujících, je jasné, že boj za pracovní místa, dostupnou zdravotní péči, bydlení, proti válce a rasové nespravedlnosti musí pokračovat, ať už bude v Bílém domě Trump nebo Biden.

Slyšel jste o ověřených případech volebních podvodů v těchto nebo minulých amerických volbách? Byli ve Spojených státech stíháni lidé, kteří se pokusili o volební podvody?

V moderních dějinách žádný takový velký případ volebního podvodu nenastal. Volební systém je velmi úzce kontrolovaný a volba mezi dvěma kapitalistickými stranami je velmi zredukovaná a zcela v mezích systému.

Skutečným problémem je potlačování hlasování. To se otevřeně ukázalo ve volbách v roce 2000 na Floridě, kdy byli Bushem zmobilizováni pravicoví kubánští exulanti, aby zastrašováním černošských voličů a seniorů zabránili jejich účasti u voleb. Od té doby se potlačování hlasování bělošskými rasisty stalo obecnějším problémem řady jižních a středozápadních států.

Tady je třeba připomenout, že černoši ve velké části Spojených států získali reálnou možnost volit až s přijetím Zákonu o občanských právech v roce 1965. Zákon zrušil širokou paletu rasistických zákonů a zastrašovacích taktik přijatých jednotlivými státy, které měly za cíl bránit Afroameričanům v možnosti volit. Zákon o občanských právech nebyl nějakou dobrou vůlí vládnoucí třídy, ale byl na ní vynucen mocným hnutím za občanská práva čítajícím miliony černošských i bělošských dělníků vedených takovými osobnostmi jako Dr. Martin Luther King Jr. a Malcolm X.

V roce 2012 Nejvyšší soud Spojených států zrušil klíčová ustanovení Zákonu o občanských právech. Dnes opět mnoho států, a nejen na Jihu, přijalo zákony, které staví překážky naplnění volebního práva černochů, Latinoameričanů, Asijců, Arabů, původních obyvatel a chudých lidí jakékoliv barvy pleti.

Kolem volby korespondenčními hlasy vzniklo mnoho kontroverzí. Je-li nám známo, úřady stále nemohou najít na 200 tisíc chybějících lístků. Je tohle normální situace? Také volební lístky doručené později se v některých případech sčítají a v jiných jsou neplatné. Je tohle normální?

Co víme už nyní, je, že tento systém byl úmyslně sabotován Trumpem jmenovaným šéfem Poštovní služby, který nechal zpomalit doručování korespondenčních lístků, a to zejména v tzv. „nevyhraněných státech“, kde se lámalo získávání volitelů pro jednoho z kandidátů. Jedním ze zastaralých aspektů amerického volebního systému je, že každý z 50 států má svá vlastní pravidla a regulace týkající se hlasování poštou a hlasování v nepřítomnosti. V některých státech se hlasy započítávají pouze pokud dorazí do dnes voleb, v jiných k jejich platnosti stačí, když jsou v den voleb na poště orazítkované.

Mnoho lidí si bylo vědomo, že se Trump pokusí sabotovat volbu korespondenčními hlasy. Proto mnoho lidí poslalo své hlasovací lístky mnoho dní dopředu, nebo si počkalo na osobní hlasování v obavách, že jejich korespondenční hlasy nebudou sečteny. Znovu bych zdůraznit, že všechny tyto nejasnosti vycházejí jen a pouze z nedemokratického systému Sboru volitelů. Dokonce ani těch 200 tisíc ztracených lístků, pokud k jejich ztrátě skutečně došlo, by nemělo žádný výrazný vliv, kdyby platila zásada jeden hlas na lístku rovná se jeden hlas pro kandidáta a rozhoduje většina.

Judicial Watch zveřejnila studii provedenou v září 2020, která ukázala, že ve 353 amerických volebních distriktech je registrováno o 1,8 milionu voličů více než je osob ve voličském věku. Podle Judicial Watch má 8 států registraci voličů vyšší než 100 procent: Aljaška, Colorado, Maine, Maryland, Michigan, New Jersey, Rhode Island a Vermont. Neslouží tyto registrace manipulacím s hlasy?

Tady je třeba vzít v úvahu, že Judicial Watch je stranická organizace loajální k Republikánské straně, není to objektivní informační zdroj. Její čísla je tedy nutné přijímat skepticky. Tato skupina také bojuje za legislativní akce v různých státech s cílem vyřadit „neaktivní“ voliče, což je kódové označení pro dělnické voliče a často voliče z řad menšin, voliče, kteří nevolili v předchozích volbách, ale mohou si přát volit v těchto prezidentských volbách.

Chaotický charakter amerického volebního systému, kde každý stát přijímá své vlastní regulace a je odpovědný za správu registračních listů voličů pak usnadňuje skupinám typu Judicial Watch s pravicovou agendou rozšiřovat různé konspirační teorie. O volebních manipulacích tohoto typu ale nejsou důkazy. Je třeba si také říct, že ze jmenovaných států s údajně nadsazeným počtem registrovaných voličů by měl pouze jeden, a sice Michigan, jakoukoliv váhu při ovlivnění složení Sboru volitelů v prezidentských volbách.

Podle zpráv médií volilo předčasně řada dávno mrtvých lidí. Zpochybňuje to samotnou volební proceduru?

A opět v této věci jde o obrovské množství dezinformací vycházející z Trumpova tábora, z nichž řada je pak bohužel zahraničními médii brána za bernou minci. Nejsou žádné důkazy, že došlo k nějakým rozšířeným podvodům s využitím jmen mrtvých osob.

Jeden z široce medializovaných případů se týkal Williama Bradleyho z Detroitu v Michiganu. Tento příběh se šířil internetem a stal se bojovou linií pro krajní pravici v Michiganu a jinde. Ale když se to prošetřovalo, zjistilo se, že k žádnému podvádění nedošlo. Bradley nebyl ani po své smrti odstraněn ze seznamu registrovaných voličů. Jeho syn stejného jména žijící na stejné adrese proto dostal poštou dva hlasovací lístky. Jeden zničil a druhý poslal poštou, aniž si všiml, že omylem poslal lístek, který byl určen pro jeho otce.