Právo na informace je dáno článkem 17 Listiny základních práv a svobod. Tento článek stanoví vedle zákazu cenzury, zaručení svobody tisku apod. i právo na získávání informací od veřejných institucí.

Základním předpisem upravující právo na tento typ informací je zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Z jeho znění vyplývá, že prakticky vše, co úředník napíše nebo má ve skříni, má povinnost také na požádání zveřejnit. Stejně na tom jsou i podniky, v nichž má stát (či obec) majetkový podíl. V zákoně jsou omezení pouze u soudů, trestních řízení, autorských práv (pro úřad málokdy doopravdy použitelné, nicméně často zneužívané…).

Důležité je, že pokud úřad (či jiná instituce…škola, státní podnik apod.) odmítne určité informace žadateli podat, musí o tomto sepsat oficiální rozhodnutí a žadateli ho předat. Žadatel má poté v ruce konkrétní argumenty povinného subjektu, kterými byla jeho žádost odmítnuta a může se proti takovému odmítnutí odvolat k nadřízenému orgánu. Typicky při žádosti o informace na obecním úřadu se může odvolat ke krajskému úřadu. Stejně tak je v § 16 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím stanovena možnost napadnou rozhodnutí o nevydání informace u správního soudnictví.

Zdroj: Právní tým Levé perspektivy