Ztráta zaměstnání je jeden z nejstresovějších zážitků v lidském životě, hned za zkušeností se smrtí a rozchodem. Často se přidá i strach z toho, zda si nové místo v blízké době vůbec najdeme. Propuštěný zaměstnanec pak zbytečně ztrácí sebedůvěru a snáze podléhá moderním nástrahám kapitalistické společnosti jako jsou lichvářské půjčky, exekuce a problémy s bydlením.

Pomoci ovšem může tzv. outplacement, v překladu umisťování propuštěných pracovníků jinam. Wikipedia tuto metodu definuje následovně (vlastní překlad LP): „Outplacement je snaha pomoci bývalým zaměstnancům přechodem na nové místo a přeorientací na trhu práce, jako důsledek snižování firemních nákladů.“ Může jít o psychologickou podporu i praktické rady jako kariérové poradenství, hodnocení kariéry, příprava na pracovní pohovor, tvorba vhodného životopisu i další dovednosti k hledání zaměstnání a cílení na trhu práce.

Na Západě se už tato metoda rozšířila, u nás na své širší uplatnění teprve čeká. V České republice ji poskytuje spíše jen několik větších firem, které mají důvodný zájem na své slušné pověsti.

Pracující jsou ti, kdo vytváří společenské hodnoty a s nimi i nemalé zisky firem. Firmy by si jich proto měly náležitě vážit a přijmout za zaměstnance určitou zodpovědnost. Zároveň by tím napomáhaly k lepší atmosféře na pracovišti. Nemluvě o tom, že by pomocí outplacementu přispívaly i k budování svého dobrého jména.

Zaměstnancům by outplacement pomohl vypořádat se s nepříznivou životní situací, posoudit své zkušenosti i možnosti v budoucnu a aktivně se připravit na nové zaměstnání. Poskytl by jim oporu a mnohým by usnadnil nalezení nového pracovního uplatnění.

Outplacement sám o sobě jistě neznamená spásu. Namísto toho, aby byl pouhým dalším marketingovým nástrojem zaměstnavatelů, měl by se stát součástí zákonné ochrany pracujících před svévolí firemního vedení. Pokud se nezastavíme pouze u legislativního procesu, mohl by být výchozím bodem akutní celospolečenské diskuse o fenoménech (ne)zaměstnanosti a prekarizované práce bez dostatečných záchranných sociálních sítí. Tato témata mají zároveň slušnou šanci otevřít prostor pro kritiku systému postaveném na nerovném přístupu ke zdrojům a upřednostňujícím maximalizaci zisku před uspokojováním potřeb běžných lidí.

Pokud jste dostali výpověď, nebojte se ozvat a žádejte outplacement jako moderní nástroj pomoci zaměstnancům navzdory tomu, že se zatím nejedná o zákonnou povinnost zaměstnavatele. Jaké jsou zákonné povinnosti zaměstnavatele a vhodný postup v jednotlivých případech naleznete v příručce Ligy lidských práv nebo v již zodpovězených dotazech . Pokud jste na váš dotaz nenašli odpověď, můžete se zeptat přímo v naší Právní poradně.

Nicméně nejlepším způsobem zaměstnanecké obrany a předcházení dopadům nežádoucího jednání zaměstnavatele nadále zůstává zaměstnanecká solidarita, tedy aktivní, organizovaný postup spolu s ostatními kolegy. Dobrým začátkem může být využití stávající nebo založení nové odborové organizace.